Jednání v Ankaře: Pokud by byla dohoda dodržena, Erdogan vyhrál válku takřka bez boje

18. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Spojené státy a Turecko během čtvrteční návštěvy americké delegace v Ankaře dosáhly potenciálně průlomové dohody o situaci v severovýchodní Sýrii ZDE.


Turecký prezident Erdogan a americký viceprezident Pence uzavřeli dohodu ohledně zastavení turecké inkurze do severní Sýrie, které by mělo proběhnout za 120 hodin.

Turecko se zavázalo pozastavit vojenské operace, aby kurdské jednotky YPG mohly ustoupit z území, které Ankara označila jako "bezpečnou zónu", do níž hodlá přesídlit ze svého území syrské uprchlíky před Asadem.

Hlavní odpovědnost za situaci v "bezpečné zóně" poté ponese Turecko, USA s ním přitom budou spolupracovat.

Těžká výzbroj dodaná Američany jednotkám YPG během tažení proti "islámskému státu" bude od nich opětovně vybrána, opevnění v předmětné oblasti budou zrušena.

Jakmile syrské kurdské jednotky YPG/SDF opustí "bezpečnou zónu", Turecko vyhlásí trvalé zastavení palby.

"Bezpečná zóna" se potáhne v pásu o šířce 20 mil (cca 30 km) podél turecko-syrské hranice.

Jakmile Turecko zastaví vojenskou operaci v Sýrii, Trump zruší již vyhlášené exekutivní sankce a nedojde pak k uvalení žádných dalších sankcí. Bílý dům bude konzultovat s Kongresem, aby zajistil tuto část dohody.

***

Pokud by uzavřená dohoda opravdu vstoupila v platnost - což ovšem těžko odhadnout, protože americký vliv na PKK/YPG a je obalující jednotky SDF byl vždy mnohem menší, než si americká strana namlouvala, přičemž po přechodu kurdských milic nazpět ke klanu Asadů je pochopitelně dále silně redukován - znamenalo by to, že Erdogan dosáhne plánovaných cílů druhé fáze turecké operace "Pramen míru", ačkoliv vojensky se mu po příjezdu asadistických posil k YPG podařilo realizovat sotva 15 % cílů původně plánovaných pro fázi první (o třetí ani nemluvě). A nahlíženo z jiné strany, dostal by přesně 100 % toho, co počátkem týdne požadoval. Ale ještě jednou: Jen pokud Američané, kteří se spěšně stáhli ze severovýchodní Sýrie a vojensky zde již na zemi nepředstavují žádnou sílu, naleznou nějaký způsob, jak přimět YPG k realizaci dohody. Na místě je nejhlubší skepse.

Navíc by se YPG musela vzdát těžké výzbroje a fortifikací, což s přihlédnutím ke krajinnému reliéfu ve sporné oblasti prakticky znamená, že ztratí schopnost působit zde v pravidelné válce - a byla by v případném dalším střetu odkázána jen na guerillovou taktiku. Osobně se domnívám, že přesně toho se Turecko ze strany YPG i po eventuálním příměří nakonec dočká - a bude pak reagovat odvetnými leteckými a dělostřeleckými útoky na území za hranicí "bezpečné zóny".

Zbývá však ještě jedno veliké ale, i kdyby nakrásně všechno šlo tak, jak si to Erdogan s Pencem včera vymalovali.

Jak jen to říci - koneckonců - Turci také nijak nepomohli v Normandii, víme? Co by tedy vlastně chtěli? Aby snad Bílý dům dodržel sliby, které jim dal někdo jiný než Donald Trump osobně, nesmírně stabilní génius ve své nehynoucí moudrosti, který musí mít vždy poslední slovo?

Tomu je opravdu velmi těžké uvěřit.

0
Vytisknout
7968

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2019