Polovičatá opatření EU

16. 3. 2020

Evropská unie se nevypořádá s koronavirovou krizí, pokud přijme schválí nedostačující iniciativy, uvedl editorial španělského listu El País.

Ohromná očekávání kontinentu ohledně čelení vznikající, ale rapidní ekonomické krizi způsobené koronavirem, se týkají vedení Evropské centrální banky (ECB). Je tomu tak proto, že vůle všech evropských institucí podniknout jednotnou a koordinovanou akci se ujala coby kategorický imperativ: Reaguje na důkazy, že epidemie je nyní pandemií a narušuje ekonomickou stabilitu, kterou lze obnovit jedině kooperativní akcí.

Dvě z již schválených opatření si zaslouží obzvláštní kritiku. Ne kvůli svým údajným excesům, ale spíše kvůli jasným nedostatkům. Pokud EU zopakuje pomalé a krátkodeché strategické reakce přijaté po Velké recesi v roce 2008, a zejména po propadu v roce 2011, kdy vznikla krize vyvolaná státním dluhem a vedla ke schválení politiky nadměrné finanční strohosti, může to vést k neúspěchu.

Flexibilita požadavků ohledně rozpočtové přísnosti (limity deficitu a zadluženosti členských států) nepředstavuje nic nového. Jenomže v případě recese je třeba mnohem víc než regulované tolerance. Je třeba použít ohromných rozpočtových zdrojů na všech úrovních administrativy. Bez alarmismu, ale s rychlostí, jakou situace vyžaduje.

Druhé opatření, údajně okamžité investování 7,5 miliardy eur (a až 25 miliard) z rozpočtu také nevypadá dobře. Bylo oznámeno s minimem detailů.

Ve skutečnosti nejde o žádné nové peníze, ale spíše o přesměrování rozpočtových zbytků ze strukturálních fondů. A takové opatření postrádá bezprostřední proticyklický účinek.

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

0
Vytisknout
3261

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2020