Celorepublikový Jánošík

24. 3. 2014 / Marek Řezanka

"Jestli takhle pan Borgula bude pokračovat dál, tak za chvilku tady ze mě udělá celostátního Janošíka", vyjádřil se na adresu dozorového státního zástupce Ivo Rittig.

Ponechme nyní stranou, proč se pan Rittig stylizuje do osoby Jánošíka, který bral údajně bohatým a dával chudým. Obávám se, že sociální cítění pana Rittiga je rovno nule, to ovšem by v našem světě nebyl žádný zločin. Ponechme stranou i to, že jakkoli byl Jánošík veleben, šlo o zločince.

Podezření ze spáchání trestných činů ovšem u I. Rittiga jsou. Jistě, u podezřelých jsme zvyklí na to, že kolem sebe kopou a křičí. Je na justici, aby obvinění posoudila a shledala obviněného vinným, či ho obžaloby zprostila. V lepším případě proto, že shledá, že je nevinen, v horším pro nedostatek důkazů. Co je ovšem horší, že v české společnosti se na stranu obviněných přidala většina mainstreamových médií. I když bylo nepřijatelné, aby expremiér Nečas z pozice předsedy vlády na orgány činné v trestním řízení útočil, činil tak skoro v každém svém projevu -- a neviděl důvod, proč by měl rezignovat.

Politici, média. Lidé, kteří by měli jít ostatním příkladem a takzvaný hlídací pes demokracie. Selhali všichni. Opakovaně. V jednom případě nectili presumpci neviny, ve jiném potom v zárodku vyšetřování křičeli, že policie a státní zástupci se chovají svévolně a že ohrožují demokracii. Ohrožena přitom demokracie byla právě postupem některých politiků a médií, když byla bez důkazů zpochybňována a mařena práce policie a státních zastupitelství.

Jisté je, že kauz, kde se škoda šplhá do astronomických sfér, máme jak hub po dešti (skoro se mi chce napsat jak po jaderné katastrofě -- to prý houby teprve rostou, hlavně hřiby). Kauza OPEN CARD, pochybné tendry dopravního podniku (zde má být role I. Rittiga nezanedbatelná), náklady na tunel Blanka, údajná korupce při nákupu vozů Tatra pro armádu, kauza CASA a mnohé další tu zkrátka jsou a jejich stíny nás budou strašit ještě dlouho. Stejně jako např. H-systém, rumová aféra, podvody s lehkými topnými oleji, sKarty či IZIP.

Nostalgicky budeme moct zavzpomínat na Klausovu amnestii, jíž dal svému odcházení ten pravý punc jediné správné privatizační cesty po česku.

Jedině díky Klausově privatizační cestě nám z různých předlistopadových lahůdkářů, číšníků, ale i veksláků vyrostli "ekonomické elity", jež díky penězům, kontaktům a moci naši společnost spoluovládají a formují ji.

Budeme tak zde mít své "neposkvrněné a ublížené", kterým bychom patně měli natáhnout červený koberec a klanět se jim. Bude to průvod různých pitrů, rittigů, janoušků, kožených, krejčířů a dalších, tedy rozmanitá škála celorepublikovými jánošíky počínaje a mezinárodními fantomasy konče.

Je smutné, že hlídací pes demokracie dávno neštěká na ty, kteří přelézají plot s nekalými úmysly, ale kouše do nohavice ty, které má chránit.

Zvykli jsme si, že je normální na vyšetřovatele plivat a zpochybňovat jejich práci. Bez znalosti věci. Bez důkazů. Ištván, Šlachta a mnozí další leží někomu v žaludku. Za chvíli se možná dozvíme, že jsou to zlí závistivci, kteří neprávem stíhali naše největší poctivce a ctihodné občany, patrně proto, že jsou zakuklenými komunisty. Vyšetření jakékoli z kauz se potom nedočkáme asi nikdy.

Je otázkou, jakou budoucnost má společnost, která toto připustí a smíří se s tím.

0
Vytisknout
7083

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2014