Den hanby

17. 6. 2016

čas čtení 1 minuta


Podívejte se. Když vyvoláváte hněv, pak nemůžete předstírat překvapení, že jsou lidé rozhněváni. Nemůžete se obrátit na obrtlíku a říct, "Ale, kamaráde, neměl jsi to brát tak vážně. Je to jenom hra, je to jen strategie jak získat volební podporu."

Když opakovaně křičíte UŽ TOHO MÁME DOST, znovu a znovu, nemůžete být překvapeni, že to někdo už nevydrží. Když prezentujete politiku jako otázku života a smrti, jako otázku přežití národa, nebuďte překvapeni, když vás někdo vezme doslova. Vy jste je samozřejmě nepřiměli, aby někoho zavraždili, ale ani jste neudělali nic moc, abyste tomu zabránili.

Někdy má rétorika své důsledky. Když dlouhé dny, týdny, měsíce, roky, tvrdíte lidem, že jsou ohroženi, že jim byla ukradena jejich země, že byli zrazeni a prodáni, že jejich občanská práva byla zašantročena, že je jejich problémem, že si neuvědomují, že se toto děje, že je jejich problémem, že nezuří, pak v nějakém momentě, na nějakém místě, někdo nebo něco praskne. A pak se stane něco strašného.

Nemůžeme ovládat počasí, ale v politice můžeme zvládat atmosféru, v níž se věci dějí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9218

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2016