V Iráku byly USA zasaženy na citlivém místě

3. 1. 2020

čas čtení 4 minuty
Útok na americké velvyslanectví v Bagdádu ukázal, že Amerika nemá monopol na nátlak, píše Uri Friedman.


Když v roce 1979 íránští studentští revolucionáři obsadili americké velvyslanectví v Teheránu a zajali desítky amerických diplomatů jako rukojmí, zničilo to americko-íránské vztahy politicky to zruinovalo Jimmyho Cartera. Když islamističtí militanti v roce 2012 zaútočili na americký konzulát v Benghází, přičemž zabili několik Američanů včetně velvyslance, stalo se to bojovým pokřikem Republikánů, kteří obvinili Baracka Obamu a Hillary Clintonovou z nedbalosti v záležitostech národní bezpečnosti.

Takže když stovky příznivců Íránem podporovaných milic vnikly v úterý na americké velvyslanectví v Bagdádu, zažehly ohně a křičely "Smrt Americe", zatímco se američtí diplomaté choulili uvnitř a řvaly sirény, šlo o víc než o další záchvěv nepokojů během nešťastného amerického angažmá v Iráku. Z hlediska Trumpovy administrativy šlo o geopolitickou ránu do břicha vyvolávající duchy íránské krize a debaklu v Benghází. A šlo také o zdrcující připomínku (pokud nějakou potřebujeme...) toho, v jak nebezpečném stavu je konfrontace mezi Íránem a Spojenými státy, když se změnila z úzké debaty ohledně Trumpova vypovězení íránské jaderné dohody v sérii širších konfrontací napříč Blízkým východem.

Zatímco Trump a další američtí představitelé obvinili Írán, že zorganizoval útok na velvyslanectví, rozsah zapojení íránské vlády zůstává nejasný. Jasné je, že přinejmenším někteří z demonstrantů patřili k Teheránem podporovaným iráckým miličním uskupením včetně Katajb Hizballáh, o němž Trumpova administrativa tvrdí, že stojí za raketovým útokem na americký personál v iráckém městě Kirkúku před několika dny, který zabil amerického kontraktora. Americké ozbrojené síly pak provedly odvetu v podobě náletů proti základnám Katajb Hizballáhu podél irácko-syrské hranice a zabily 25 příslušníků milice, což vedlo k úterním protestům.

Útokem na americké velvyslanectví se Trump ocitl ve zranitelném postavení, částečně proto, že vyvolává otázky ohledně jeho výkonu funkce nejvyššího velitele. To zřejmě přimělo jeho spojence v Senátu Lindseyho Grahama, aby se snažil předejít kritice prohlášením, že vysláním vrtulníků Apache a dalších námořních pěšáků k zajištění diplomatického objektu prezident "dal světu vědět", že "nebudou další Benghází". Jak se situace na velvyslanectví stabilizovala, Trump podobně tvítoval, že "naši úžasní bojovníci" a "nejvíce smrtící vojenské vybavení na světě" byli "okamžitě vysláni na místo", což z jeho reakce dělá "anti-Benghází". Později ministr obrany Mark Esper oznámil, že USA v příštích dnech rozmístí v regionu asi 750 dalších vojáků.

Incident také vyvolá tlak na Trumpa, protože protestující, kteří prohlásili, že zůstanou na velvyslanectví, dokud všichni američtí vojáci a diplomaté neopustí Irák, se v první řadě dobývají do otevřených dveří kvůli Trumpově odporu k přítomnosti v této zemi. Silně opevněné americké velvyslanectví v Iráku, největší americké diplomatické zařízení na světě, představuje svědectví v ceně 750 milionů dolarů poukazující na kolosální selhání americké intervence s cílem "osvobodit" Irák. Trump odsoudil rozhodnutí George W. Bushe ohledně invaze a slíbil ukončit nekonečné americké války zde i jinde na Blízkém východě. Trumpova administrativa ve skutečnosti prosazovala výrazné omezení personálu na velvyslanectví v Bagdádu jen několik týdnů předtím, než došlo k útoku.

Zatímco Trumpova administrativa dál aplikuje "maximální tlak" na Írán prostřednictvím ekonomických sankcí a dalších opatření ve snaze přinutit Teherán k podpisu nové dohody a omezení jeho agrese na Blízkém východě, protestující na americkém velvyslanectví v Bagdádu předložili své vlastní upozornění: Spojené státy nemají monopol na nátlak.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8087

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2020