Článek, který Blesk stáhl ze svého webu: Expert na dezinformace: Komunikace vlády je diletantská. A Klaus čerpá z kvaziautorit

Šéfredaktor Blesku odmítá sdělit, proč byl stažen text o dezinformacích

21. 1. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 9 minut

Minulý týden informovaly Britské listy o tom, že on-line portál deníku Blesk stáhl z vydání text o dezinformacích, který obsahoval řadu citací autora. Autor poté dvakrát kontaktoval přímo šéfredaktora tabloidu s dotazem, proč byl článek z vydání stažen (e-mailem ve dnech 13. 1. a 14. 1. 2021). Pan Lain dosud neodpověděl a článek je stále nedostupný. Možná vysvětlení jsou dvojí: redakce Blesku si nepřeje otevírat téma dezinformací, neboť se pouští na tenký led s vlastní informační produkcí; v redakci stále přežívá antipatie vůči autorovi, který si nenechal líbit, když tento deník vedl měsíce dlouhou, denunciační kampaň proti inkluzi ve školách. Následuje celý text, který Blesk stáhl.

Vláda neustále mluví o tom, že bude muset při potírání nesmyslů o pandemii přitvrdit. Na kampaň k tomu vyhradila desítky milionů korun. Reálné výsledky ale stále nikde nejsou. Vládní snahy vyvracet dezinformace i nadále existují především v teoretické rovině. Česko prohrává boj s šířením nepravd o nemoci, která už rok paralyzuje celý svět. Přitom tento přístup ohrožuje zdraví lidí a páchá škody na ekonomice, upozorňuje expert na dezinformace Bohumil Kartous. Vládní komunikaci označil za diletantskou, místy zcela nahodilou. A podotkl, že svými „popíračskými“ výroky vše zhoršují veřejné osobnosti typu exprezidenta Václava Klause a lékaři, kteří nemají s epidemiologií nic společného.

Slovo dezinformace zaznívá na tiskových konferencích ministerstva zdravotnictví už s jistou pravidelností. Resort si je dle svých slov vědom, že je třeba covidové nepravdy vyvracet. Zmiňoval to opakovaně exministr Roman Prymula (za ANO), nynější ministr Jan Blatný (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO). Masová kampaň se ale teprve rozjíždí. Zatím se objevily pouhé střípky.

Jsou jimi některé texty na webu a twitteru ministerstva zdravotnictví, ministerstva vnitra nebo covidovém portálu. Sdělení jsou však zastrčená, člověk je musí aktivně hledat, aby se k nim dostal. Viditelné výjimky, jako inzerát k očkování, který se objevil v tisku, si zase od marketérů vysloužily především kritiku, i Babiš jej označil za katastrofální. V rádiu se pak objevilo několik reklamních spotů.

Ministerstvo zdravotnictví totiž stále ucelenou komunikaci ke covidu vytvořenou nemá, byť již bylo spuštěno očkování, které je považováno za cestu návratu do normálu. Resort nejdříve v polovině prosince (tehdy u nás nemoc řádila desátým měsícem) vypsal tendr k informační kampani, posléze jej ale zrušil. Premiér následně hovořil o tom, že se připravuje spolupráce mezi Úřadem vlády ČR a ministerstvem.

Minulý týden pak resort znovu začal hledat nového šéfa komunikace s veřejnosti, který má opět navrhnout komunikační strategii ke covidu. Ministerstvo sice slibuje, že se spuštěním kampaně na nastupujícího ředitele či ředitelku čekat nebude, úřad vlády ale nastínil, že termín startu by měl být zhruba polovina února. Více jak rok od vyhlášení celosvětové pandemie.

„Babiš jako poddůstojník bez autority“

Podle Kartouse je komunikace vlády diletantská a posiluje nedůvěru velké části společnosti od samého počátku. „Od toho, jakým způsobem český premiér ohlašoval přijetí bezpečnostních opatření souvisejících s omezením pohybu a shromažďování, přes zdůvodňování těchto kroků až po současné „honění bycha“ za situace, kdy významná část společnosti odmítání vakcinaci,“ říká expert pro Blesk Zprávy.

Připomněl, že německá kancléřka Merkelová už zjara žádala německé občany, aby pochopili závažnost situace. Za omezení kvůli pandemii se omlouvala a lidi vyzývala k jednotě a solidaritě. „Premiér Babiš v těchto situacích vypadal jako poddůstojník bez autority, který na buzerplacu uděluje vojínům rozkazy. Vláda nebyla schopna důvěryhodně prokázat, z čeho při svých rozhodnutích vychází, za jakých zjištění. Výrok o „tom, kdo přišel s matematickým modelem“ je skvělou karikaturou z úst premiéra o tom, jakým způsobem vláda během probíhající krize rozhodovala,“ míní Kartous.

 „Byla to zjevně nahodilá, vnitřně nekoordinovaná, data pomíjející a postrádající hra, ve které nejdůležitějším faktorem bylo čtení nálady společnosti a snaha zavděčit se voličům, ne snaha o hledání takového řešení, které ochrání a způsobí co nejmenší škody,“ popisuje dále odborník. Na tento stav podle něj navázalo prázdné ujišťování o připravenosti na druhou vlnu, ačkoli Česko záhy nestíhalo trasovat, a pak různé iniciativy bojující proti nařízením.

„To vše velmi pravděpodobně přispělo k současné náladě, masivně podporováno dezinformacemi, které se přelily za své běžné hranice a prosakují do veřejné diskuse v podobně výroků různých celebrit a názorových vůdců s velkým dopadem a či jen zdánlivou kvalifikací,“ je přesvědčen Kartous. „Snaha zahájit komunikační v okamžiku, kdy už se zformoval poměrně silný odmítavý postoj vůči očkování, zpackaná nedůvěryhodným výběrovým řízením a zpečetěná zrušením tendru je vlastně jen logickým pokračováním této marnosti,“ dodává.

Premiér a jeho okolí si důsledky neuvědomují?

Na situaci je ale nejhorší to, že má reálné dopady na lidské životy. „Zpomalování vakcinace bude zvyšovat počet obětí covid-19 a počet vážně nemocných, kteří budou zápasit s následky. Tedy zátěž pro zdravotnický systém,“ zdůrazňuje expert. A zanedbatelné nejsou ani ekonomicky škody, odhady ekonomického poklesu se pohybují kolem šesti procent HDP. „To je obrovské, historicky nevídané číslo, přičemž nejvíce postihují bezpečnostní omezení lokální služby. Každý týden trvajících omezení znamená ekonomické ztráty, které pro mnoho podnikatelů budou nepřekonatelné,“ připomíná Kartous.

Nikdo navíc podle něj neví, jak trvající uzavření škol dopadne na děti a dospívající, především pak ty ze sociálně slabších rodin. Stejně tak jaká bude šíře důsledků na psychiku lidí a rodin, opět hlavně na ty, kteří nemají prostředky k účinné kompenzaci. „Nejsem si jist, jestli si to pak premiér uvědomuje a pokud ne, pak zda se v jeho okolí nalézají lidé dostateční odvážní na to, aby mu tyto skutečnosti sdělili. Nedomnívám se,“ konstatuje expert.

Horší než Klaus? Postoje lékařů, kteří nejsou epidemiologové 

Zatímco vláda řeší, jak komunikovat, informačního chaosu využila řada osobností, které vyrukovaly s vlastními dojmy na covid. Mezi nimi i exprezident Václav Klaus, který dlouhodobě nemoc zlehčuje a v neděli s tímto názorem vystoupil na protivládní demonstraci. Když jej ministerstvo zdravotnictví označilo za dezinformátora, osočil se, že „žádné dezinformace neexistují“.

Právě lidé jako Klaus podle Kartouse vše zhoršují. „Nebezpečnost dezinformací spočívá v jejich potenciálu vyvolávání strachu a v potenciálu vytváření konspirací. V obojím předčí covid-19 vše, co doposud v novodobé historii dezinformací hrálo prim, zejména tedy migrační krizi,“ vysvětluje odborník a podotýká, že dezinformace jsou součástí infodemické vrstvy koronavirové krize od počátku. Očkování jako forma čipování lidí, farmaceutická lobby, která chce jen vydělávat -  o tom všem jsou konspirátoři přesvědčeni dlouho.

„Pokud se objeví takový fenomén, je takřka jisté, že se najdou lidé, kteří budou oportunisticky zneužívat situace a budou parazitovat jeho popularitě. Není to zdaleka je smutná postava prezidenta Klause, je to také část populistické politické scény, typicky SPD, a pak různé lokální celebrity, které jsou motivovány omezením své činnosti,“ říká Kartous. Spíš než exprezidenta ale vidí jako zhoubnější postoje různých lidé s medicínským vzděláním, chirurgy, zubaře apod., kteří pro mnoho lidí představují totéž, co epidemiolog či virolog. Tyto osoby označuje za kvaziautority.

„Z jejich postoje čerpají prospěcháři typu Klause i celá dezinformační scéna pomyslnou legitimizaci šířit bludy. „Boj“ se samotnou existencí dezinformací je z jejich strany pouze snahou uhájit si prostor pro jejich další zneužívání. Nic nového pod sluncem, tuto praktiku dezinformační scéna používá dlouhodobě,“ uzavírá expert.

Bohumil Kartous je českým odborníkem na vzdělávání a publicista, který se dlouhodobě zabývá tématem dezinformací a fake news. Působí jako mluvčí skupiny Čeští elfové, kteří bojují s šířením nepravd. Od loňského roku stojí v čele Pražského inovačního institutu. Spoluzaložil iniciativu KoroNERV-20 a je členem kolegia rektora Vysoké školy ekonomie a managementu.

0
Vytisknout
6774

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2021