18512

Rusko tvrdí, že se v Mariupolu vzdalo 1026 ukrajinských námořníků; Biden obvinil Putina z genocidy

13. 4. 2022

čas čtení 21 minut


- Zelenskij: Bez dalších zbraní se válka stane "nekonečnou krvavou lázní"


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij zveřejnil nové video, ve kterém varuje, že bez dalších zbraní se válka stane "nekonečnou krvavou lázní, šířící bídu, utrpení a zkázu".

Zelenskyj v něm v angličtině říká, že Ukrajina se brání Rusku "mnohem déle, než útočníci plánovali".

Rusko má však stále schopnost zaútočit "nejen proti Ukrajině", pokračuje Zelenskij:

Polsko, Moldavsko, Rumunsko a pobaltské státy se stanou dalšími cíli, pokud padne svoboda Ukrajiny.

Podle něj bylo zapotřebí více zbraní, aby se "zachránily miliony Ukrajinců i miliony Evropanů":

"Potřebujeme těžké dělostřelectvo, obrněná vozidla, systémy protivzdušné obrany a bojová letadla."

Zelenskij video uzavírá slovy: "Svoboda musí být vyzbrojena lépe než tyranie."

Západní země mají vše, aby se tak stalo. Konečné vítězství nad tyranií a počet zachráněných lidí závisí na nich.


- Zelenskij prohlásil, že nebyl osloven ohledně schůzky s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, a to v návaznosti na zprávy, že Ukrajina odmítla setkání se Steinmeierem.

Během středeční tiskové konference k setkání s Polskem a dalšími třemi pobaltskými zeměmi Zelenskyj řekl:

Německý prezident ani kancelář německého prezidenta se na nás kvůli této návštěvě oficiálně neobrátili.

Steinmeier, zastánce usmíření Ukrajiny s Ruskem, jdříve uvedl, že ukrajinští představitelé se s ním odmítli setkat.

Ukrajinský představitel nyní popřel, že by Zelenskij návštěvu Steinmeiera odmítl.

- Joe Biden rozhodl poskytnout  Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů.

- Ruské ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že vyhostí z Moskvy vysokého českého diplomata.

- Rusko uvaluje sankce na 398 zástupců americké Sněmovny reprezentantů a 87 kanadských senátorů, informuje agentura Reuters s odvoláním na ruskou tiskovou agenturu.

 

Rozhovor Britských listů 484. Ukrajinci zvítězí, pokud je bude Západ účinně podporovat

12. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta



Je načase se znovu podívat na brutální situaci ve válce na Ukrajině, vzniklé v důsledku nesmyslné, iracionální a kruté ruské vojenské agrese. Jak vypadá situace na frontách k 11. dubnu 2022? O tom hovoří Jan Čulík se zbrojním analytikem a redaktorem Britských listů Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 12. dubna 2022.

18647

Syndrom pohřešované bílé dívky: Proč se války v Myanmaru, Sýrii, Etiopii, Afghánistánu, Jemenu a Jižním Súdánu nedostaly na titulní stránky novin jako válka na Ukrajině?

13. 4. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 9 minut

30753
Strašlivá válka Kremlu proti demokratické a mírumilovné Ukrajině upoutala naši pozornost jako žádná jiná. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v Evropě a oběťmi ukrajinské války jsou běloši, je důvod podobný takzvanému syndromu pohřešovaných bílých dívek: tisk má tendenci je vnímat jako "materiál na titulní stránky", zatímco oběti tmavé pleti jako by byly odmítány jako nehodné naší pozornosti.

Ukrajinci si zaslouží naši plnou podporu a Rusko pro nás všechny rozhodně představuje velmi velké  nebezpečí, a to nejen svými vojenskými akcemi, ale také továrnou na falešné zprávy, která úspěšně pomáhá ničit důvěru v demokracii v celém civilizovaném světě. Přesto bychom neměli zapomínat, že hrůzami války trpí nejméně šest dalších zemí.

18647

White Girl Missing Syndrome: why Myanmar, Syria, Ethiopia, Afghanistan, Yemen and South Sudan wars are not in the headlines like the Ukrainian war?

13. 4. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 7 minut

30753
The Kremlin's horrific war against democratic and peaceful Ukraine has caught our attention like no other. Being in Europe and having white people as victims, the reason is similar to the so-called White Girl Missing Syndrome: the press tends to see them as "front page material", whereas the dark-skinned victims seem to be dismissed as unworthy of our focus. Ukrainians deserve our full support and Russia certainly poses a much bigger danger to us all, not only by their military actions but also from the fake news factory that has successfully helped destroy the trust in democracy all around the civilized world. Nevertheless, we should not forget that at least 6 other countries are suffering the horrors of war.

18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Rozhovor Britských listů 483. Jak reaguje česká vláda na ukrajinskou krizi

8. 4. 2022

čas čtení 1 minuta


Kdo řeší ukrajinskou krizi v ČR  líp, vládní úřady nebo občanská společnost? A jak to bude s ukrajinskými dětmi ve školách? Jak se bude vyvíjet vztah české společnosti k ukrajinským uprchlíkům? A co zdražování potravin a energií, které způsobuje Putinova válka a které česká vláda, zdá se,  neřeší? O všech těchto otázkách hovoří Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. dubna 2022.




Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 482. Co udělají mladí proti tomu, že čeští politikové ignorují klimatickou krizi?

5. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta



Petr Doubravský je z platformy Reset a také se angažuje ve hnutí Fridays for Future. Co budou mladí lidé dělat proti tomu, že vůbec není v české politice reprezentována mladá generace a co hodlají dělat, aby zabránili stárnoucím politikům, aby jim zničili svět? O těchto závažných problémech hovoří s Petrem Doubravským Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 5. dubna 2022.


18581

Zelenskij bere hrozbu chemických zbraní vážně. Počet mrtvých civilistů v Mariupolu mlůže být vyšší než 20 000

12. 4. 2022

čas čtení 13 minut


Starosta města Buča: Dosud nalezeno 403 mrtvol lidí, které  zabily ruské jednotky

Jejich počet stále roste.

Anatolij Fedoruk během brífinku dodal, že je příliš brzy na to, aby se obyvatelé do města vraceli poté, co se ruští vojáci koncem minulého měsíce stáhli.

Úřady začaly vyzvedávat mrtvoly z hromadného hrobu kostela svatého Ondřeje a Všech svatých ve městě, který minulý týden navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ukrajinský prezident říká, že Rusko prohlásilo, že jeho síly mohly použít chemické zbraně proti obráncům Mariupolu. Starosta Mariupolu uvádí, že počet mrtvých by mohl přesáhnout 20 000.

- Zelenskij varuje před "novou fází teroru" v souvislosti s tvrzeními o chemických zbraních
- 'Ukradli nám ze skříní šaty!': Ukrajinci se vracejí do vyrabovaných domovů
- Ruské jednotky "všude zanechaly miny", na severu země začíná úklid
- Západ vyšetřuje tvrzení o chemických zbraních
- Boje na východní Ukrajině se zintenzivňují, tvrdí britské ministerstvo obrany
-  Zelenskij varuje před "novou fází teroru" v souvislosti s tvrzeními o útoku chemickými zbraněmi
- Podle OSN bylo vysídleno 4,8 milionu ukrajinských dětí

 - Generál Richard Dannatt byl v letech 2006-2009 náčelníkem generálního štábu Spojeného království. V úterý  ráno poskytl rozhovor televizi Sky News. Situaci na Ukrajině označil za "stále více" připomínající genocidu. K otázce možného použití chemických zbraní uvedl: "V současné době je situace velmi vážná:

"Myslím, že je docela dobře možné, že se Rusové v určitém okamžiku rozhodnou chemické zbraně použít. Myslím, že se také musíme podívat na to, kdo nyní velí operaci na východě Ukrajiny, generál Alexandr Dvornikov, který si v Sýrii vybudoval docela obávanou pověst. A rozhodně v Sýrii existují jasné důkazy, že on a ruské síly použili chemické zbraně, takže se obávám, že je docela dobře možné, že se dočkáme použití chemických zbraní. Zprávy jsou v tuto chvíli nepotvrzené. Něco takového je za hranou, ale není to mimo možnost."

Dále odpověděl na otázku, jak by měl Západ reagovat:

"Myslím si, že NATO se zachovalo docela rozumně, když nestanovilo pevné červené čáry. Protože jakmile jednou stanovíte červenou linii a řeknete, že pokud dojde k této akci, že uděláme to či ono, a pokud tu červenou linii překročíte, tak se zesměšníte, pokud tu akci neprovedete.

Zcela správně obviňujeme Rusko z válečných zločinů, z nevybíravého ostřelování civilistů, které provádějí ve velmi širokém měřítku, o kterém víme. Je třeba nadále vyvíjet tlak na Putina a jeho vysoce postavené lidi, že jsou věci, které jsou naprosto nepřijatelné. Prakticky všechno, co Rusové dělají, je v současné době do značné míry mimo válečné konvence."

Rozhovor Britských listů 481. Jak covidová pandemie drasticky prohloubila naše osamocení

1. 4. 2022

čas čtení 1 minuta



Osamocení v dnešním digitálním světě je zásadní a opomíjený problém. Silně se ještě prohloubil za poslední dva roky během covidové pandemie. Nikdo to neřeší. Bohumil Kartous hovoří na toto téma s politickou socioložkou Annou Durnovou, působící na Vídeňské univerzitě, o jejím velmi důležitém výzkumu na toto téma. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 1. dubna 2022.


18640

Pravicové černé divadlo udělalo ze spousty lidí loutky pro své lži

12. 4. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 13 minut

30753



Nejúspěšnějším orwellovským tahem pravice bylo obrátit mysl lidí, jejichž antiamerikanismus je zaslepuje. Jsem zděšen množstvím přátel a bývalých spolupracovníků, kteří byli ostrými kritiky zlořádů páchaných americkým imperialismem a nyní jako papoušci opakují propagandu, kterou je krmí Fox News, Kreml, krajně pravicoví manipulátoři, rasisté jako Okamura a jim podobní političtí manipulátoři veřejného mínění prostřednictvím vykonstruovaných "faktů" i nehorázných lží.

Francouzské prezidentské volby a česká politická realita

12. 4. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

30750

Emmanuel Macron celkem jasně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb ve Francii. Nakonec se tedy nestalo žádné překvapení, pokud jde o první dvě místa, a také volební účast byla poměrně vysoká, jak u takových voleb ve Francii bývá (téměř 75%, což je ovšem o pár procent méně než ve volbách 2017 nebo 2012).

Překvapením, aspoň pro mne, je výborný výsledek pana Mélenchona z „radikální levice“, který prakticky dotáhl paní Le Pen (téměř 22% vs. 23,2%), a naopak propad „normální pravice“ (nota bene když člověk uváží, že ještě před pěti lety by její kandidát Fillon, nebýt korupčního skandálu, asi volby s přehledem vyhrál).

18448

Splněný sen pana Kopfrkingla

12. 4. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 10 minut



V Rusku se chlubí, chvástají a chvějí nad plány, jak celou Ukrajinu zlikvidují, srovnají se zemí a obyvatelstvo dle nacistické příručky předělají na Homo Eurasius. Plánují gulagy, nucené práce a obnovené popravčí čety k eliminaci nezvladatelných živlů ukrajinského původu. Jsou si jisti do té míry, že Putinův pamflet vydají tiskem v celostátním dezinformiku. Troubí nenávistný obsah do světa, čekajíce tak oslavné pochvaly od světové ultrapravice zkřížené s ultralevicí. Když si soudruh uvědomil přílišnou otevřenost skrytých cílů , pamflet okamžitě deletoval. V době imperialistických internetů bylo ovšem pozdě bycha i pamflet honit.

16780

Pravda o Emmanuelu Macronovi: To on pomohl vytvořit toto ultrapravicové monstrum, Le Penovou

12. 4. 2022

čas čtení 4 minuty

 V předvečer prvního kola voleb Macron přiznal, že se mu "nepodařilo zvládnout" vzestup krajní pravice. Upřímnější by bylo přiznat, že udělal jen velmi málo pro to, aby mu zabránil, píše francouzská novinářka Pauline Bock.

Za pět let se Francie okázale posunula doprava do té míry, že krajně pravicové teorie, jako je spiknutí o "velké výměně", podle něhož je bílá evropská populace nahrazována "neevropskými" lidmi, vyslovil nejen Zemmour, ale i Pécresseová, která se později snažil aod svých původních výroků distancovat.

Nemalou měrou jsou za to zodpovědná média, která nechala v éteru bujet protiislámskou rétoriku a živila chorobnou fascinaci Zemmourovými názory, jež jeho kandidaturu značně zvýhodnila. Macron však namísto toho, aby se od krajní pravice distancoval, si  nebezpečně zahrával na jejím hřišti, když zaujal tvrdý postoj k imigraci, v jehož rámci policisté ničili stany uprchlíků v Calais, v Národním shromáždění se dovolával jazyka zakladatele krajně pravicové skupiny Action Française, vzdával hold "velkému vojákovi" maršálu Pétainovi, francouzskému vůdci ze čtyřicátých let, který kolaboroval s nacisty, a poskytoval rozhovory krajně pravicovým časopisům.

Pozn. red. Opakovaně upozorňují mnozí, například mediální ředitel organizace Human Rights Watch Andrew Stroehlein, že přejímání ultrapravicových postojů mainstreamovými politiky nepomáhá jim, ale ultrapravicovým extremistům.

18495

Petrohradská umělkyně Saša Skočilenko zatčena. V obchodě s potravinami nahradila cenovky informacemi o vraždění v Mariupolu

12. 4. 2022

čas čtení 2 minuty

 

Foto: Saša Skočilenko

V březnu jsme zde informovali o zážitcích z vězení, o nichž psala petrohradská umělkyně Saša Skočilenko. Nyní je znovu ve vězení. Šířila "falešné informace" o ruském vraždění v Mariupolu.

Takto o jejím případu píše server Meduza. Musí o sobě uvádět, že je "zahraniční agent", ale v Rusku je server Meduza stejně blokován...

Saša Skočilenko, umělkyně z Petrohradu, byla obviněna z šíření "fake news"  o ruské armádě. V obchodech nahrazovala cenovky informacemi o padlých v Mariupolu

Takto je tato informace prezentována na stránách serveru Meduza, který je ale stejně v Rusku blokován:


20:24, 11. dubna 2022
Zdroj: Meduza

Tato zpráva (materiál) byla vytvořena a (nebo) šířena zahraničním hromadným sdělovacím prostředkem, který plní funkci zahraničního agenta, a (nebo) ruskou právnickou osobou, která plní funkci zahraničního agenta.

Potřebujeme vaši pomoc. Podpořte prosím Medusu.

Saša Skočilenko, petrohradská umělkyně, byl prohledána v případě jejího šíření "fake news" o ruských ozbrojených silách (článek 207.3 část 1 ruského trestního zákoníku). Mediazone o tom informoval novinář Arsenij Vesnin. Informaci o případu Skočilenkové potvrdil listu "Rotonda" právník Dmitrij Gerasimov.

9. dubna se Skočilenková zúčastnila protiválečného koncertu, píše "Bumaga". Ráno 11. dubna přišli strážci zákona navštívit jejího známého hudebníka. Skočilenková se za ním vydala, načež byli oba zadrženi.

"Meduza je v Rusku blokována. Byli jsme na to připraveni - a pokračujeme v práci. Navzdory všemu
Potřebujeme vaši pomoc jako nikdy předtím. Právě teď. Od této chvíle to bude pro nás všechny ještě těžší. Jsme nezávislá publikace a pracujeme pouze pro naše čtenáře.
 

Po vyšetřování byla umělkyně podle projektu Network Freedom Project předvedena k výslechu do vyšetřovacího výboru jako podezřelá osoba. Podle ochránců lidských práv je Skočilenková podezřelá z toho, že v obchodech s potravinami vyměnila cenovky za letáky s informacemi o ostřelování Činoherního divadla a o smrti civilistů v Mariupolu.


Zdroj v ruštině ZDE  

18495

St. Petersburg artist Sasha Skochilenko arrested. In a grocery store: she replaced price tags with information about the killings in Mariupol

12. 4. 2022

čas čtení 1 minuta

 

In March, we reported here (in Czech) on the prison experiences of St Petersburg artist Sasha Skochilenko. Now she is in prison again. She is accused of  disseminating "false information" about the Russian killings in Mariupol.

This is how Meduza writes about her case. She has to claim to be a "foreign agent", but Meduza is blocked in Russia anyway...

Sasha Skochenko, an artist from St. Petersburg, has been accused of spreading "fake news" about the Russian military. She replaced price tags in shops with information about the fallen in Mariupol


20:24, 11 April 2022
Source.

This report (material) was created and/or disseminated by a foreign mass media outlet acting as a foreign agent and/or by a Russian legal entity acting as a foreign agent.

We need your help. Please support Medusa.

Sasha Skochilenko, a St. Petersburg-based artist, was searched in a case involving her dissemination of "fake news" about the Russian Armed Forces (Article 207.3 Part 1 of the Russian Criminal Code). Mediazone was informed about this by journalist Arseniy Vesnin. The information about Skochilenko's case was confirmed to "Rotonda" by lawyer Dmitry Gerasimov.

On 9 April, Skochilenko attended an anti-war concert, "Bumaga" reports. On the morning of 11 April, law enforcement officers came to visit her friend, a musician. Skochilenko went to see him, whereupon they were both detained.

"Meduza is blocked in Russia. We were prepared for this - and we continue to work. In spite of everything.
We need your help like never before. Right now. It's going to get harder for all of us from now on. We're an independent publication and we work only for our readers."
 

After the investigation, the artist was brought to the investigating committee for questioning as a suspect, according to the Network Freedom Project. According to human rights defenders, Skochilenko is suspected of having exchanged price tags in grocery stores for leaflets with information about the shelling of the Drama Theatre and the deaths of civilians in Mariupol.

Source in Russian HERE

Ruský chemický útok v Mariupolu

12. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta

Russ shodil na Mariupol nějaké chemické svinstvo. Vyvolává dýchací a motorické problémy. Zřejmě sarin, píše Martin Dorazín. Uvedl: Mariupolnow

Britská ministryně zahraničí:

Přicházejí zprávy, že ruské jednotky zřejmě použily chemických látek při útoku na obyvatele Mariupolu. Naléhavě pracujeme s partnery na ověření podrobností. Užití takovýchto zbraní by bylo brutální eskalací konfliktu a poženeme Putina i jeho režim k odpovědnosti.



16510

Boris Johnson a ministr financí Rishi Sunak dostanou pokutu za porušení zákonůao covidovém lockdownu

12. 4. 2022

čas čtení 4 minuty

 
Boris Johnson, jeho ministr financí a Johnsonova manželka dostanou pokutu  za účast na nepovolených mejdanech v době covidového lockdownu

 
Boris Johnson a Rishi Sunak dostanou oznámení o pevně stanovených pokutách za účast na narozeninovém shromáždění pro premiéra v úřadu preméra v  čísle deset v Downing Street během lockdownu. Vede to  k výzvám, aby oba odstoupili za porušení zákona.

Policie bezprecedentně oznámila premiérovi a jeho ministru financí, že jim budou uděleny pokuty za porušení jejich vlastních zákonů o mimořádné situaci, které byly zavedeny na ochranu země během pandemie.

Rozhovor Britských listů 480. Jak to, že v případě dolu Turów premiér Fiala nehájí zájmy občanů ČR

29. 3. 2022

čas čtení 1 minuta



Premiér Petr Fiala nás ubezpečuje, že jeho vláda je nejlepší ve všem. Je to však skutečně tak? V dnešním rozhovoru Britských listů hovoříme o skandálu ohledně obřího povrchového uhelného dolu Turów na českých hranicích, ohledně něhož uzavřela Fialova vláda pochybnou mezinárodní dohodou s vládnoucí polskou ultrapravicí v jejímž důsledku zřejmě přijdou místní obce o vodu - nemluvě o pošetilosti těžby obrovského množství uhlí po mnoho dalších let, jíž se bude ničit životní prostředí. Jaké asi dohody uzavírá pan premiér jménem českých občanů i jinde? O problematičnosti dohody Turów mluví Jan Čulík s Nikol Krejčovou, odbornicí organizace Greenpeace na uhelnou problematiku. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 29. března 2022.


Zápisky z front

11. 4. 2022 / Petr Haraším, Pavel Haraším

čas čtení 8 minut

 

Aneb zprávy z Twitteru 3

Domácí fronta:

Prezident opozice Andrej Babiš oznámil krátce po operaci očních víček, nutné pro léčbu střevní neprůchodnosti, že ze svého toustového nakoupí 2000 neprůstřelných vest a pošle je na Ukrajinu. Poté, co vyprchaly účinky anestezie, své prohlášení podrobil sžíravé korekci. Neprůstřelných vest objedná a zaplatí pouze 200. Dopadlo to jako vždy, když agent nakupuje. Nakoupil u odborníka na respirátory, klobouky a masné výrobky u pana Günsbergera. Vesty neprošly testy a škrt oligarcha přišel o cca 2,6 miliónu korun. Na výrobce ocelových plátů bylo podáno trestní oznámení. Naštěstí vesty nedělal z obalů na vajíčka jako ruská armáda. Ale zas by to vyšlo Andreje trochu levněji.



Nechutný evropský rasismus: paradox xenofobie od ukrajinských obětí xenofobie

11. 4. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 8 minut

30753

Prohlášení Vladimíra Putina o neexistenci ukrajinské národnosti je základem války Kremlu proti Ukrajině. Popíráním ukrajinské národnosti se Rusko snaží vnutit svým etnickým bratrancům ruskou identitu. Toto falešné kádrování Ukrajinců je v očích zjevné většiny Rusů dehumanizovalo a poskytlo jim pocit plné oprávněnosti pro holou agresi, kterou tato válka Ukrajině přinesla. Ti Ukrajinci, kteří popírají svou púdajnou ruskou identitu, jsou vnímáni jako "jiní", jako nepřátelé ruského národa. Tento druh xenofobie živí etnický ultranacionalismus, který je tak charakteristický pro Putinovu rétoriku. Ukrajinci bez ruské identity jsou plně diskriminováni. (Putinova armáda ovšem na Ukrajině nyní vraždí i tam žijící Rusy, pozn. JČ.)

Disgusting European racism: the paradox of xenophobia from Ukrainian victims of xenophobia

11. 4. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 7 minut

30753

Vladimír Putin's declarations about the non-existence of an Ukrainian nationality is at the root of the Kremlin's war against Ukraine. By denying an Ukrainian nationality, Russia tries to impose a Russian identity to their ethnic cousins. This fake framing of Ukrainians dehumanized them to the eyes of an apparent majority of Russians and gave them a sense of righteousness in the naked aggression that this war has brought to Ukraine. Those Ukrainians who deny their Russian identity are then seen as "the other", as enemies of the Russian nation. This kind of xenophobia feeds the ethnic ultranationalism that is so characteristic of Putin's rhetorics. Ukrainians without a Russian identity are free to be discriminated against.



Británie varuje, že Rusko může v Mariupolu použít fosforovou munici

11. 4. 2022

čas čtení 16 minut

 - Rusko útočí padákovými bombami na Charkov:

- Pondělí bude "poslední bitvou" o Mariupol, protože   "dochází munice"

Ukrajinské síly uvádějí, že se připravují na "poslední bitvu" o kontrolu obléhaného jihoukrajinského přístavního města Mariupol. 36. námořní brigáda ukrajinských ozbrojených sil uvedla: "Dnešek bude pravděpodobně poslední bitvou, protože dochází munice. Poté, co 47 dní bránila přístav a dělala všechno možné i nemožné, aby si udržela kontrolu nad městem, námořní pěchota uvedla, že byla zatlačena zpět a obklíčena ruskou armádou, a dodala: Všichni se snažíme udržet město pod kontrolou. Pro některé z nás je to smrt, pro ostatní zajetí."

18448

Co když Putin nechce válku ukončit?

11. 4. 2022

čas čtení 42 minut

Jeho definice  válečného úspěchu nebo neúspěchu se může od té naší velmi lišit


"Konce války se dočkali jen mrtví." - Platón

Na Západě panuje analytický konsenzus, že Putinovo rozhodnutí napadnout Ukrajinu bylo obrovskou chybou, které nyní Putin určitě lituje. Útok byl prý děsivě  neúspěšný a Putin nyní hledá únikovou strategii. Nejnovějším důkazem je ústup Ruska z Kyjeva s náznakem přechodu k omezenějším válečným cílům - obsazení Donbasu, napsal 3. dubna Carter Edwards.

Velmi záleží na tom, zda je tento obraz správný, nebo velmi mylný. Bude určovat politiku Západu - na základě vnímání toho, kdo "vítězí" - a tedy i to, jak tato válka dopadne. Ještě důležitější však je, že se týká dlouhodobých strategických rozhodnutí, která jsou vyžadována od západních vůdců, protože světová stabilita balancuje na hraně chaosu.

V ČR se bezostyšně šíří protipotratová propaganda, i pro znásilněné Ukrajinky...

10. 4. 2022

čas čtení 2 minuty

 
S blahosklonnou výjimkou ohrožení života ženy.

Je to úplně stejný typ fanatických extremistů, jako jsou v Polsku nebo v USA. Ty billboardy jsou jen pěkné manipulativní PR.

Rusové znásilňují Ukrajinky. Lidé pro ty ženy shání postkoitální antikoncepci. Hnutí pro život padá maska hodné milé partičky a protestují proti tomu, aby znásilněné Ukrajinky antikoncepci dostaly. Prý máme radši posílat pepřové spreje.

No jo, nějací blázni, možná si řeknete. Ti přeci u nás nemají šanci na úspěch, tady potraty nikomu nevadí. Je čas se probrat. Mluvčí Hnutí pro život, Zdeňka Rybová, je asistentkou poslance Juchelky z Hnutí ANO. Sešli se i s tehdejším premiérem Babišem. Mají podporu mnoha konzervativních politiků, včetně Jana Wolfa (KDU-ČSL, pražský zastupitel, předseda výboru pro kulturu), Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL, poslanec), jejich akcí se účastní Marek Benda (ODS, poslanec, předseda pražské ODS) a Alexandr Vondra (ODS, místopředseda strany, europoslanec). Z

deňka Rybová dokonce kandidovala za KDU-ČSL do Evropského parlamentu v 2019. Až uvidíme kandidátní listiny stran v podzimních volbách, možná tam podporovatele Hnutí pro život najdeme. Samozřejmě mají blízko k římskokatolické církvi.

Říkáme to už dlouho, ale lidi si myslí, že přeháníme. Nepřeháníme. Vliv ultra konzervativních fanatických organizací jako Hnutí pro život v ČR existuje a roste. Pokud si jejich aktivity neuvědomíme rychle a nedistancujeme se od nich jako společnost, můžeme i my číst to samé, co čteme o Polsku - jak tam umírají ženy na sepsi, protože se lékaři bojí provést potrat.
Bohužel jediné médium, které aktivity Hnutí pro Život systematicky monitoruje, je Alarm. Třeba tady:


Rozhovor, ze kterého mrazí, a kde mluví Hnutí pro život o úplném zákazu potratů: https://www.irozhlas.cz/.../polsko-potraty-ustavni-soud...

Další zdroje:

UPDATE: Deník N se Hnutí zeptal na reakci na poslední kauzu. Přeji pevné nervy: https://denikn.cz/.../pilulka-po-pro-znasilnene.../...

Ukrajina: Další hromadný hrob

10. 4. 2022

čas čtení 3 minuty


- V Buzově, osvobozené vesnici nedaleko  Kyjeva, byl objeven hrob s desítkami ukrajinských civilistů, uvedli místní představitelé.

- Obyvatelé obléhané Luhanské oblasti na východě Ukrajiny se budou moci dnes evakuovat z oblasti, kde je pro civilisty připraveno devět vlaků, uvedl gubernátor Luhanské oblasti.

- V neděli brzy ráno byla v ukrajinské Luhanské a Dněperské oblasti ostřelována škola a několik obytných domů, při čemž byl zraněn jeden člověk a vznikl požár.


18448

Poradce blízký Putinovi: "Jsme ve válce se Západem. Evropský bezpečnostní řád je nelegitimní"

10. 4. 2022

čas čtení 19 minut



Sergej Karaganov působil jako prezidentský poradce v Kremlu jak za Borise Jelcina, tak za Vladimira Putina. Stále je považován za osobu blízkou ruskému prezidentovi a ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Jeho nedávné návrhy týkající se ruskojazyčných menšin v "blízkém zahraničí" jsou známy jako "Putinova doktrína" a Karaganov, který je čestným předsedou moskevského think tanku Rada pro zahraniční a obrannou politiku, jako první veřejně vystoupil s myšlenkou na totální invazi na Ukrajinu v roce 2019. Prezident Putin se 24. února zmínil, že vstup Ukrajiny do NATO opravňuje Rusko k vojenské intervenci, aby se zabránilo vstupu Ukrajiny do NATO. Ukrajina však nemá a neměla ani akční plán pro žádost o členství v NATO a německý kancléř Olaf Scholz jasně prohlásil, že vstup je vzdálen mnoho a mnoho let. Toto je rozhovor, který vydal italský list Corriere della Sera. Čtěte, abyste věděli, co pro nás Rusko připravuje:




Jak lze útok ospravedlnit takovými důvody?

Lidé jako já už 25 let říkají, že rozšíření NATO povede k válce. Putin několikrát řekl, že pokud dojde k tomu, že se Ukrajina stane členem NATO, žádná Ukrajina už nebude. V Bukurešti v roce 2008 existoval plán rychlého vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO. Byl zablokován snahou Německa a Francie, ale od té doby je Ukrajina do NATO integrována. Byla napumpována zbraněmi a její vojáci byli vycvičeni NATO, jejich armáda byla den ode dne silnější a silnější. Kromě toho jsme byli svědky velmi rychlého nárůstu neonacistických nálad zejména v armádě, ve společnosti a mezi vládnoucí elitou. Bylo zřejmé, že Ukrajina se stala něčím podobným jako Německo v letech 1936-1937. Válka byla nevyhnutelná, byli předvojem NATO. Učinili jsme velmi těžké rozhodnutí udeřit jako první, než se hrozba stane smrtelnější.

Francii čeká druhé kolo voleb poté, co v prvním kole uspěli Macron a Le Penová

10. 4. 2022

čas čtení 8 minut


Předpokládané výsledky první části prezidentského klání dávají Macronovi  28,5 % a Le Penové 23,6 %.

Volby ve Francii: Ozývají se výzvy, aby voliči zablokovali krajně pravicovou Le Penovou


Francii čeká brutální dvoutýdenní kampaň o budoucnost země, v níž se dosavadní centrista Emmanuel Macron utká o prezidentský úřad s krajně pravicovou Marine Le Penovou, který se staví do pozice proevropského "progresivisty" proti jejímu protimuslimskému a nacionalistickému programu a "samolibosti" vůči Vladimiru Putinovi.

Macron podle prvních předpokládaných výsledků zvítězil v nedělním prvním kole francouzských prezidentských voleb s 28,5 % hlasů před Le Penovou s 23,6 %.

Dosáhl tak vyššího výsledku než v prvním kole před pěti lety a v posledních hodinách kampaně zjevně získal podporu po svém ostrém varování voličů, aby zbrzdili krajní pravici a ochránili místo Francie na mezinárodní diplomatické scéně uprostřed války na Ukrajině.

Výsledek Le Penové však byl také vyšší než před pěti lety. Postupně získávala podporu poté, co v kampani tvrdě bojovala proti krizi životních nákladů a inflaci, která se stala ve Francii největším problémem voličů.

Květná neděle a Bůh evangelia

9. 4. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

30750

Ježíš o Květné neděli nevstupuje do Jeruzaléma proto, aby vyhrál naše války. Kdysi, když jsem byl ještě ateista, jsem slyšel argument, že po holokaustu už nelze věřit v Boha. Měl jsem tehdy ale pocit právě opačný: pokud věřit v Boha, pak právě proto, aby přece holokaust nebyl pro ty umučené a zavražděné lidi poslední slovo. Aby bylo pravda, že člověk má nekonečnou hodnotu, kterou nezničí ani krvavé soukolí dějin, ani nacistický plyn, ani nacistické pece.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 Kč,  výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
22322