Jak se dobře připravit na přicházející krizi?

14. 3. 2019 / Kryštof Kozák

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Předpovídat krize je ošemetné, nicméně jedno je celkem jisté: další krize určitě přijde. Představa, že by americká i světová ekonomika dlouhodobě pokračovala obdobným tempem růstu neodpovídá základním poznatkům ohledně fungování světové ekonomiky. Bohužel se na tom shoduje řada lidí, kteří se tématem dlouhodobě zabývají a mají dost odlišné názory na jiná témata. V dnešním dynamickém a chaotickém světě je pouze extrémně složité určit přesné datum a finální spouštěč tohoto procesu.

Krize není krátkodobé kýchnutí, které téměř nikdo nepocítí, ale dlouhodobý propad, který se reálně dotkne celé řady lidí, nejen těch přímo propouštěných. Česko minulou krizi ustálo celkem dobře, ale nikde nejsou záruky, že naše ekonomika, kde tvoří export každoročně 140 miliard dolarů (75% HDP počítáno paritou kupní síly), si v příští krizi povede stejně dobře, když je navíc do velké míry postavena na dlouhodobě ohroženém sektoru klasických automobilů (průmysl celkem tvoří 37 % HDP).  

Jsme na velmi pravděpodobnou eventualitu déletrvajícího ekonomického propadu jako společnost dobře připravení? Bohužel si myslím, že nikoliv, a to především z těchto 4 důvodů:

  1. Na politické úrovni je společnost vysoce polarizovaná, v mnoha případech až nenávistně. Tyto tendence se v době krize mnohem spíše vyhrotí než zahladí. Bylo by naivní se domnívat, že zažijeme výjimečnou historickou událost a krize povede ke zlepšení spolupráce politických stran a kultivaci veřejného diskurzu.

  1. Na ekonomické úrovni jsou státy i jedinci vysoce zadluženi v situaci, kdy úroková míra byla velmi dlouhou dobu nízká. To napomáhalo expanzi, čili svého druhu nafukování ekonomiky. Pokud se úroky zvýší, zvýší se i náklady na správu dluhu jak pro domácnosti, tak pro státy, což může způsobit hlubší průběh krize.  

  1. Na celospolečenské úrovni není v liberálních demokraciích pěstována kultura sebeomezování. Tradiční náročné půsty přestala řada lidí dodržovat. V časech krize pomůže, pokud se lidé dobrovolně omezí za účelem dlouhodobého cíle, ať už v rámci rodiny či v rámci firmy nebo státu. Pro překonání krize je cílené krátkodobé omezení důležité, a to jak na úrovni jednotlivců, tak i států.

  1. V čase, kdy se technologický pokrok stále bouřlivě rozvíjí a začíná transformovat tradiční činnosti, nejsme teoreticky připraveni na možné skokové změny, které budou způsobené možnou změnu paradigmatu v řadě oblastí. Krize může tyto skokové změny dále podnítit, neboť kontinuita statusu quo bude ohroženější než obvykle.

Tyto změny paradigmatu mohou být pozitivní, například v otázkách stravování, dopravy, energetiky či trávení volného času, ale i negativní, například ve formě ještě výraznějšího uzavírání se před vnějším světem či autoritářštější kontrole nad celou společností.

Na tyto nečekané a rychlé změny nelze být úplně připraven nikdy, nicméně lze už teď učinit kroky, které pomohou - například vypracováním podrobných a domyšlených scénářů. Zejména v průběhu krize nebude na rozmýšlení tohoto typu čas ani prostor.

Jak se tedy nejlépe připravit? Důležité je především pracovat na konceptu reflexivní společnosti. Přeloženo z latiny, na společnosti, která si je vědoma vlastních problémů a snaží se je uvědoměle a bez předsudků řešit.

Jak k takovému cíli dospět? Je to dlouhá a trnitá cesta, neboť vyžaduje po líných a zpohodlnělých lidech, aby věnovali čas a svoji mentální energii i tématům, která pro ně nejsou snadná ani příjemná, nicméně jsou z hlediska dlouhodobějšího fungování společnosti důležitá.

Praktickým nástrojem je kromě projektu Konec prokrastinace například nástroj #HonestDebate, #PoctivaDebata. Ta má pouze tři jednoduchá pravidla:

  1. Nejdůležitější věci je třeba říkat jako první.

  2. Každý účastník má k dispozici přibližně stejný čas.

  3. Každý účastník musí uznávat ostatní účastníky debaty za sobě rovné.

Zkuste si to s někým vyzkoušet.

Dalším důležitým nástrojem je depolarizace, česky zmírňování napětí. Diskuse na osobní i na veřejné rovině jsou často polarizující - postupně se v nich zvyšuje napětí a agresivita a cílem se stává symbolická “vražda” soupeře ve virtuálním prostoru.

Diskuse ale může být i depolarizující, vedená s cílem dobrat se společného řešení na základě lepšího pochopení problému z více různých stran pohledu. Je to obtížný proces a vyžaduje větší soustředění a snahu než jednoduché polarizování. Proto je potřeba je podpořit, například už v rámci vzdělávacího systému. V tomto ohledu je vzdělávání opravdu důležitou součástí naší širší a dlouhodobější národní bezpečnosti - tohle ale Václav Klaus mladší bohužel kvůli svým tlustým dioptrickým ideologickým brýlím asi nikdy nepochopí. Rád bych mu to v rámci #HonestDebate jednou vysvětlil.

Bonus pro otrlé čtenáře:

Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si praktickou radu, která Vám v případě zásadnější krize možná zachrání finanční zdraví:

Peníze jsou ve skutečnosti kryté užitečnou prací lidí, ti vytváří reálné hodnoty. Pokud budete umět svůj čas využít k užitečné práci, tak se nemusíte krize bát - užitečný čas se může stát základní měnovou jednotkou. Hodnota papírových dolarů či korun tak může výrazně klesnout, stejně jako akcie řady firem, jako se to ostatně stalo už kolikrát.

0
Vytisknout
5265

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2019