Ohlédnutí za oslavami 17. listopadu v širších souvislostech

21. 11. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Ačkoli nejeden panikář předpovídal, že se letošní oslavy 17. listopadu zvrhnou v majdan namířený proti českému prezidentovi, nestalo se tak – nedošlo na žádné červené karty ani vajíčka. Čeští komentátoři, jako například Petr Kamberský a Petr Honzejk, psali o klidném průběhu oslav, třebaže o klidu se v Židovském městě v Praze rozhodně hovořit nedalo. Židovským městem se v den výročí nacistické perzekuce českých studentů snažili projít pravicoví extrémisté, a to je v souvislosti se vzrůstajícím pravicovým populismem doma i v zahraničí skutečně na pováženou.

„Čeští patrioti“, kteří měli namířeno k synagogám v Židovském městě, nakonec „neprošli“, neboť cestu jim zablokovali levicoví aktivisté. Ideologickou jednotu ultrapravičáků podtrhávala hesla „Nic než národ!“ a „Ať žije Zeman!“. Prezident Zeman, jak se zdá, některé Čechy skutečně spojuje.   

Policisté ale zasáhli proti levicovým aktivistům, kteří na Mánesově mostě vsedě blokovali přístup k Židovskému městu, a mezi zadrženými byl i redaktor Deníku Referendum Lukáš Senft. Čeští policisté očividně nevidí v ultranacionalistech pochodujících k synagogám při výročí událostí osudově spojených s nacismem zásadní problém; ten patrně představují blokující aktivisté.

Ostatně lidé blokující novodobé české „vlastence“ na rozdíl od účastníků biedermeierovsky pojatých oslav nadčasový odkaz 17. listopadu pochopili. 

Za této situace spatřil světlo světa návrh 64 poslanců požadující trestní stíhání těch, kdo se dopustí hanobení hlavy státu. Absurdita tohoto požadavku nakonec vyděsila i část poslanců, kteří své podpisy stáhli, ale návrh úplně zaříznut nebyl.     

Sociálnědemokratický poslanec Jeroným Tejc se nedávno blýskl nápadem, kterak zastavit nelegální migraci s tím, že by nebylo na škodu osekat Listinu základních práv a svobod. I válečnými útrapami zbědovaní uprchlíci patrně mohou představovat bezpečnostní riziko pro ČR, i když tu venkoncem skoro žádní nejsou.    

Ještě předtím sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že jeho resort od Nového roku spustí odbor proti dezinformacím. Zaměstnanci odboru budou bojovat proti šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy a své poznatky budou předávat policii, armádě a tajným službám. Vyvstává otázka: Kdo a s jakým mandátem bude určovat, zda je daná informace závadná, či nikoliv? Přispěchá snad tápajícím úředníkům na pomoc zavedený think-tank Evropské hodnoty, třebaže jsou jeho zaměstnanci nezávislými odborníky kritizováni za to, že sami podléhají propagandě?           

Zabrousíme-li mimo českou kotlinu, vidíme, jak populistické a autoritářské tendence pochodují starým kontinentem (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Francie, Nizozemí…), kterak zbytek Evropy zastihl brexit v nedbalkách a jak se ve Spojených státech v čele s neurvalým magnátem derou k moci rasisté a islamofobové. A jestliže tato doba za nepokrytého potlesku tuzemské „národně patriotistické levice“ přeje zkratkovitým a radikálně pravicovým tendencím, nemylme se, téměř neslyšně se otevírají dveře k ještě razantnějším požadavkům a řešením.           

Vzestup autoritářů a nastolení postpravdivé společnosti nám přitom kvasily pod rukama, zatímco jsme se ostentativně bili v prsa. Mainstreamové sdělovací prostředky a od reality odtržení politikové (ony zlořečené elity) spektakulárně selhali v adresném popisování jevů a jejich příčin, jež se kumulovaly a nakonec vedly k revoltě vyhroceného nacionalismu napříč Evropou i volebnímu triumfu Donalda Trumpa. Taktéž přezíravý a nezřídka pohrdavý postoj politických a mediálních elit vůči legitimním steskům „odsouzeníhodných“, jak Hillary Clintonová nazvala Trumpův elektorát, je příznačným selháním.

A přesně toto je zapotřebí v naší práci zohledňovat, jinak nás dějiny zavalí.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
9793

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2016