22. 10. 2019
Foto: Obyvatelé Gazy
tisková zpráva Židovského hlasu solidarity
Židé sdružení v platformě Židovský hlas solidarity se obrátili na poslance PSP ČR, aby v úterním (22. 10.) hlasování nepodpořili stanovisko k narůstajícímu antisemitismu, předložené a doporučené Zahraničním výborem. Text stanoviska totiž obsahuje řadu sporných formulací, v nichž jsou kritický postoj k Izraeli a související občanské aktivity nepatřičně směšovány s antisemitismem. Ačkoli to návrh nezmiňuje přímo, je chystané stanovisko parlamentu zaměřeno především proti mezinárodnímu hnutí solidarity s Palestinci a za bojkot státu Izrael, stažení investic a sankcí – hnutí známé pod anglickou zkratkou BDS (Boycott, Divestment, Sanctions).
„Usnesení vychází z předpokladu, že bojkot státu Izrael či jakékoli výzvy tímto směrem patří k projevům antisemitismu. To pokládáme za absurdní: jednak protože jasně proklamovanou motivací aktivistů a sympatizantů hnutí BDS je důraz na dodržování lidských práv Palestinců a dalších menšin, a nikoli útok na židovský národ, jednotlivce či kolektiv; a dále protože kritika konkrétního státu či režimu nebo i aktivistický politický tlak na něj nelze podle našeho názoru chápat jako projev nenávisti k lidem, kteří v tomto státě žijí,“ upozorňují signatáři v dopisu poslancům a poukazují i na příklad nedávné výzvy k bojkotu tureckého zboží v souvislosti s aktuální situací Kurdů, které rovněž nejsou pokládány za projev rasové nenávisti k Turkům.
Dopis také upozorňuje na to, že bojkot je nenásilnou metodou občanského tlaku zdola a že podporu právu na bojkot, které patří ke svobodě slova a projevu, vyjádřila v minulosti celá řada zahraničních a mezinárodních organizací a vysoce postavených politických činitelů – mimo jiné Amnesty International, Human Rights Watch, American Civil Rights Union a mnozí další. Svou nespokojenost s „cynickými a falešnými obviněními z antisemitismu“ v souvislosti s hnutími, jako je právě BDS, vyjádřily také čtyři desítky židovských organizací z celého světa.
„Věříme, že ačkoli pohled na kořeny a řešení blízkovýchodního konfliktu se mohou různit, má v diskusi o něm panovat svoboda, otevřenost a snaha o objektivitu bez zbytečného a účelového očerňování,“ uzavírají svůj dopis signatáři z platformy Židovský hlas solidarity. Ta vznikla poměrně nedávno a její prohlášení, zdůrazňující „postoj solidarity s utlačovanými židy i nežidy“ a také „postoj kritického myšlení“, lze nalézt na jejich facebookových stránkách. Hlasování o návrhu má proběhnout v poslanecké sněmovně v úterý 22. 10. jako první bod programu schůze sněmovny.
Praha, 20. října 2019
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
jako židé sdružení v platformě Židovský hlas solidarity chceme vyjádřit svůj nesouhlas s řadou formulací v usnesení č. 101 Zahraničního výboru PSP ČR k projednání stanoviska Poslanecké sněmovny k sílícímu antisemitismu, které má Sněmovna na programu zítra (22. 10.). Tento dokument totiž v prvních pěti z celkových sedmi bodů směšuje podle našeho názoru nepřípadným způsobem Izrael a židovskou komunitu a cílí na tak na každého, kdo ostřeji kritizuje stát Izrael, jako na potenciálního antisemitu.
Jsme si vědomi palčivé problematiky rostoucího antisemitismu v Evropě a nezbytnosti boje s ním. Ostatně nedávný vražedný útok na synagogu a židovský hřbitov v německém Halle, provedený sympatizantem neonacistické ideologie přímo na svátek Jom kipur, je dokladem toho, jak extrémně nebezpečné tyto nálady jsou. Nedomníváme se však, že by s bojem proti antisemitismu jakkoli souvisel politický nátlak vyvíjený proti aktivistům za práva Palestinců, jmenovitě pak proti těm, kteří vyzývají k mírumilovnému bojkotu coby nástroji občanského politického tlaku na stát Izrael. Ač v usnesení Zahraničního výboru není konkrétně jmenováno, jde tu zejména o hnutí BDS – hnutí za bojkot státu Izrael, stažení investic a sankcí.
Usnesení vychází z předpokladu, že bojkot státu Izrael či jakékoli výzvy tímto směrem patří k projevům antisemitismu. To pokládáme za absurdní: jednak protože jasně proklamovanou motivací aktivistů a sympatizantů hnutí BDS je důraz na dodržování lidských práv Palestinců a dalších menšin, a nikoli útok na židovský národ, jednotlivce či kolektiv; a dále protože kritika konkrétního státu či režimu nebo i aktivistický politický tlak na něj nelze podle našeho názoru chápat jako projev nenávisti k lidem, kteří v tomto státě žijí. Nejčerstvějším příkladem toho mohou být třeba nedávné výzvy k bojkotu tureckého zboží kvůli zacházení s Kurdy – výzvy, které by zřejmě těžko kdo pokládal za projev protiturecké nenávisti.
Tři požadavky hnutí BDS – ukončení okupace, plné zrovnoprávnění Palestinců žijících v Izraeli a uznání práva návratu pro uprchlíky – vycházejí zjevně z obecně přijatelného požadavku rovnosti a jejich motivem v žádném případě není zničení či ohrožení státu Izrael, natož nenávist k židovskému národu. Jistě není nutné s požadavky hnutí beze zbytku souhlasit, ale také není žádný důvod je předem vylučovat z diskuse. Podobně to platí o zvolené metodě bojkotu, již hnutí BDS vnímá jako krajní, leč účinný a stále nenásilný způsob, jak občansky přispět k tlaku na zlepšení situace Palestinců poté, co jiné nenásilné prostředky selhaly – nemusíme ji přijímat za svou, avšak ani upírat druhým právo na tento způsob vyjádření občanského postoje.
Konečně je dokladem toho, jak absurdní je ztotožňovat BDS s antisemitismem, také široká podpora tohoto hnutí mezi liberálně smýšlejícími židy v Izraeli i ve světě. Samotné hnutí podpořily desítky židovských hnutí po celém světě, včetně významné americké organizace Jewish Voice for Peace (Židovský hlas za mír) či izraelské platformy Boycott From Within (Bojkot zevnitř), která se rovněž připojila k výzvě českým poslancům. Práva na bojkot coby občansky vyjádřený způsob protestu, chráněný svobodou slova, se zastali také například respektovaná mezinárodní organizace Amnesty International, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders či respektovaná Americká unie pro občanské svobody (American Civil Liberties Union); Nejvyšší soud v USA už v roce 1982 shledal politicky motivované bojkoty a výzvy k nim jako aktivity chráněné svobodou projevu.
Děkujeme za pozornost, kterou jste tomuto dopisu věnoval/a. Věříme, že ačkoli pohled na kořeny a řešení blízkovýchodního konfliktu se mohou různit, má v diskusi o něm panovat svoboda, otevřenost a snaha o objektivitu bez zbytečného a účelového očerňování – a že k této svobodě přispějete i Vy svým poslaneckým hlasem.
S úctou za Židovský hlas solidarity
Joe Grim Feinberg, Markéta Hrbková, Magdalena Křížová, Carolina Sidonová, Pavel Sterec, Vít Strobach
Diskuse