Na Mars se asi nepoletí: Astronauti ve vesmíru přicházejí o hustotu kostí

1. 7. 2022

čas čtení 4 minuty

Astronauti ve vesmíru ztrácejí kostní hmotu v hodnotě desítek let, kterou mnozí z nich neobnoví ani po roce po návratu na Zemi, zjistili vědci a varovali, že by to mohlo být "velkým problémem" pro budoucí mise na Mars.

Předchozí výzkumy ukázaly, že astronauti ztrácejí 1 až 2 % hustoty kostí za každý měsíc strávený ve vesmíru, protože nedostatek gravitace snižuje tlak na jejich nohy při stání a chůzi.



Aby se zjistilo, jak se astronauti zotavují, jakmile se jejich nohy vrátí na zem, provedla nová studie skenování zápěstí a kotníků 17 astronautů před pobytem na Mezinárodní vesmírné stanici, během tohoto pobytu a po něm.

Hustota kostí, o kterou astronauti přišli  odpovídala tomu, o kolik jí by přišli za několik desetiletí, kdyby se vrátili na Zemi, uvedl spoluautor studie Dr. Steven Boyd z kanadské University of Calgary a ředitel McCaig Institute for Bone and Joint Health.


Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela nezotavila - a stále jim chybělo zhruba deset let kostní hmoty.

Nejpomaleji se zotavovali astronauti, kteří absolvovali nejdelší mise, a byli ve vesmírné stanici  od čtyř do sedmi měsíců. "Čím déle jste ve vesmíru, tím o  více kostí přicházíte," řekl Boyd.

Podle Boyda je to "velký problém" pro plánované budoucí mise na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru roky.

"Bude se to časem zhoršovat, nebo ne? To nevíme," řekl.

"Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo je možné, že budeme i nadále ztrácet kosti. Ale nedokážu si představit, že bychom ji ztráceli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic."

Modelová studie z roku 2020 předpověděla, že během tříletého letu na Mars bude 33 % astronautů ohroženo osteoporózou.


Boyd uvedl, že některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který se v současnosti provádí na astronautech, kteří strávili na palubě ISS alespoň rok.

Guillemette Gauquelin-Kochová, vedoucí lékařského výzkumu ve francouzské kosmické agentuře CNES, uvedla, že beztížný stav, který ve vesmíru zažíváme, je "nejdrastičtější fyzickou nečinností, jaká existuje".

"I při dvou hodinách sportu denně je to, jako byste byli zbylých 22 hodin upoutáni na lůžko," uvedla lékařka, která se studie neúčastnila. "Pro posádku nebude snadné vkročit na marťanskou půdu, až tam dorazí - je to velmi invalidizující."

Nová studie, která byla publikována v časopise Scientific Reports, také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

Boyd řekl, že pokud si kosti těla představíte jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci, aby nespadla. "A když se vrátíme na Zemi, zesílíme to, co zůstalo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme," řekl.

Studie zjistila, že některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná. Podle ní se ukázalo, že cvičení s činkami je výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se mělo provádět více těžkých cviků na spodní část těla.

Astronauti - kteří byli většinou zdatní a bylo jim kolem čtyřicítky - však neměli tendenci si drastického úbytku kostní hmoty všimnout, řekl Boyd a poukázal na to, že pozemská obdoba osteoporózy je známá jako "tichá nemoc".

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, uvedl, že u něj se kosti a svaly po vesmírném letu zotavovaly nejdéle.

"Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil dobře jako pozemšťan," uvedl v doprovodném prohlášení k výzkumu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6714

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2022