Je zde jasná strategie. Její oporou proti NATO je vytvoření "zamrzlého konfliktu", podobně jako v Gruzii a Moldavsku

24. 2. 2022

Ruský prezident je racionální člověk s vlastní analýzou nedávné evropské historie. Od bývalého komunisty je pozoruhodné, že Leninovi vyčítá, že při tvorbě sovětské ústavy dal příliš velký prostor místnímu nacionalismu. Stejně tak ostrá je jeho kritika způsobu, jakým národní elity zničily Sovětský svaz v jeho posledních letech.

Chce snad vrátit čas? Lidé často citují jeho výrok "zánik Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou století". Je však třeba zdůraznit, že jej později rozšířil a řekl: "Kdo nelituje odchodu Sovětského svazu, nemá srdce. Kdo si přeje jeho obnovu, nemá mozek."

Pro ty, kdo by se mohli snažit tuto krizi ukončit nebo zmírnit, je nesmírně důležité, aby nejprve pochopili jeho myšlení. Tento týden se stalo to, že Putin ztratil trpělivost a náladu. Je na ukrajinskou vládu rozzuřený. Má pocit, že opakovaně odmítla minskou dohodu, která by ukrajinským provinciím v Doněcku a Luhansku poskytla značnou autonomii. Zlobí se na Francii a Německo, spolusignatáře, a Spojené státy, že netlačí na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby je plnil. Stejně tak se zlobí na Američany, že nevzali v úvahu bezpečnostní obavy Ruska z rozšiřování NATO a rozmístění útočných raket v blízkosti ruských hranic.

Těm, kteří tvrdí, že NATO má právo přizvat ke vstupu jakýkoli stát, Putin oponuje, že politika "otevřených dveří" je podmíněna druhou zásadou, kterou státy NATO přijaly: totiž že posílení bezpečnosti jednoho státu by nemělo být na úkor bezpečnosti jiných států (například Ruska). Ještě v roce 2010 se pod tuto zásadu podepsal Barack Obama na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Prohlášení summitu obsahuje idealistickou ambici: "Znovu se hlásíme k vizi svobodného, demokratického, společného a nedělitelného euroatlantického a euroasijského bezpečnostního společenství sahajícího od Vancouveru po Vladivostok".

To je ozvěna výzvy Michaila Gorbačova, který po skončení studenoválečného rozdělení Evropy žádal, aby Rusko a ostatní evropské státy žily společně ve "společném evropském domě". Nyní trpíme ve stínu zmaření tohoto snu.

Pro Putina je Obamův podpis prohlášení OBSE důkazem pokrytectví, které sahá až k dřívějším americkým prezidentům, kteří odmítnutím opakovaných žádostí Ruska o vstup do aliance ukázali nepoctivost politiky "otevřených dveří" NATO. Ve svém projevu tento týden ruský vůdce uvedl, že se Billa Clintona ptal na možnost členství, ale byl odbyt s argumentem, že Rusko je příliš velké. V roce 2000, během prvních týdnů ve funkci prezidenta, se Putina David Frost v BBC zeptal, zda je možné, aby Rusko vstoupilo do NATO. Odpověděl: "Nevylučoval bych takovou možnost, pokud a kdyby byly názory Ruska brány v úvahu jako názory rovnocenného partnera."

George Robertson, bývalý generální tajemník NATO, nedávno vzpomínal na setkání s Putinem v době svého působení v NATO: "Putin řekl: 'Kdy nás pozvete do NATO? A Robertson odpověděl: 'No, my nezveme lidi, aby se připojili k NATO, oni si podávají žádost o vstup do NATO'."

Z vnějšku Putin viděl, jak se aliance neustále rozšiřuje. Říká, že neusiluje o obnovený Sovětský svaz, ale o nárazníkovou zónu, která by, jak uvedl v dlouhé eseji z loňského roku, "nebyla protiruská". John F. Kennedy chtěl podobný cordon sanitaire, když se Chruščov v roce 1962 pokusil umístit na Kubě jaderné rakety. Putin v úterý navrhl, aby se Ukrajina vrátila ke strategii neutrality, která byla v ukrajinské ústavě až do "puče", který v roce 2014 svrhl Janukovyčovu vládu a vynesl k moci proamerické nacionalisty. Ostatně většina ukrajinských poslanců se tehdy domnívala, že křehká jednota země bude bezpečnější, pokud nebude tažena a tlačena konkurenčními tlaky z Moskvy a Západu.

Právě postoj NATO k členství Ukrajiny v EU vyvolal v roce 2014 ruské zabrání Krymu. Putin se obával, že přístav Sevastopol, domov ruské černomořské flotily, bude brzy patřit Američanům. Západní narativ považuje Krym za první použití síly ke změně územních hranic v Evropě od druhé světové války. Putin v tom vidí selektivní amnézii a zapomíná, že NATO v roce 1999 bombardovalo Srbsko, aby odtrhlo Kosovo a učinilo z něj nezávislý stát.

Putin je přesvědčen, že NATO nikdy neodmítne členství Ukrajiny, a proto nyní podniká vlastní kroky k jeho zablokování. Invazí do Doněcka a Luhanska vytvořil "zamrzlý konflikt", protože ví, že aliance nemůže přijmout země, které nemají pod kontrolou všechny své hranice.

 

Celý článek v angličtině ZDE