Německá "vítací kultura" je dosud novinkou, zjistila studie

30. 8. 2019

V Německu sílí protesty pravicových extrémistů a pokračují násilné útoky na migranty. Znamená to, že německá "vítací kultura" (Willkommenskultur) končí? Nová studie Bertelsmannovy nadace ukázala opak.

Uprchlíci a migrace jsou tématy dominujícími mnoha německým talk shows. Panely s účastí politiků, expertů a členů komunit často diskutují údajnou ztrátu kontroly a otázka, zda imigrační systém je napjat k prasknutí.

Jen v roce 2018 úřady zaznamenaly 2 000 zločinů proti uprchlíkům a žadatelům o azyl, přičemž přibývá pochodů pravicových extrémistů.

Na podzim 2015 svět oběhly zcela jiné snímky z Německa: Vlaková nádraží plná vítajících davů, nesoucích uprchlíkům zavazadla a nabízejících jim láhve s vodou a hračky.

Jenže co se od té doby stalo? Nová studie Bertelsmannovy nadace s názvem "Kultura vítání: Mezi skepticismem a pragmatismem" zjistila, že sentiment v Německu je "robustní".

Jeden z autorů studie Orkan Kösemen tvrdí, že záležitost je na poměrně vysoké úrovni. Výzkumná agentura Kantar Emnid udělala rozhovor o různých aspektech přistěhovalectví s 2 025 lidmi. Respondenti nebyli tázáni na osobní názory ohledně uprchlíků, nebo na to, jaký mají pocit ohledně migrace, ale místo toho sdělovali, jak vnímají obecný přístup Němců k přistěhovalcům a uprchlíkům.

Například 79 % respondentů je přesvědčeno, že úřady vítají většinu pracujících imigrantů; 71 % věří témuž v případě uprchlíků. Pokud jde o místní obyvatelstvo, 71 % má pocit, že Němci přistěhovalce vítají - a 56 % je přesvědčeno, že Němci vítají uprchlíky.

41 % respondentů podporuje nábor kvalifikovaných zaměstnanců v zahraničí. Dvě třetiny mají za to, že celkový dopad imigrace na německou ekonomiku je pozitivní. Jasná většina se také pozitivně dívá na zahraniční společnosti v Německu.

Studie ukazuje, že obraz přistěhovalců ovlivňuje kulturu vítání - a v Německu není převážně pozitivní. Jen 45 % respondentů je přesvědčeno, že příspěvek migrantů společnosti je uznáván, což proti roku 2012 představuje pokles. Podle studie to může být zapříčiněno faktem, že zejména uprchlíci přišli do Německa před nedávnem. Integrace do pracovního trhu se hostitelské zemi vyplácí teprve ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Kromě toho se zdá, že byl zapomenut příspěvek první generace takzvaných Gastarbeiterů.

Migrace není černobílé téma, říká Kösemen - a dodává, že "je to směs příležitostí a rizik - a tak to lidé vnímají".

Proto kromě často vnímaných pozitivních příležitostí pro ekonomiku existuje také skeptické hodnocení. Těsná většina 52 % má pocit, že imigrace bylo příliš mnoho. Podobně se liší názory na to, zda Německo dosáhlo maximálního přijatelného počtu migrantů.

49 % se domnívá, že země nemůže přijmout další uprchlíky. To proti roku 2017 představuje pokles, protože tehdy si to myslelo 54 % dotázaných. Na druhé straně 37 % si myslí, že Německo může a mělo by přijmout více uprchlíků z humanitárních důvodů.

Celkově skepse ohledně migrace proti roku 2017 mírně klesla. Respondenti nadále vnímají nepříznivé dopady migrace, ale trend klesá. 71 % vidí migraci jako břemeno pro stát blahobytu, 69 % má za to, že existují konflikty mezi přistěhovalci a Němci, 64 % se obává problémů ve škole a drtivých 90 % vidí nedostatek jazykových schopností mezi přistěhovalci jako překážku integrace.

Ačkoliv Německo je cílovou zemí přistěhovalců po dekády, "kultura vítání" je novinka, říká Kösemen: "Německo je mladou imigrační zemí s mladou kulturou vítání ve dvojím smyslu: Na jedné straně protože se sami považujeme za přistěhovaleckou zemi jen 10-15 let. Na druhé straně proto, že mladé obyvatelstvo v Německu je ve vztahu k migraci mnohem pozitivnější než starší obyvatelstvo."

Ovšem, generace do 30 let se významně liší od starších, pokud jde o hodnocení a vnímání migrace a integrace. Mladí lidé mají za to, že migrace bude mít mnohem menší dopad, jak na stát blahobytu, tak na nedostatek bydlení, a zaměřují se na příležitosti.

"Je tomu tak i proto, že podíl lidí s migračním zázemím činí mezi 15-30letými kolem 30 %, zatímco mezi staršími lidmi asi 20 %," uvádí studie. Kontakt a vyrovnávání se s diverzitou je pro mladší lidi mnohem více součástí každodenního života.

Pozitivní vnímání není omezeno na mládež. 67 % všech respondentů je přesvědčeno, že migrace činí život radostnějším a 64 % považuje migraci za prostředek boje se stárnutím společnosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3459

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2019