Energetický pupek Evropy?

24. 9. 2018

čas čtení 7 minut
Vážená redakce,

nedá mi to, cítím potřebu reagovat na článek, který se otřel o
energetiku pod Krušnými horami a v naší zemi vůbec.

Vezmu to bodově, píše František Ryšánek.

Pana Hausenblase si vážím, v momentálním ústeckém zastupitelstvu ho
řadím mezi lidi se zdravým rozumem, rovnou páteří a transparentním
jednáním. Škoda že byl při "rozpadu koalice" odstaven od dohledu nad
hospodařením.

 


V tuto chvíli máme za sebou asi 4 měsíce sucha. Ohře v Litoměřicích
má zrovna průtok 6.13 m3/s a Bílina v ústí 1.57 m3/s. To je
výsledný odtok ze dvou povodí "podkrušnohorských" řek - dohromady 7,7
m3/s. To je méně než v článku zmíněný odpar 15 m3/s. A pokud bychom
zanedbali odpar, tak plánované 2 mld m3 (objem jezer) by nateklo
tímto průtokem za 8 let. Ona Milada taky natékala několik let.
Doufejme že sucho skončí, ale na druhou stranu těžko odvedeme do
krušnohorské pánve všechnu vodu z Ohře a Bíliny.  

Pokud se podíváte pro srovnání na přečerpávací elektrárnu Dlouhé
stráně, zjistíte, že má mnohem menší nádrže, ale rozdíl hladin asi
500m. Základní fyzika říká, že objem vody lze nahradit právě tlakem
na vstupu turbíny. Pokud by se postavila patřičná přehrada někde na
hřebeni Krušných hor, mohla by to být zajímavá přečerpávací
elektrárna. Je ale třeba si uvědomit, že při realistickém objemu vody
se jedná o krátkodobý vyrovnávací zdroj, který trochu pomůže s výkyvy
v délce trvání minut až hodin. Kromě toho profil Krušných hor nabízí
vhodná údolí spíš na německé straně - a v těch údolích jsou často
vesnice. Ejhle třeskuté téma pro přeshraniční/mezinárodní spolupráci
 Možná by bylo zajímavé, porovnat akumulační kapacitu takové
přečerpávací elektrárny se zásobou lithia v útrobách Cínovce. Žerty
stranou, ona už jedna docela velká přečerpávací elektrárna v Krušných
horách existuje, v německém Markersbachu, nedaleko Božího daru.

Mě osobně překvapuje, že se v souvislosti s OZE zatím nemluví o
podpoře domácí akumulace - ne do baterií, ale tepla do vody. Vlastně
jde o to, regulovat okamžitou spotřebu elektřiny podle okamžité
výroby. Ve špičkách, kdy je elektřiny z větrníků nadbytek, dodávat ji
za hodně výhodnou cenu odběratelům, kteří by splnili technické
podmínky: domovní zásobník s elektrickým ohřevem a řídící jednotka
sledující kdy je vyhlášen "superlevný tarif" od distributora. Domovní
tepelné zásobníky by rostly jako houby po dešti i bez dalších
pobídek, a nebylo by třeba naschvál přes den svítit pouličním
osvětlením (pokud to někde vidíte, tak to není technická chyba, je to
naschvál, je to jedno z opatření v komplexní regulaci elektrizační
soustavy).

Stejnosměrná přenosová vedení VVN (anglickou zkratkou HVDC) nejsou v
odborných kruzích žádnou novinkou a na velké vzdálenosti je tato
technologie velice vhodná. Vytvořit pan-evropskou HVDC páteř je sen,
v mnoha různých smyslech toho slova. Pravda je, že HVDC lze oproti
dnes běžnější "střídavině" snáz vést podzemním kabelem, protože
vysoká "parazitní" kapacita kabelu (ve Faradech) stejnosměru nevadí.
Ovšem pro střídavinu i stejnosměr platí, že zbudovat nadzemní vedení
na stožárech stojí mnohem méně peněz než kabel zakopaný v zemi. A
ČEPS by popravdě rád posiloval klasické nadzemní přenosové trasy (400
kV st) rychleji, než se v současnosti daří - kvůli finanční
náročnosti a kvůli dalším překážkám se schvalováním těchto liniových
staveb. Čili drahý dálkový podzemní kabel finanční náročnost zrovna
nevyřeší.

Kromě toho, kolem podzemního VN vedení bývá ochranná zóna, kde se
nesmí stavět, takže by šel kabel táhnout spíš v nějakém odstupu podél
trati, než pod traťovým svrškem. Ono to dává smysl i z hlediska
navzájem nezávislé údržby železnice vs. kabelové trasy.

Přes všechny stesky, o kapacitě vedení využité na doraz apod., je
Česká republika (díky ČEPSu) už v tuto chvíli ostrůvkem stability v
moři evropské energetiky, která je smýkána politickými vlivy a státní
regulací. A fázové regulační transformátory zbudované ČEPSem v
minulých letech přispěly ke stabilitě zřejmě nejen naší sítě, protože
v situacích velkého toku ze severu na jih usnadňují spojitou regulaci
rozložení zátěže mezi více tras, kterými energie napříč střední
Evropou teče. Je pravda, že si Němci na předávacích přeshraničních
vedeních do naší rozvodny "Hradec" postavili na své straně svoje
regulační transformátory, proti těm našim - z laického pohledu snad
"na truc", aby mohli eliminovat "naše" korekce. Přesto se zdá, že
nakonec regulace našich fázových transformátorů probíhá na základě
mezinárodní koordinace s našimi sousedy, pokud můžeme, tak vyhovíme.
Zbudování transformátorů jistě posílilo naši vyjednávací pozici, ale
zřejmě také přispělo ke stabilizaci sítě v mezinárodním měřítku.
A nakonec, Německo s budováním severo-jižních vedení také nezahálí.

Abychom ten energetický kontext trochu kvantifikovali: už v roce 2014
mělo Německo ve větrných elektrárnách přes 30 GW "instalovaného
výkonu", takže špičkových cca 3.5 GW valících se přes naše území je
naštěstí pouhý zlomek. Dimenze německé elektrizační soustavy je
oproti té naší nutně několikanásobná. V této souvislosti se např.
také zdá, že další blok nebo dva v Temelíně (počítejme 1 GW na blok)
by stabilitu Německé sítě za bezvětrné noci zrovna nevytrhly.
Přesto se osobně domnívám, že být "ostrůvkem stability uprostřed
koordinovaných evropských přenosových soustav", a tuto stabilitu
nabízet svému okolí jako službu, že to není vůbec špatná ambice.

https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/234-fazove-transformatory-
obrana-elektrizacni-soustavy-ceske-republiky


http://www.allforpower.cz/clanek/pretoky-elektriny-jsme-regulovali-kaz
dy-treti-den/


Někdy zjara 2017 proběhla odborným tiskem zmínka o tzv. "zimním
balíčku" Evropské komise, v jeho ušlechtilém "obnovitelném" rámci
konkrétně o záměru zřídit "regionální operační centra", na která se
přenesou rozsáhlé pravomoci z národní úrovně. Nejsme patrně sami,
komu je tento bod proti srsti. Pokud správně chápu, není to hotová
věc.

https://prasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=593491

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/linksdossier/zimni-balicek-k
-energeticke-unii-cista-energie-pro-vsechny-evropany/


P.S.: Energetika není mou profesí, pouze ji po očku pozoruji jakožto
nadšený laik.

0
Vytisknout
10066

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2018