Jak se Saúdské Arábii hra s poklesem cen ropy může vymstít

16. 3. 2020

Kroky, které podnikla Saúdská Arábie za účelem snížení cen ropy, vyvolané spory s Ruskem, mohou zdevastovat její vlastní ropné výnosy, znemožnit její plány v rámci Vize 2030 a antagonizovat spojence. Takže proč Rijád tohle udělal?, ptá se Paul Cochrane.

V roce 1985 americký viceprezident George H. W. Bush navštívil Saúdskou Arábii, aby vyvinul tlak na zaplavení globálního trhu levnou ropou a snížil energetické výnosy SSSR.

Tento krok stlačil ceny ropy pod úroveň 10 dolarů za barel, obnovil dominanci Saúdské Arábie jakožto hlavního ropného hráče a způsobil slábnoucí studenoválečnické supervelmoci těžkou újmu.

V březnu 2020 opět probíhá cenová válka - s důsledky pro Washington, Moskvu a celou globální ekonomiku.

Nedávné snížení produkce globálního kartelu, skupiny OPEC+, se rozpadlo, když se Saúdská Arábie střetla s Ruskem kvůli cenám a Rijád navýšil produkci na 13 milionů barelů denně. Cena ropy klesla o 25 %.

Tento krok je považován za součást střetu mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, které si nepřeje tak hluboký pokles cen jako Rijád, s cílem čelit rostoucímu tržnímu podílu americké ropy těžené z břidlic.

"Z ruského pohledu usilují o redistribuci tržních podílů, což je stejná věc, jakou chtějí Saúdové," říká Theodore Karasik, poradce konzultantské společnosti Gulf State Analytics.

Taková cenová taktika byla zkoušena v roce 2014, když OPEC zvýšil produkci, aby snížil ceny hluboko pod 100 dolarů za barel a potlačil tak americký břidlicový sektor. Ten vyžaduje mnohem vyšší náklady na těžbu a začíná se vyplácet při cenách kolem 60 dolarů za barel.

Saúdská Arábie může z některých svých ropných polí se ziskem čerpat ropu za cenu až kolem 1 dolaru za barel.

I když mnohé americké břidlicové společnosti utrpěly, tento krok se Saúdům vymstil.

"Operace se zkonsolidovaly a zefektivnily a mezní cena klesla," vysvětluje Justin Dargin, energetický expert Oxford University. "Stručně řečeno, americké břidlicové odvětví zesílilo a zeštíhlilo a jeho pozice je nyní lepší než v roce 2014, dokáže na čas ustát ceny kolem 30 dolarů za barel."

Před poklesem cen v roce 2014 země Perského zálivu nashromáždily ohromné výnosy, když cena přesahovala 100 dolarů za barel. Kuvajtská národní banka v roce 2011 odhadovala, že na každé zvýšení ceny barelu ropy o 1 dolar připadá zvýšení výnosů ekonomik zemí Rady pro spolupráci v zálivu o 4,5 miliardy dolarů ročně.

Avšak v dalších letech země Rady využily těchto přebytků k udržení svých ekonomik nad vodou a zaplacení diverzifikačních strategií, které mají jejich příjem odpoutat od ropy, jako je program Vize 2030 prosazovaný Saúdskou Arábií, Katarem a Abú Dhabím.

Od posledního snížení cen ropy země Rady spotřebovaly rezervy zahraničních měn a nyní už podobný krok opakovat nemohou, vysvětluje Guy Burton z Vesalius College v Bruselu.

Finance zemí Rady jsou v tak vážném stavu, že Mezinárodní měnový fond v únoru varoval, by v roce 2034 mohly příjmy regionu spadnout do mínusu.

Pokud by ceny ropy činily 100 dolarů za barel, bohatství regionu by bylo vyčerpáno k roku 2052, zatímco při ceně 27 dolarů za barel taková situace nastane k roku 2027.

Snaha Rijádu snížit ceny tedy může uspíšit takový úpadek výnosů a vyvolat jej již v této dekádě, když letos je možný fiskální deficit větší než 100 miliard dolarů.

Saúdskoarabská ekonomika vloni narostla jen o 0,3 %, stavební sektor od roku 2017 klesl o 25 %. Infrastrukturní projekty se zasekly a investice od roku 2014 poklesly téměř o polovinu. HDP na hlavu kleslo z 25 243 dolarů v roce 2012 na 23 338 v roce 2018. Další ránu přinese pokles výnosů z turistiky vyvolaný koronavirovou pandemií.

Ale nebude to Saúdská Arábie, kdo pocítí nejhorší dopady snížení cen.

Zatímco snížení cen směřovalo primárně na americkou ropu těženou z břidlic, mělo sekundární regionální cíl. Některé regionální státy se mají dostat pod tlak, aby se podřídily těm, kdo mají hotovost.

Zvlášť těžce budou zasaženy Irák a Írán, přičemž pokles ceny o 10 dolarů způsobil pokles na íráckém běžném účtu o 14 miliard dolarů. Důsledky pro Írán budou přinejmenším obdobně tvrdé.

Teherán se poprvé od 60. let obrátil na Mezinárodní měnový fond s žádostí o pomoc ve výši 5 miliard dolarů. Ze všech zemí světa právě Írán potřebuje nejvyšší cenu ropy, aby vyrovnal svou obchodní bilanci - 194,6 dolaru za barel, zatímco Saúdská Arábie potřebuje 85,7, Spojené arabské emiráty 64,7 a Rusko 42 dolarů za barel.

Zatímco finance Saúdské Arábie nejsou právě v růžovém stavu, mohou se na čas udržet i při nižších cenách, aby země dosáhla bezprostřednějších cílů.

Londýnská společnost Capital Economics upozorňuje, že ropná produkce Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu by zůstala zisková i při poklesu cen na 15 dolarů za barel.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6340

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2020