Británie může mít špatnou vládu Borise Johnsona velmi dlouho

24. 7. 2019

čas čtení 4 minuty


Z nedávné historie vyplývá, že podvodníci dokáží zvítězit ve volbách. Nový britský premiér je možná zcela neschopný, může však být schopen podržet si premiérskou funkci velmi dlouho


Ministři, kteří viděli nového britského premiéra v akci jako ministra zahraničí , svědčí o jeho lenosti, o jeho nepozornosti vůči detailům, o jeho pohrdání vztahy, o jeho vrozené nevážnosti a o jeho nebezpečné nediskrétnosti. Johnsonovi se nedalo důvěřovat, že zůstane soustředěn během briefingů o bezpečnosti státu, ani že je neprozradí. Parlamentní hlasování minulý týden s cílem zabránit mu suspendovat parlament před říjnovou lhůtou pro brexit ukazuje, jak málo si o něm myslí dokonce i jeho vlastní strana. Byl to preventivní útok a Johnson se tak stal prvním premiérem, který utrpěl porážku v Dolní sněmovně ještě předtím, než převzal úřad. Bez spolehlivé parlamentní většiny ani není jasné, zda Johnson splňuje ústavní podmínku pro to, aby se stal premiérem. Vadný charakter zahajuje nebezpečnou cestu ze slabého postavení, píše Raphael Behr.

 

Jenže Johnson má nepotlačitelnou schopnost padat směrem nahoru. Johnsonovo funkční období v premiérské funkci může začít chaosem, nefunkčností a celonárodním ztrapněním. To neznamená, že bude krátké. Nedávná historie dokazuje, že nekompetentní šéf státu dokáže dobře přežít s krutou pretoriánskou stráží, regimentem loajálních stoupenců a jsou-li jeho nepřátelé dezorganizováni. Důkazem toho je skutečnost, že je Jeremy Corbyn stále ještě šéfem Labouristické strany. Donald Trump možná podruhé zvítězí v prezidentských volbách.

Obvinění, že Johnson je jasný šarlatán a podporuje rasisty, nemusí bránit jeho volebnímu úspěchu. Johnson se zaměřuje na ty voliče, kteří tomuto obvinění nevěří, anebo jim je to jedno. Obvinění, že Johnson nedodržuje diplomatické normy, je ještě méně efektivní. Takové obvinění je pro lidi, kteří pohrdají konvencemi a protokoly, považováno za kompliment. Proto je rozumné se připravit na dlouhé období špatné vlády.

Z historického hlediska je současnost velmi špatným okamžikem k experimentu s nespolehlivou vládou. Británie je v chaosu mezi agresivně ochranářskými Spojenými státy a evropským projektem, destabilizovaným nacionalismem. Na obzoru se kupí mraky hospodářské bouře. Teprve začínáme chápat obrovskou míru, do níž digitální revoluce restrukturalizuje společnosti, a odmítáme přiznat, jaké nebezpečí to bude mít pro demokracii, pokud bude digitální revoluci utvářet Čína. Existuje krize globálního oteplování. Za těchto okolností by bylo záhodno mít premiéra schopného vnímat, co se bude dít, a projevujícího skromnost ohledně schopnosti Británie jednat samostatně.

Namísto toho máme člověka, jehož strategický horizont nejde dál než k jeho vlastnímu já, který nerozlišuje mezi osobním potěšením a osudem národa. Z tohoto hlediska není úspěch důsledkem plánování, aliancí a důkazů, ale je důsledkem optimistického ducha, jehož bouřlivým zdrojem je Boris sám.

Kritika, že Johnson nepřináší žádná praktická řešení problémů, kterým bude čelit, je irelevantní. Moc jeho charismatu působícího na ty, kteří mu podléhají, spočívá v tom, že rozpouští složitost a obtížnost. Praktickou kritiku brexitu lze odmítnout jako výmysl zbabělců a pesmistů. Veškerý chaos, způsobený divokým brexitem, lze přijmout jako zkoušku národní rozhodnosti.

Johnson je útěcha zápecnictví zakamuflovaného do jazyka globálního dobrodružství. Je to neznalost dnešního světa, skrytá v bluffování a v nostalgii po světě minulosti. Psychologická atraktivita takového postoje je zjevná. Je to umrtvení vůči znepokojující realitě dneška. Urážlivým prvkem v tom všem je tvrzení, že tento postoj je vlastenecký, vzhledem k tomu, že jeho důsledkem bude oslabení britského postavení ve světě a zchudnutí mnoha britských občanů.

Ovšem úpadek může být pozvolný. Vina se dá přesunovat na jiné. Podvodníci dokáží vítězit ve volbách. Johnsonova historie je strašlivá, je možná absolutně nevhodný pro premiérskou funkci, ale může být v premiérském úřadě velmi dlouho. Je sobecký, nekompetentní a také má dar narcistní vážnosti, která je atraktivní pro jeho stoupence. Nedokáže vyřešit žádný britský problém, ale to neznamená, že ho lidé nebudou volit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
11740

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2019