Klimatická krize: Nejde nám snad o společnou věc?

16. 9. 2019 / Daniel Veselý

Pan Wagner soudí, že kampaň, které je Greta Thunberg symbolem, má řadu problematických aspektů. Ekologický aktivismus podle jeho mínění může být prokázat klimatu medvědí službu. Souhlasím, že jakákoliv kampaň, jíž se účastní stovky tisíc či miliony lidí na celém světě, má nejednu mouchu; jenže proč se stále bavíme o skutečných či domnělých kazech něčeho, co má spící, leč obrovský potenciál?


Podle pana Wagnera klimatičtí aktivisté manipulují zprávami klimatického panelu IPCC a působí jako náboženští fanatikové, na což upozorňují někteří klimatologové, příkladně Radim Tolasz a Ladislav Metelka. Nicméně Tolasz v Českém rozhlase pouze vyjadřuje rozčarování nad aktivismem coby důkazem selhání politiků. Dobrá, je to jeho problém, když ty, kdo si z fosilního průmyslu ukrajují notný kus a vedou nás k propasti, považuje za hybatele změn. Na druhou stranu je to i problém spousty aktivistů, Metelka pak aktivisty obviňuje z alarmismu, jelikož tvrdí, že „máme posledních 12 let na to, abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti a odvrátili tak nevratné poškození ekosystému“. Jenže toto stanovisko souzní s poznatky klimatického panelu IPCC, které jsou podle mínění některých klimatologů konzervativní.

Každý, kdo si jen pročítal zprávy IPCC, ví, že existují různé scénáře pro snižování emisí skleníkových plynů, přičemž pokud emise poklesnou o 45 procent do roku 2030, stoupne globální teplota maximálně o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Nyní, když se planeta patrně oteplila o více než jeden stupeň Celsia, jsme svědky čím dál častějších a intenzivnějších živelních pohrom, intenzivní acidifikace oceánů; mořský led taje rychleji, než se původně předpokládalo, probíhá šesté masové vymírání živočišných druhů apod. Jestliže se teplota překročí o 1,5 stupně Celsia, riskujeme ještě mocnější a intenzivnější povodně, sucha, vlny extrémního horka, přičemž stovky milionů lidí budou zbídačeny. Zhruba desetina planety se už oteplila o více než dva stupně Celsia, jak vyplývá z analýzy publikované v listu Washington Post. Vznikají tak nehostinné horké zóny, které se šíří po světě. Riskujeme snad málo, když stávající kurs nade vší pochybnost vede ke klimatickému rozvratu? To přece musí vidět každý, kdo jen namátkou sleduje moderní výzkum. Proto je nutno jednat ihned, jak požadují aktivisté a řada vědců – a výjimečně i někteří politikové. A nevidím důvod, proč k tomu vzývat jadernou energii, pane Wagnere, když obnovitelné zdroje mohou značně problematické jádro nahradit.

A jak už bylo uvedeno: klimatický panel OSN je velice obezřetný a ve svých soudech umírněný a konzervativní, a proto jej těžko můžeme obviňovat z alarmismu. IPCC do svých kalkulací nezahrnuje emise metanu vznikající při hydraulickém štěpení v USA a jinde, jakož i větší množství emisí CO2 a metanu v důsledku rychlejšího tání arktického ledu. Chybí tam rovněž kalkulace „nadbytečných“ emisí kvůli růstu globální populace, emise vznikající při zemědělské činnosti, deforestace apod. Podle řady ekonomů a ekologů jsme onen „bod zvratu“ už překročili. A pokud je mi známo, tak nikdo, kdo chce být brán vážně, neříká, že nečinnost přivodí „do dvanácti let zánik civilizace“. Jenže podle některých vědeckých predikcí se může lidská civilizace zhroutit do poloviny století, jestliže v následující dekádě neproběhnou rázná mitigační a adaptační opatření.

Nikdo samozřejmě netvrdí, že přechod na obnovitelné zdroje energie se obejde bez zádrhelů, problémů a názorových neshod; jenže proč si mají jít po krku ti, komu jde o společnou věc? Klimatická krize dokázala vytrhnout miliony lidí z letargie a deprese. Ve Spojených státech se hnutí Sunrise Movement podílelo na popularizaci Zeleného nového údělu, v němž dřímá ohromný volební potenciál. Uchazeči o demokratickou nominaci do prezidentských voleb představují různé podoby zeleného dealu, přičemž s nejambicióznější verzí přichází senátor Bernie Sanders. Globální mezigenerační klimatická stávka, která se má uskutečnit 20. září, má podporu sociálních hnutí, odborů, ale i mnoha klimatologů. A Greta Thunberg má bezesporu pravdu, když tvrdí, že pokud můžeme zachránit banky, můžeme zachránit i svět. Skepse vůči politickému establishmentu je dozajista namístě, ale jedině radikální, masivní tlak zdola - a systematické „narušování systému“ může „fosilní politiky“ přimět k rázné akci, k čemuž zbytečné hašteření mezi těmi, jimž jde o tutéž věc, nikterak nepomůže.

 

1
Vytisknout
4365

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2019