14. 3. 2019 / Daniel Veselý
Zpravodajství a publicistika České televize se systematicky dopouští školáckých lapsů, když při analýze komplikovaných mezinárodních událostí recykluje tytéž politiky, přičemž nezávislí analytikové zůstávají odsunuti na okraj. Disentní hlasy narušující až křečovitou prozápadní orientaci ČR prakticky vždy pocházejí z tábora komunistů a SPD, takže je samozřejmě nikdo nebere vážně, protože všichni víme, že tito lidé jsou extrémisté. Je to podle mého soudu sofistikovaná manipulace. Přitom je nesmírně důležité, aby v době fake news a manipulativních webů veřejnoprávní médium řádně plnilo svou funkci, což bohužel není případ ČT.
Nechci samozřejmě tvrdit, že zpravodajství a publicistika ČT jsou neprofesionální en bloc, avšak systematické lapsy veřejnoprávního média jsou jednoduše vodou na mlýn zastánců konspiračních teorií a kremelského pohledu na svět. Jenže manipulativní a podřadná média by nikdy nemohla získat takový ohlas, kdyby ČT pracovala tak, jak má. A proto je žádoucí, aby česká veřejnoprávní média zohledňovala veškeré relevantní pohledy na dění doma i ve světě; aby se inspirovala špičkovými zahraničními sdělovacími prostředky, jako je katarská televizní stanice Al Džazíra, a nesetrvávala v zajetí provinční malosti.
Když jsem minulý týden sledoval nesmírně rozvláčný a nudný přenos o Babišově návštěvě v Bílém domě, říkal jsem si, že ČT prostě nedokáže překročit svůj stín. Moderátoři i hosté jen stěží potlačovali hrdost a radost nad tím, že se českému premiérovi po dlouhé pauze konečně podařilo dostat do Bílého domu, jak by snad šlo o božskou poctu. A odlesk obrovské moci, již Bílý dům symbolizuje, zároveň dopadl i na moderátory a komentátory ve studiu, kteří se na několik prchavých chvilek stali přímými svědky velké historické chvíle. Vzpomínám si na televizní vysílání věnované úmrtí a pohřbu jednoho z kremelských starců, Konstantina Černěnka, kdy z obrazovky České televize dýchala podobná atmosféra. V České televizi však zaspali dobu, neboť Donald Trump je bezesporu nejnebezpečnějším politikem současnosti, přijde-li řeč na akceleraci klimatických změn a jaderné hrozby.
Trumpovu schůzku s Babišem opět komentovali politikové napříč politickým spektrem. Padla jen jediná zmínka o trestuhodném Trumpově postoji ke globálnímu oteplování. Nikdo z přítomných politiků nebyl schopen kriticky analyzovat setkání českého premiéra se šéfkou CIA Ginou Haspelovou, která v roce 2002 řídila tajnou základnu CIA v Thajsku, kde docházelo k mučení osob podezřelých z terorismu včetně waterboardingu. Haspelová o tři roky později vydala příkaz, aby byly zničeny kompromitující materiály CIA v Thajsku. Jinak řečeno: Česká televize se tetelila blahem nad setkáním trestně stíhaného Babiše se zkorumpovaným populistou a gangsterem v Bílém domě.
Taktéž speciální vysílání k 20. výročí vstupu České republiky do NATO se nesl výhradně v režii bezpečnostních expertů spolupracujících s tuzemskou politickou scénou. Nikdo z nich se ale nepozastavil nad skutečností, že Severoatlantická organizace je anachronickou institucí, jejíž raison d'être musel být po skončení studené války modifikován. Jak to, že NATO nezmizelo v propadlišti dějin společně s Varšavskou smlouvou, a naopak neuváženě expandovalo až k ruským hranicím? Tato skutečnost samozřejmě Kreml iritovala a Moskva své západní protějšky již od 90. let varovala, že v ohrožení je vzájemná důvěra a bezpečnost evropského kontinentu. Za povšimnutí stojí, že varování zprvu nepřicházelo od Vladimira Putina, nýbrž od představitelů prozápadní Jelcinovy vlády. Tato fakta, jež přinášejí racionální vysvětlení pro dnes tolik skloňovanou ruskou hrozbu, však v České televize nezaznějí.
Slavíme-li kulaté výročí vstupu České republiky do NATO, nebylo od věci se zamyslet nad útočnými misemi Aliance v Srbsku, Afghánistánu a Libyi, a to se všemi negativními důsledky, které mimo jiné vedly ke zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem. Koneckonců zevrubná a poctivá analýza turbulentních zvratů ve vztazích mezi Ruskem a Západem je dnes nanejvýš nutná vzhledem k postupnému ničení základních pilířů globální bezpečnosti. Jestliže je posláním veřejnoprávního média oslovovat všechny jeho koncesionáře, nehledě na jejich politickou inklinaci, je zapotřebí, aby zazněla veškerá relevantní fakta. Nelze svět vnímat pouze binární optikou za situace, kdy na jedné straně existuje občas klopýtající dobro a na straně druhé iracionální zlo.
Mám za to, že České televizi by prospěla radikální přeměna, a to ve zpravodajství a publicistice - především po koncepční stránce. Proč by složité domácí a mezinárodní otázky měli v drtivé většině komentovat politikové, vysocí vojenští činitelé nebo bezpečnostní experti s politickou příslušností, a nikoliv nezávislí odborníci? Proč kritickou reflexi západních zločinů provádějí komunisti nebo okamurovci, ocejchovaní nálepkou extrémistů? Je skutečně nutno devalvovat nezbytný pohled do vlastního zrcadla prezentací podivných politických hochštaplerů?
Diskuse