20. 1. 2021
Teplota vzduchu v blízkosti zemského povrchu se od poloviny 19. století v průměru zvýšila o více jak jeden stupeň Celsia.
Při tomto zvýšení již byly zaznamenány častější a silnější meteorologické extrémy jako sucha a povodně, stejně jako superbouře zesílené stoupající mořskou hladinou.
Pařížská dohoda z roku 2015 zavazuje státy k omezení globálního nárůstu teplot "hodně pod" dva stupně a pokud to bude možné, zajistit strop na hladině 1,5 stupně Celsia.
Mezinárodní tým vědců chtěl lépe kvantifikovat, jaká část oteplení přímo souvisí s lidskými aktivitami ve formě emisí skleníkových plynů a změny využití půdy - kolik ho připadá na přirozené faktory. Ty zahrnují fenomény jako velké vulkanické erupce a změny v přísunu energie ze Slunce. Klimaskeptici nebo popírači oteplování je často označují za původce klimatických změn.
Výzkum prozkoumal 13 různých klimatických modelů, aby simuloval očekávané změny teplot ve třech hlavních scénářích: V jednom teplotu ovlivňoval jen aerosol, ve druhém se objevovaly jen přirozené změny a v dalším jsou započteny emise skleníkových plynů.
Vědci takto zjistili, že lidská aktivita způsobila oteplení o 0,9-1,3 stupně - což je přesně slučitelné s oteplením o 1,1 stupně, které dnes pozorujeme.
Podle zjištění výzkumu je možné, že lidmi způsobené oteplování se již blíží hranici 1,5 stupně. A to může znamenat, že tento cíl pařížské dohody už není dosažitelný.
Celý text v angličtině: ZDE
Diskuse