Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Evoluce mezinárodněprávních norem pro kyberprostor

24. 7. 2020

čas čtení 4 minuty

Mýtus, podle nějž kyberprostor je právním Divokým Západem, byl odmítnut státy i učenci. Jak se normy platné v kyberprostoru vyvíjejí, státy se přiklánějí k interpretacím existujícího mezinárodního práva, které prosazují jejich národní zájmy. V tomto smyslu zacházejí státy s mezinárodním právem jako s normativní ochranou, která brání jejich zájmy tím, že odstrašuje od zlovolného jednání. Současně s tím státy vykládají pravidla způsobem, který maximalizuje jejich možnost volit mezi různými reakcemi, pokud čelí nepřátelským kybernetickým operacím, napsal Michael N. Schmitt.

V únoru 2020 admirál Mike Gilday, šéf amerických námořních operací, poznamenal, že "Nebojujeme proti nepříteli, kterého mohou lidé vidět... A nebojujeme ve válce, kde existují mezinárodní normy. Ale nemylte se, v kybernetické sféře jsme každodenně v konfliktu." Jeho prohlášení bylo reakcí na vyjádření generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, že "musíme zavést pořádek do Divokého Západu kyberprostoru" a charakteristiku této domény prezidentem Barackem Obamou o pět let dříve, kdy prohlásil: "Kybersvět je jakousi formou Divokého Západu. A do určité míry jsme žádáni, abychom se stali šerifem."

Gilday, Guterres a Obama netvrdili, že kyberprostor představuje právní prázdnotu. OSN i USA zdůrazňují aplikabilitu mezinárodního práva na kybernetický konflikt. Nicméně jejich prohlášení lze chápat jako tvrzení, že mezinárodní právo nemusí kyberprostor zvládnout.

Jejich skepse byla posílena praxí některých států, které si účelově vybírají z mezinárodněprávních norem. Například v roce 2017 se skupina vládních expertů OSN pověřená identifikací konsensuálních norem nedokázala ve své zprávě shodnout ohledně odkazů na tak fundamentální aspekty mezinárodního práva jako "sebeobrana" a "mezinárodní humanitární právo", a to kvůli opozici Ruska, Číny, Kuby a několika jiných států. Nicméně tytéž státy prosazují jiná mezinárodní pravidla a již dříve signalizovaly přijetí sebeobrany a humanitárního práva v expertní zprávě z roku 2015. Rok nato britský ministr spravedlnosti zpochybnil existenci mezinárodní normy zakazující porušování suverenity jiného státu kybernetickými prostředky. Nicméně ve stejném projevu podpořil jiné klíčové mezinárodní normy jako zákaz kybernetické intervence do vnitřních záležitostí jiného státu a právo na sebeobranu před kyberútoky.

Mezitím nepřátelských kyberoperací přibývá, jak co se týče frekvence, tak závažnosti.

Navzdory tomuto znepokojivému vývoji není kyberprostor bezzákonou pustinou, kde "silný dělá, co může a slabý, co musí". V roce 2017 uznávaná skupina mezinárodních právních učenců a praktiků - Mezinárodní skupina expertů - publikovala Tallinnský manuál 2.0 pro mezinárodní právo aplikovatelné na kybernetické operace. Výsledek projektu kooperativního centra excelence NATO pro kybernetickou obranu trvajícího osm let obsahuje 154 právních norem a takřka 500 stran podrobných komentářů. Od zveřejnění manuálu se objevila záplava odborných publikací k tématu.

Na vládní úrovni jsou státy aktivní od roku 2004, poté co se skupiny vládních expertů OSN soustředily na informační a komunikační technologie. Byly vydány tři zprávy, z nichž nejvýznamnější pochází z roku 2015. Obsahuje krátký katalog mezinárodních právních norem a principů, jež se podle konsensu členských států vztahují na kybernetické aktivity, stejně jako "dobrovolné, právně nezávazné normy zodpovědného chování státu" v kyberprostoru.

Stejně důležité je, že individuální státy začínají veřejně vyjadřovat své názory na toto téma.

S ohledem na rostoucí hrozby nepřátelských kybernetických operací, důležitost kyberprostoru pro společnosti 21. století a probíhající úsilí identifikovat aplikovatelné mezinárodní normy v tomto kontextu se právní rámec nepochybně bude dále vyvíjet. Čím více státy spoléhají na kyberprostor, pokud jde o zajištění jejich základních funkcí, každodenních aktivit a blaha, tím silnější bude jejich důraz na mezinárodní právo.

Podrobnosti v angličtině: ZDE