KoroNERV-20 vyzývá vládu k řešení situace ve školství zasaženém koronavirovými opatřeními: Nesmíme obětovat děti, zatím se to děje

Proč nejsou otevřené školy nekompenzuje se větší kontrolou jinde, třeba v průmyslu?

28. 1. 2021 / Bohumil Kartous

KoroNERV-20 vydal prohlášení, které apeluje na vládu, aby brala vážně dopady zavřených škol a omezení volnočasových aktivit dětí a mladých lidí na jejich vzdělávání, ale i celkové prožívání a na situaci celých rodin, které mnohdy nemají žádné řešení, jak "z toho ven". Psychická zátěž, vyvolaná společným působením omezení, trvale vyšší míry stresu a ne vždy dobrých rodinných podmínek může v časovém horizontu dlouhých měsíců a bez jasné perspektivy, bez “světla na konci tunelu”, působit silně destruktivně. To se děje a my to často nevíme, neboť současná vláda není schopna dostatečně zajistit ani zcela základní podmínky pro řešení covidové krize. Apelovat ale nestačí, je třeba doplnit nějaký návrh řešení, určitý první krok, jímž v tomto okamžiku nemůže být očkování. To spočívá zejména v tom, že školy budou vnímány jako silnější priorita z hlediska nutnosti zajistit jejich chod ve standardním režimu. V modelaci dopadů otevřených škol (respektive více otevřených škol) tak nutně musí vláda hledat kompenzační opatření. Během diskuse s ministrem školství Robertem Plagou, kterou před nedávnem organizoval Institut pro politiku a společnost, jsme se shodli na tom, že takovou kompenzací by měla být vyšší míra dohledu nad šířením koronaviru v jiných, opatřeními nezasažených ekonomicko-společenských procesech, jako je třeba průmyslová výroba. Při dostatečných testovacích kapacitách by bylo možné mnohem jednodušeji omezit míru šíření koronaviru a umožnit tak, aby bylo možné více otevírat školy, a to opět podle kritérií potřebnosti, která je nejvyšší u malých dětí, a rizikovosti, která naopak narůstá s věkem. Jinými slovy, kompenzací přísnějších opatření v průmyslu či v dalších oblastech by bylo možné rychleji otevřít alespoň celé první stupně, případně pokračovat v otevírání druhých stupňů ZŠ a také tam, kde to je akutní na úrovni středoškolské či vysokoškolské, což jsou zejména vzdělávací programy s praktickým výcvikem.

Text prohlášení:

Občanská iniciativa KoroNERV-20 upozorňuje, že vláda v době boje proti onemocnění covid-19 výrazně zapomíná na jednu ze zásadních oblastí – na školství. Vyzývá proto kabinet k následujícím krokům: Zařadit krizovou situaci ve školství a výchovně vzdělávacích institucích mezi své nejvyšší priority. Zajistit co nejrychlejší očkování pedagogů, aby se školy mohly opět otevřít. Co nejdříve otevřít část mimoškolních aktivit pro děti a mladé lidi. Vytvořit odbornou platformu pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro návrat dětí do škol a řešení dopadů jejich dlouhodobého uzavření.

„Jsme si vědomi vážnosti rizik epidemie covid-19 a především rizika přetíženého zdravotnictví. Vážíme si nasazení zdravotníků, ekonomů a epidemiologů. Jsme ale přesvědčeni, že se školství v době boje proti covid-19 dostává do pozadí. Jako problém, který není akutní teď a tady,“ uvádí členové KoroNERV-20, kteří na prohlášení spolupracovali s několika dalšími odborníky na vzdělávání.

„Zapomíná se, jak děti a mladé lidi tvrdě zasahuje uzavření škol a jejich izolace doma u počítačů. Bez kontaktu se spolužáky, kamarády či vyučujícími, kteří jsou pro děti vedle rodiny mnohdy pilíři jejich světa. Měsíce takového života páchají obrovskou, v řadě případů už nenapravitelnou škodu na životě a budoucnosti dětí. Na vývoji jejich osobností ve formativních letech. Na šancích uspět v životě,“ říká jedna z autorek prohlášení Mariana Čapková, předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání ZHMP.

„Vzdělání dětí a mladých lidí je nejen nejvýše důležité pro ně samotné. Mělo by být také absolutní prioritou pro budoucnost každé země. Ty úspěšné země to ví. Proto také i při vládních restrikcích v těchto státech platí pravidlo: školy zavíráme jako poslední a otevíráme jako první. Před obchody, restauracemi, službami,“ zdůrazňuje Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity.

Pokles úrovně vzdělání bude mít v budoucnu značné důsledky. Plošné a dlouhotrvající zavření škol, vzdělávacích a volnočasových institucí představuje závažné problémy a rizika, které je potřeba akutně řešit. Škola není jen místem výuky, ale zajišťuje také řadu dalších funkcí.

Izolace, nedostatek pohybu, dny trávené ve virtuálním světě, uzavření v mnohdy velmi zátěžovém rodinném prostředí, znamená pro děti a mladé lidi ohrožení, které se významně projeví i v budoucnosti.

Jasně to vychází z průzkumu rizikového chování a duševního zdraví, který zpracovala Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vychází to také ze zkušeností pedagogicko-psychologických poraden. Ty ukazují, že významně narostl počet dětí, které jsou ohroženy rizikovým chováním, sebepoškozováním a řadou dalších psychických deprivací a poruch, včetně sebevražedných tendencí. Narůstá také počet dětí, v jejichž rodinách se rozvíjí domácí násilí. Závažný problém představuje i množství času stráveného dětmi v on-line prostředí. Roste tak závislost na internetu, kyberšikana či sledování pornografie mladými lidmi.

Školy sice byly na on-line výuku ve druhé vlně pandemie daleko lépe připraveny a je třeba uznat přínosy distanční výuky, které by se měly stát doplňkem tradiční výuky ve smyslu inovativních vzdělávacích postupů. Přesto ale vedle dopadů na psychické zdraví a chování dětí a mladých dochází k závažnému poklesu kvality vzdělání u celé řady oborů – praktických, uměleckých či sportovních.

„Vláda by se měla urychleně začít zabývat plánem, jak alespoň části dětí a mladých lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi či se ve svém oboru nemohou plnohodnotně vzdělávat, umožnit prezenční výuku. Dále by vláda měla vytvořit strategii a harmonogram postupného návratu dětí do škol. Měla by hledat funkční režimová řešení, která zabrání prodlužování současného stavu. Nabízíme k tomu svou odbornost a rádi se do řešení situace zapojíme,“ doplňuje Mariana Čapková.

Členové KoroNERV-20 vyzývají vládu k následujícím krokům:

1. Zařadit krizovou situaci ve školství a výchovně vzdělávacích institucích mezi své nejvyšší priority.

  • Není možné považovat stávající uzavření škol za dlouhodobě vyhovující stav. Současná situace představuje obrovskou zátěž pro žáky, jejich rodiny i učitele. A to jak v mnoha mimovzdělávacích oblastech, tak v samotné kvalitě výuky: například praktická výuka na odborných učilištích, stejně tak výuka řady dalších předmětů včetně uměleckých oborů, současnou situací trpí.
  • Smyslem škol a vzdělávacích institucí je plnit komplexní výchovně vzdělávací funkci.  Distanční výuka nemůže plnohodnotně nahradit prezenční výuku, ačkoliv přináší i řadu inovativních řešení, která je potřeba zohlednit a využít v dalším rozvoji školství.
  • Uzavření škol přispívá k prohlubování rozdílů mezi dětmi a mládeží, ke zhoršení kvality výuky, k rozbití systému návyků a pravidel v životě dětí a mladých lidí. Dále zhoršuje ekonomickou situaci Česka tím, že váže část rodičů doma a znemožňuje jim pracovat nebo plně pracovat.
  • Sledujeme se znepokojením nárůst rizikového chování a další dopady, jako je závislost na internetu, nedostatek pohybu, dopady na duševní zdraví, izolace, psychické problémy, domácí násilí, kyberšikana a další.
  • Žádáme vládu, aby se zabývala dopady uzavření škol na žáky a zajistila opatření, která budou dopadům předcházet. Jednou z možností je zajistit prezenční výuku těm dětem, pro které je distanční výuka ohrožením. Tato praxe se osvědčila v celé řadě jiných zemí.

2. Zajistit co nejrychlejší očkování pedagogů, aby se školy mohly opět otevřít.

  • Je potřeba zajistit jasný harmonogram a strategii očkování se zohledněním profesí pracujících ve školství, včetně pedagogů základních uměleckých škol, pracovníků školských poradenských zařízení a pracovníků dětských domovů.

3. Zabývat se vážně možností, jak co nejdříve otevřít alespoň část mimoškolních aktivit pro děti a mladé lidi.

  • Významnou a opomíjenou roli hrají Základní umělecké školy, které jsou plnohodnotnou součástí školského sytému, a také mimoškolní výchovně vzdělávací instituce, sportovní a turistické kluby, skautské oddíly, Domy dětí a mládeže. Jejich otevření by umožnilo eliminovat řadu významných patologických dopadů za nízkého epidemiologického rizika.
  • Umožnění prezenční výuky v Základních uměleckých školách či otevření volnočasových aktivit by mohlo výraznou měrou odlehčit i rodinám v zajištění kvalitně tráveného volného času.
  • Vyzýváme vládu, aby umožnila fungování těch vzdělávacích a volnočasových aktivit, které mohou v bezpečných podmínkách probíhat. Například výuka v ZUŠ ve formátu jeden učitel a jeden žák či výuka malé skupiny; venkovní aktivity organizací jako je Junák – český skaut či Turistický oddíl mládeže, sportovní venkovní aktivity a mnoho dalších. Účast v těchto programech je pro děti a mládež dobrovolná.
  • Základní umělecké školy jsou již dnes připraveny výuku kombinovat. Absence sportu a možnosti rozvoje zájmů a nadání dětí se negativně projevuje i na jejich zdravotním stavu a imunitě.

4. Komunikovat více s odbornou i širokou veřejností. S rodiči i samotnými žáky, kteří jsou již plnoletí nebo na prahu dospělosti.

  • Je třeba, aby vláda včas informovala žáky a rodiny o krocích v oblasti vzdělávání. Především o průběhu a termínech maturitních zkoušek, o přijímacích zkouškách, metodice hodnocení.

5. Připravit se na návrat dětí do škol.

  • Je potřeba, aby se vláda zabývala dopady dlouhotrvajícího přechodu škol na distanční výuku v rámci jednotlivých oborů a typů škol, zajistila podporu pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro ty, které neměly vhodné podmínky pro distanční výuku.

6. Vytvořit odbornou platformu pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro návrat dětí do škol a řešení dopadů dlouhodobého uzavření škol.

  • Tato platforma by měla vytvořit odborné návrhy na řešení krizové situace v oblasti školství. Zároveň by měla zajistit mezirezortní spolupráci s dalšími gescemi, jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví. Nabízíme platformě svoji odbornost.
  • Nabízíme spolupráci při hledání průniků a alternativ řešení, které by vycházely z aktuální epidemiologické situace, a přesto by možnými úpravami a opatřeními ošetřily nejvíce rizikové skupiny dětí a mládeže ve všech zmiňovaných vzdělávacích oblastech (např. formou úprav ve složce organizační, konzultační, ale též intervenční a terapeutické ad.).

Podepsaní:

Členové KoroNERV-20:

Martin Buchtík, sociolog, ředitel STEM

Mariana Čapková, sociální ekonomka, zastupitelka HMP

Radim Dohnal, ekonom, M&A poradce

Marta Gellová, ekonomická diplomatka, EFPA ČR

Mojmír Hampl, ekonom, bývalý viceguvernér ČNB, ředitel pro finanční sektor KPMG ČR

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Danuše Nerudová, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity

Ivan Pilný, bývalý ministr financí

Ladislav Sekerka, ekonom, investor

Petr Stuchlík, investor, finančník

Miroslav Tym, ekonom, finančník

Lenka Zlámalová, ekonomická novinářka

Na prohlášení také spolupracovali:

Zuzanna Bedřichová, expertka na vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí

Galina Jarolímková, psycholožka, ředitelka PPP pro Prahu 1,2 a 4

Ivona Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž, radní AZUŠ

Pavla Kubíčková, ředitelka PPP pro Prahu 10, místopředsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden

Irena Pohl Houkalová, Stipendijní Akademie MenART, vedení celostátního festivalu ZUŠ Open, NF M. Kožené

Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání

Alena Švejnohová, starostka města Pečky

Iva Vrátilová, ředitelka ZUŠ Vysoké Mýto, zastupitelka města

Marek Výborný, poslanec PS PČR, předseda Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení


Původní text ZDE

-1
Vytisknout
3657

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2021