
Za úspěchem britské a americké vakcinační kampaně je především efektivní vládní intervence, nikoliv kapitalismus
25. 3. 2021 / Daniel Veselý
Britský ministerský předseda Boris Johnson se tento týden mezi svými toryovskými kumpány nechal slyšet, že za úspěšným britským vakcinačním programem je „kapitalismus“ a „hamižnost“. Prý mělo jít o vtip. I kdyby snad šlo o nejapný žert, Johnsonova slova už byla vyřčena a žijí si svým vlastním životem. Když se ale zamyslíme nad tím, proč si zrovna někdejší covidoví páriové ve Velké Británii a v USA nyní při očkování své populace vedou skvěle – a naopak Evropská unie v tomtéž selhává, dojdeme k závěru, že kapitalismus, či jeho inherentní logika, účinnou očkovací kampaň značně komplikuje.
Johnsonovo
kontroverzní stanovisko, ať už bylo myšleno jakkoliv, ve skutečnosti odhaluje
očividný rozpor mezi efektivitou vládních intervencí na jedné a volno-tržních
mechanismů na druhé straně. Kdybychom vývoj očkovacích látek proti covidu-19 nechali pouze na
libovůli volného trhu, patrně bychom se stále potáceli mezi striktními lockdowny a marně
vyhlíželi světlo na konci tunelu. Ponechme však domněnky stranou a vycházejme
ze strohých faktů.
Ve Velké
Británii, kde bylo dosud alespoň první dávkou naočkováno více
než 42 procent populace, se aplikují vakcíny
od firem AstraZeneca, Pfizer/BionTech a Moderna. AstraZeneca na vývoji očkovací
látky spolupracovala se špičkovými vědci z Oxfordské univerzity. Na webových
stránkách britské vlády se dočteme,
že v květnu loňského roku Downing Street na urychlený vývoj vakcíny
přispěla další investicí ve výši 84 milionů liber.
„Tyto finanční prostředky podstatně urychlí
naše úsilí, abychom dokázali demonstrovat účinnost vakcíny, která se tak k
rizikové populaci dostane co nejdříve. Díky těmto prostředkům můžeme postupovat
bezprecedentní rychlostí,“ poznamenává profesor Robin Shattock z Královské
univerzity v Londýně. Jedná se však o zlomek veřejných financí, neboť
Johnsonův kabinet na výrobu očkovacích látek, testů a léčebných metod přislíbil
částku v úhrnné výši 388 milionů liber.
Za distribuci
očkovacích látek ve Velké Británii zodpovídá ministerstvo zdravotnictví a
sociálních služeb ve spolupráci s národním zdravotní službou (NHS), a to
tak, aby byly zajištěny jejich dodávky do velké sítě očkovacích center, včetně
nemocnic a lékáren, jak informuje
Institute for Government.
Co se týče
dalších vakcín, jež jsou ve Spojeném království používány, jejich vývoj byl v případě Moderny ze
sta procent financován z veřejných prostředků a v případě Pfizer/BioNTech
na něj německá vláda vynaložila 500 milionů dolarů. Big Pharma si tak letos přijde
na desítky miliard dolarů, a to primárně díky penězům daňových poplatníků. Tučné sumy budou na konta farmaceutických koncernů přicházet i v dalších letech, protože očkování proti covidu-19 bude nutno provádět pravidelně. A některé z těchto společností už plánují navýšení cen za vakcíny, jež by však bez veřejných prostředků neexistovaly.
Z uvedeného
jednoznačně vyplývá, že neviditelná ruka trhu v britské očkovací kampani nehraje ani druhé housle, přestože britská i americká vláda musely rychle uzavřít
kontrakty s farmaceutickými koncerny, aby se vakcíny vyráběly a poté distribuovaly ve velkém.
Raději však nechci domýšlet, v jakém stavu by se Velká Británie – kde
pandemie připravila o život 150
tisíc lidí (!) – nacházela, kdyby tamní vakcinační program podléhal
neúprosné kapitalistické logice.
Ani americká
vláda nenechala nic náhodě a výzkum vakcín, jejich výrobu a klinické testování
podpořila miliardovými částkami. Bílý dům podle
mínění vládního pověřence pro očkování Dr. Moncefa Slaouiho hrál ve vývoji a produkci vakcíny roli
aktivního partnera farmaceutického průmyslu, a to od samého počátku. Ukazuje se,
že Trumpova operace Warp Speed s desetimiliardovým rozpočtem, kdy vědecká
sféra účinně spolupracovala s vládou, armádou a soukromým sektorem, byla
veskrze úspěšným
projektem, což v časopisu Science
dokládá volič demokratů Dr. Slaoui.
Kdežto zádrhele Evropské unie při očkovacím úsilí lze vysvětlit důrazem na volnotržní mechanismy, fiskálním konzervativismem, sázkami na „špatné koně“ a opožděným a neohrabaným vyjednáváním s farmaceutickým průmyslem, jak na stránkách New York Times analyzují reportéři listu Matt Apuzzo, Selam Gebrekidan a Monika Pronczuk. Jinými slovy: Evropská unie za Velkou Británií a Spojenými státy při očkování svého obyvatelstva pokulhává z neopominutelné části proto, že zůstala věrna neoliberálním principům a doktríně úsporných opatření.
Premiér Johnson má ovšem pravdu, když vyzvedává „hamižnost“ coby jeden z pilířů britského očkovacího programu. Hromadění vakcín zeměmi globálního Severu ústy šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse ústí v groteskní vakcinační nerovnost, která roste každým dnem. A tato chamtivost, jak známo, se nakonec může vymstít nám všem.
Diskuse