Bodláky Václava Duška
Čapí hnízda
17. 8. 2017
/
Václav Dušek
čas čtení
3 minuty
Vypadnout z hnízda jest malým ptákům životu nebezpečno – velcí přežijí vysoko v oblacích.
Dávno tomu, kdy napsal knihu Čapí hnízdo spisovatel Jan Kozák; literární toulky východním Slovenskem vyšly několikrát, a hle, miliardář ze země laskavého úsměvu vytvořil Čapí hnízdo v Česku a netušil, že bude zrentgenován od hlavy k patě – my si tě prosvítíme, cukrouši, aby tě zašly choutky stavět za peníze určené jiným – a můžeš se kroutit, před volbami na tebe hupsneme a začneme tě cupovat, kádrovat i špinit. Nás průměrných je dostatek, mstivých statisíce, svatoušků ještě více – u nás mít hnízdo nebudeš, ksakru. Naparování se nevyplácí. Kuřata, párky, koblihy, žlutavé lány zlaté řepky, miliony uloženy v nemovitostech, i utajeny v mlčenlivé bance. Zahraniční odkladiště k dispozici. My máme, koťouchu, osvícenou policii, ta nám přihraje kauzy a my čučíme, jak obvinění odšumí anebo vybublají hbitě do ztracena – málo vůle, hele, málo důkazů, prosím, mnoho průkazů, a kde nic, tu nic.
Prokurátorská kusadla sklapnou na prázdno, obviněnci se řehoní doma i v zahraničí, kde to méně fičí, ne jako u nás v pohraničí. A představ si, pokojný zbojníku, že tihle koumáci, veksláci i dobráci, neměli záměr cosi stavět, budovat – houby s octem, v poklidu a podle práva získali velké majetky – ba, konajícím úředníkům vložili bankovky do všitých kapes, aby se jim prašule nepomačkaly.
Otec rozdělení republiky nechal zhasnout a už to jelo – podivné záměry, delikátní úvěry, komunistické hospodářské zabíjačky, vytváření mocenské třídy, zbohatlických familií; potkal jsem tehdy náhodou apačského synka, pravil, žijeme rychle – děl pravdu, štěpilo se zvesela, nevyšlo to všem, jistě, ale z komunistického hnízda vyletěly kukačky i kukulienky rovnou k domácímu zobání.
Nejlépe naivního politika rychle ulovit a prosmažit před volbami. Kdo nevzpomene kauzy ohledně premiéra, údajně zneužívajícího nezletilou – špíny kbelíky a zachránce čistoty, ministr Pošuk, kdesi v poklidu odpočívá po dobře vykonané práci, jak říkají darebáci.
Ušpiněný se kroutil, pak se dokroutil, stal se sexy mozkem, manželka se za něho prsila v tiskovinách i na obrazovce… tělu ovšem neporučíš.
Kdepak, nám nic a nikdo neunikne, hajdaláci. Předepereme, vypereme, vymácháme, umíme se i přepeřit v pravou chviličku, než se naděješ, holečku, můžeš šlapat na pankráckém dvorečku. Bohatí to u nás měli, mají, a mít budou těžké, bohatí duchem pak dvakrát tolik. Máme svoje mluvčí, pravdomluvce, břichomluvce, advokáty, prokurátory, vyšetřovatele, ošetřovatele, vymahače – a jakmile vytáhneme oponu národního divadla Říp, budeš hrát podle našich ověřených not, ne-li, může se ti přihodit, že odporně zchudneš, jako si kdysi odporně zbohatl, a ke všemu vypadneš z politického kočičince.
Pořádek musí bejt, chlapi, takže chutě vpřed do třídního díla i do kapitalistova hnízda.
11128
Diskuse