Když roste nebezpečí exponenciálně, všechno vypadá bezproblémově, až to najednou bezproblémové není

12. 3. 2020

 

Když něco nebezpečného roste exponenciálně, vypadá všechno v pořádku, až do chvíle, kdy náhle vznikne katastrofa. Na začátku epidemie ve Wuchanu, když nikdo nepodnikal žádné kroky, počet nakažených se zdvojnásoboval každých čtyři až pět dnů.

Krize v severní Itálii je to, k čemu dojde, když se rychle zdvojnásobující jev setká s "efektem hranice", kdy se vlastnosti určitého jevu dramaticky změní, když dosáhnou určité hranice.

V tomto případě je hranicí počet lůžek na jednotkách intenzivní péče. Jakmile počet kriticky nemocných pacientů přesáhne počet lůžek na jednotkách intenzivní péče, úmrtnost rychle stoupá.

Jeden lékař z Itálie informoval o tom, že pokud jde o pacienty nad 65 let, už se je lékaři v jeho nemocnici ani nepokoušejí pro ně cokoliv dělat.

Je proto nutné, aby všichni pochopili pár věcí.

Zaprvé, virus je tady a šíří se rychle, i když všechno vypadá normálně. Jde o to, kolik pacientů bude potřebovat za dva až šest týdnů lůžka na jednotkách intenzivní péče.

Zadruhé, tohle není "těžká chřipka". Usmrcuje více pacientů a rozšíří se více, pokud neučiníme agresivní kroky k jejímu potlačení.

Zatřetí, dá se proti tomu bojovat. Navzdory rané infekci se Singaporu a Hongkongu podařilo udržet počet nakažení nízký, nikoliv uzavřením velké části své ekonomiky, jako to udělala Čína, ale agresivní osobní hygienou a "sociálním distancováním". Jižní Korea je v tom také úspěšná. Pokud uděláme totéž, nejenže uchráníme nemocnice před vlnou těžce nemocných, ale také získáme čas pro výzkumníky, aby připravili vakcíny a léčebné metody.

Začtvrté, jsme v tom všichni společně. Je vaší odpovědností udržet zemi v bezpečí plněním doporučení zdravotníků. Musíme tak jednat všichni.

Podrobnosti v angličině ZDE    (placený přístup)