Brazilský parlament uděluje Bolsonarovi „oranžovou“ kvůli jeho chování ohledně pandemie
26. 3. 2021 / Fabiano Golgo
„Zapínám na semaforu oranžovou, všechno má své meze a my jsme jich dosáhli,“ řekl Arthur Lira, předseda brazilského parlamentu, v přímé výzvě popíračskému prezidentu Jairu Bolsonarovi a pohrozil mu, že bude proti němu zahájen impeachment v případě, že ve svém postoji vůči koronaviru neudělá obrat o 180 stupňů. Lira pokračoval: „Opravné prostředky, které může parlament uložit, jsou trpké a někdy jsou fatální“. Reagoval tak na lavinu nařízení Bolsonarovy vlády, která nutí Kongres, aby je hodnotil a do 15 dnů vetoval, jinak by zákony, které vydal tento křesťanský fundamentalistický prezident, začaly platit. Ochromuje to schopnost parlamentu vytvářet legislativu související s pandemií. Lira k tomu dodal: „Teď není čas nato, abychom schvalovali zákony o morálce, o privatizaci, o ideologických reformách. Dnes není čas zabývat se jiným typem právních předpisů, než jsou ty, které jsou zaměřeny na záchranu našeho obyvatelstva."
Přestože je Brazílie ve světovém epicentru pandemie, překročila hranici 3 000 úmrtí denně a slouží jako úrodná půda pro výskyt nových a nebezpečnějších variant koronaviru, Bolsonaro zuřivě bojuje proti jakýmkoli opatřením, jako by byl lockdown nebo nošení roušek, a závažnost pandemie popírá.
Lira přečetl pečlivě napsaný dopis Bolsonarovi, který schválila drtivá většina z 513 členů dolní komory brazilského parlamentu. Dopis odsuzuje to, co nazývá „spirálou vážných chyb, které dosáhly nekontrolovatelně geometrického rozsahu a jsou založeny na jednání člověka s nedostatečnou emocionální inteligencí, zastávající popíračský postoj, který je morbidní a středověký."
Lira prohlásil, že se parlament nyní bude čtrnáct dní zabývat "válečným úsilím",zaměřeným výhradně a intenzivně na hledání opatření k boji proti koronaviru. Bolsonaro znemožnil Sněmovně reprezentantů jednat tím, že ji zahlcuje nejrůznějšími druhy návrhů zákonů a vyhlášek, které se zabývají deregulací předpisů o životním prostředí, prosazováním křesťanských ortodoxních hodnot ve veřejném školství, poskytováním nových pravomocí vojenským jednotkám a dalšími záležitostmi z jeho ultrapravicové agendy.
Proti populistickému prezidentu se však v parlamentu nepozvedla opozice v důsledku jeho pochybných politických spojenectví, která ve spěchu uzavřel, když mu začátkem loňského roku hrozil impeachment. Tento bývalý armádní kapitán se dostal k moci tím, že útočil na předchozích 14 let korupce levice, kterou ve skutečnosti praktikovali především spojenci brazilské levicové strany, kteří pocházeli z takzvaného „Centrão“ - ze směsice neideologických politiků, kteří od znovuzavedení demokracie v roce 1985 tvoří v brazilském parlamentu většinu. Přestože vládl bývalý levicový prezident Lula, jeho Partido dos Trabalhadores (Dělnická strana) mohla vládnout pouze s podporou seskupení Centrão. A tato podpora přicházela od funkcionářů ve vládě, kteří v důsledku svého vládního postavení měli možnost tunelovat finance ze státních institucí a převádět je do svých stranických pokladen. Většina uvězněných politiků během takzvané operace Lava Jato (mytí automobilů), kdy byly stíhány stovky politiků a podnikatelů za jejich zkorumpované jednání během Lulovy administrativy, byla ve skutečnosti ze seskupení Centrão. Z obav, že proti němu bude zahájen impeachment, s nimi Bolsonaro loni uzavřel spojenectví.
Avšak Centrão, jehož součástí je i Lira, však nemá žádné skutečné vazby na nikoho, má jen své vlastní zájmy. Takže je toto seskupení schopno náhle změnit loajalitu a směr tak, jak se to stalo během druhého funkčního období Dilmy Rousseffové, když byla konfrontována s hospodářskou krizí a místo aby realizovala levicově orientovaná opatření, jak přislíbila během své volební kampaně, jmenovala do čela ekonomiky pravičáka, který začal dělat přesně to, co navrhoval její protivník Aécio Neves, jehož Rousseffová a její voliči za to kritizovali. Díky tomuto rozhodnutí ztratila Rousseffová podporu levice, a protože Rousseffová nikdy neměla podporu pravice, Centrão ji zbavilo moci. Totéž udělalo Centrão v roce 1992 s prezidentem Fernandem Collorem.
Diskuse