Příští roky v USA: Co můžeme očekávat od Bidena, trumpovců a alternativ?

28. 1. 2021 / Daniel Veselý

Lauren Langman se zamýšlí nad motivacemi a pohnutkami americké ultrapravice, jejíž kořeny podle jeho mínění sahají do koloniálního období, přičemž elementy trumpismu mají v americké společnosti dlouhou tradici. Trumpismus posílily reakce na demografické změny v americké společnosti a na větší práva Afroameričanů či rasistická politická strategie Republikánské strany známá jako Southern Strategy, jak soudí Langman. Donald Trump všechny tyto faktory amplifikoval, přičemž dokázal oslovit bílé věřící Američany, kteří se obávají, že budou brzy ve své vlasti menšinou a přijdou o svá práva.

Mezi další napajedla trumpismu patří ekonomická nejistota akcelerovaná neoliberalismem uplynulých 40 let, kdy ze Spojených států zmizela řada pracovních míst. Langman v tomto ohledu zastává názor, že je důležité, aby se obnovily pošramocené ekonomické vztahy s Čínou. Avšak Donalda Trumpa podle jeho názoru podporují také movití Američané žijící ve městech.

Trumpovy voliče primárně spojuje bělošská nadřazenost, maskulinita (coby reakce na feministické hnutí) a obecně hněv a nejistota, protože Demokratická strana těmto lidem nevychází vstříc. A tento hněv jen tak nepomine; lze očekávat útoky nízké intenzity, kupříkladu zasílání bomb v poštovních balíčcích či údery sniperů, soudí Langman.

Profesor však vyjadřuje opatrný optimismus: tradičně republikánskou Georgii ovládli demokraté díky aktivistické činnosti progresivistů, což je známka neopomenutelné síly americké levice. Taktéž roste moc odborů, zatímco 70 procent Američanů podporuje státem garantované zdravotní pojištění. K realizaci těchto opatření je však zapotřebí, aby progresivisté ovládli Demokratickou stranu.

Nabízí se otázka, jak daleko zajde Bidenova vláda, která je rozpolcena mezi centristy a progresivisty. Podle Langmana Joe Biden porazil Donalda Trumpa díky přívržencům senátora Sanderse. Je tudíž možné očekávat příklon k levicové agendě - vyjma militaristické orientace USA.

Profesor Harris míní, že je možné, že se Republikánská strana rozpadne. V současnosti však trumpovci kontrolují 70 procent GOP. Kdyby k tomuto rozkolu došlo, americká pravice by byla oslabena. Na druhou stranu by se někteří republikáni mohli přidat k demokratům, což by oslabilo progresivní křídlo Demokratické strany.

Američtí neofašisté, militantní organizace Proud Boys a přívrženci konspirační teorie QAnon Donalda Trumpa kritizovali kvůli tomu, že je slabý. Nicméně američtí neofašisté se budou dál organizovat, přičemž obsazení Kapitolu představovalo první krok v jejich tažení: můžeme očekávat plánované násilnosti, včetně bombových útoků, míní Harris.

Harris považuje Bidenův kabinet za první skutečně post-neoliberální vládu v USA. Otevírají se tak dveře progresivnímu křídlu demokratů, s nimiž chce Biden spolupracovat. Bude rovněž zajímavé sledovat, do jaké míry bude Bidenova administrativa – ovlivňovaná progresivisty – spolupracovat s umírněnými republikány. Panují však obavy, že by Bidenova vláda mohla opakovat chyby Obamova kabinetu, domnívá se Harris. Avšak progresivisté jsou dnes v daleko silnější pozici než za prezidenta Baracka Obamy, a to se nepochybně odrazí na krocích Bidenovy vlády.

Klíčové bude, zda a jak se Bidenův Bílý dům vypořádá s pandemií. Pokud bude na tomto poli úspěšný, získal by více manévrovacího prostoru, a dokonce by mohl oslovit i některé kolísající Trumpovy voliče. Harris se však obává, že Bidenova vláda schválí zákony na potírání domácího terorismu, což se nakonec může obrátit i proti levici.

Carl Davidson identifikuje poměry na americké politické scéně jako střet několika koncepcí, a to střet ultrapravicové ideologie, multikulturalismu a populismu. Součástí Trumpovy voličské základny jsou i prosperující Američané.

V loňských prezidentských volbách posílili jak Bidenovi demokraté, tak Trumpovi republikáni. Je tedy zřejmé, že posílila i americká ultrapravice, zatímco Demokratická strana přišla o několik pozic ve Sněmovně reprezentantů.

Podle Davidsona jsme svědky konce amerického neoliberalismu, přičemž s Bidenovým zvolením začíná post-neoliberální éra. Spojené státy nyní místo obrovských výdajů na zbrojení potřebují implementaci zeleného nového údělu. V tomto ohledu je klíčová pozice americké levice, jejíž činnost by měla být patrná zdola, kupříkladu v městských výborech.

Davidson též soudí, že je nutné, aby byly zahájeny zásadní změny v americké průmyslové výrobě. Aby v USA mohlo dojít k ekonomickému růstu, je záhodno, aby při realizaci zelené agendy pomáhal finanční sektor.

Joe Biden podle Davidsona nebude druhým Barackem Obamou, neboť jeho vláda se nachází v naprosto odlišné pozici: čelí sílícímu fašismu a zároveň vícero krizím, zejména klimatické a ekonomické krizi. Aby Bidenova vláda mohla uspět, je nutné dosažení konstruktivní spolupráce s progresivním křídlem Demoratické strany.