
Památky po "našich Němcích"
26. 3. 2021 / František Řezáč
čas čtení
3 minuty
V Zápisníku
napsal kdysi F.X. Šalda rozhořčený článek o střelbě do stávkujících ve
Frývaldově. Freiwaldau, dnes Jeseníku. Užil tam výrazu "naši" Němci a
stěžoval si, že se k nim ČSR chová dost macešsky.
Šalda byl rodák z
Liberce, německy Reichenbergu.
Na serveru iDNES.cz visí článek, který
nadšeně líčí nádheru starého Liberce a jeho staveb.
O "našich" Němcích,
kteří to financovali a stavěli ani píp. Škoda, zasloužili by si to.
Mezi těmi Němci, kteří tyhle věci
stavěli, byli i Židé i antifašisté, takže by bylo vhodné to zmínit.
JIstě tomu tak bylo v Liberci i jinde. V Chebu je pamětní deska na domě,
kde sídlil místní výbor německé sociální demokracie, který
Henleinovci přepadli a střílelo se tam. DSAP,
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, vedená tehdy soudruhem
Wenzelem Jakschem, původem zedníkem z Horní Stropnice, měla ozbrojenou
organizaci Die republikanische Wehr, jež byla jediná, která bránila po
Mnichově republiku se zbraní v ruce, aby mohli ohrožení soudruzi a
soudružky utéci do zbytku Československa a pak dále do Švédska a Kanady.
Mnozí jejich potomci tam žijí dodnes. Zúčastnili se stavby silnice
Alaska Highway, aby měly USA snazší přístup do provincie ohrožené
tehdy.Japonskem. Byli mezi nimi i naši Němci.
V Plzni je tzv.
Církevní muzeum, správně Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze.
Správcem není církev, ale Západočeské muzeum. Stojí za návštěvu.
Plzeňská diecéze se územně rozkládá zhruba na ploše bývalého
Západočeského kraje. Ten byl hned za Plzní osídlen německy mluvícím
obyvatelstvem.
Kamenouhelný revír kolem Nýřan býval baštou sociálních
demokratů a komunistů. Exponáty muzea pocházejí z tohoto našimi Němci
osídleného kraje. Byli to poddaní Jejich Císařských Veličenstev, stejně
jako Češi.
Pojem "Sudety", který se dnes pro toto území nesprávně užívá,
byl zaveden politiky až na konci devatenáctého století.
Tady u nás to
bylo a mělo by být i nadále Westböhmen, Západní Čechy, jmenovaly se po
nich i noviny tam německy vydávané.
Když pojedete pendolinem z Plzně do
Varů nebo Františkových Lázní, uslyšíte lámanou angličtinou či němčinou
vyslovované "marianske lazne". Celý svět zná, dokonce z filmů a
literatury pěkně znějící název Marienbad, pod nímž ho mniši z Teplé
založili.
A v "církevním muzeu" v Plzni jsou popisky jen v češti
ně a
agličtině.
Na mé upozornění nechápavé kroucení hlavou. Chtělo by to více
úcty k minulým generacím nejen Čechů, ale i našich Němců, kteří tady
kdysi žili a pracovali.
Fotka: Autor v krajině s kamarádem na výletě z Mariánských Lázní do Chodové Plané.
9221
Diskuse