Dobré humanitní vzdělání je dobrá věc

25. 7. 2019 / Pavel Urban

čas čtení 3 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Žijeme v době automatizační revoluce.

Já vím. Jako malý kluk jsem přečetl Neználka ve Slunečním městě. O pár let později pak Čapkovu RUR a Šorelovu a Kobíkovu Vzpouru mozků. Jakož i řadu článků a pár knih více vědeckých a méně fantastických. V dobách, kdy nejlepší počítače uměly zlomek toho, co dnešní průměrný mobil. A kdy rok 2000 byl tajemným milníkem časů budoucích.

Dnes se píše rok 2019. A já čtu o tom, jak v Británii rozbili gang Poláků, kteří zotročovali své manuálně pracující krajany. Kde jsou ty roboty a automaty, které měly už dávno otročit za ně?

Komentář k článku Proč dávají Seznam Zprávy nekriticky prostor šílencům?

Ano, je pravda, že nevíme, jaké kvalifikace budou potřeba za pár let. Je možné, že zítra nebudeme potřebovat řidiče, pozítří klempíře a popozítří lékaře. Ale zatím je potřebujeme. Toho řidiče snad může dělat každý, kdo není za volantem vyloženě levý. Ale kvalifikace klempíře či lékaře se obecně humanitním vzděláním nahradit nedá. U lékaře to snad budeme chápat. Ten má taky vysokou školu a tudíž patří do honorities. Ale klempíř nebo řidič, to je všechno jedna montovna…

Nevím, jakou vysokou školu kreativity absolvovali Kolben, Edison, Tesla, Faraday, Watt a další osobnosti z oboru elektrotechnického i oborů jiných. Vím jen, že kreativity je dnes často až příliš. Tolik, že i já občas používám adjektivum „kreativní“ k označení nedovzdělané, nekompetentní, ale velmi sebevědomé hlouposti.

Dobré humanitní vzdělání má být nejlepším prostředkem, jak naučit mladé lidi kriticky hodnotit situaci kolem sebe. Asi ano. Ale co je to to dobré humanitní vzdělání?

Žijeme v době, kdy pravdy prověřené desítkami (považte, celými desítkami!) let začínají tak nějak korodovat. V této situaci vidíme lidi s diplomy v oborech, které by měly znamenat to nejlepší humanitní vzdělání. Jak se za pochodu učí a zjišťují věci, které by měli znát ze školy.

Jistě, blbci se najdou všude. Ale tady jde o lidi inteligentní a přemýšlivé. Jistě, expert na literaturu nemusí být dobrým sociologem a naopak. Ale třeba vztahy demokracie a populismu jsou něčím, co by se podle mého názoru mělo učit už na gymnáziích. A absolvent takového gymnázia by se objevením populismu přinejmenším neměl nechat zaskočit.

Nechci nikomu kázat levity; ani já nemám tyhle věci ze školy. Tím spíš je otázka, jakou úroveň existující obecně humanitní vzdělání vlastně má. Přirovnal bych to k technickému inženýrovi, který by ze školy nevěděl, co je to integrál. Buď kreativní! Nauč se to sám!

To je ovšem ten lepší případ. Existují i lidé, kteří se neučí a nezjišťují nové věci, protože jim ty staré stále fungují. A pokud se liší od reality, pak je špatná ta realita. Stačí počkat, až se opět sladí s teorií, jejíž správnost vám na požádání jasně a logicky vysvětlí. A než k tomu souladu dojde, mohou poučovat ty, kteří tu správnost dosud nepochopili.

To není podpora kritického myšlení. To je naopak jeho blokování.

Ano, dobré humanitní vzdělání je dobrá věc. Otázka je, které školy jej poskytují. A jestli vůbec nějaké.

0
Vytisknout
9829

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2019