Home Credit, PPF, jejich úspěchy na autoritářských trzích a absence diskuze o dopadech asijských „úspěchů“ na ČR
18. 10. 2019 / Albín Sybera
Tato slova adresoval čínský prezident všem vnějším silám, které by snad měly snahu pokusit se od Číny oddělit její území (ZDE). Jak se shodují komentátoři z BBC, či z ČRo, tak Si Ťin-pchingova slova jsou vnímána jako reakce na několikaměsíční demonstrace v Hong Kongu.
Důrazná slova čínského vůdce ve vztahu k čínským teritoriálním nárokům samozřejmě nelze dávat bez dalšího kontextu do rovnítka s integritou čínského trhu. Stejně naivní je ale domněnka, že jediným měřítkem vstupu na čínský trh jsou zkušenosti v daném oboru, znalost prostředí, originalita produktu, či další přednosti, nezbytné pro práci v zemích, kde převládá ekonomický zájem nad politickým.
Jak si začínají všímat komentátoři českých médií (Aktuálně ZDE, či Alarm ZDE), tak je s podivem, že dramatický růst PPF napříč českou ekonomikou, který následoval úspěšné etablování skupiny v Rusku a v Číně, zaujme českou veřejnost až v okamžiku, kdy Univerzita Karlova uzavře partnerství s Home Creditem, za nějž měla dostat křiklavě nízkou finanční podporu (Home Credit partnerskou smlouvu po vlně kritiky vypověděl, pozn. redakce).
To, že majetek, se kterým společnosti skupiny PPF často mizí za neprůhlednými strukturami na Kypru, destinací se kterou přes síť firem pojí další výrazná obchodní uskupení jako J&T, anebo Creditas, zůstává prakticky bez povšimnutí česky psaných médií (ZDE anebo ZDE)
Přitom právě Kypr je středem pozornosti mezinárodních investigativních zpravodajců, finančních vyšetřovatelů, ale i filantropa Billa Browdera, který osobně zažil, jakým způsobem oligarchové napojení na Kreml získávají „svůj“ majetek (a jehož auditor Sergej Magnickij je jednou z nejznámějších obětí, vydírání, psychického teroru a násilí, kterými jsou „úspěchy“ oligarchů napojených na Kreml vykoupen).
OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) věnoval napojení kyperského prezidenta Nicose Anastasiadese na nechvalně proslulou pračku peněz „Troika“ (ZDE) v srpnu celou reportáž (ZDE). Někteří analytici se v ní kloní k závěru, že v důsledku množství transakcí napojených na ruské oligarchy Kypr v podstatě ztratil nezávislost
„Rusko využívá Kypr jako trojského koně, přes kterého dostává peníze do Evropy. Je to jeden ze slabých článků v evropském boji proti ruskému organizovanému zločinu“, citovalo Politico v červenci Browdera (ZDE).
V Česku, ze kterého na Kypr proudí množství transakcí, podobná debata neexistuje. Podobně jako se Jiří Šmejc umí orientovat na čínském trhu, tak se na českém mediálním trhu umí „orientovat“ i většina místních novinářů a poslušně zmlkne, když by náhodou měla dělat to, o čem je jejich profese.
Mezitím se ale jejich země stává další pračkou, která oslabuje EU a NATO, tedy jediné spojence, kteří o ČR projevují i jiný zájem, než jenom využití ve smyslu průtokového ohřívače.
Diskuse