Německo kvůli pandemii zažívá alarmující nedostatek základních léků

27. 7. 2022

čas čtení 5 minut
Tělesná teplota až 40 °C bývá častým příznakem COVIDu-19, a to i u dětí. Ale zásoby antipyretik na snížení horečky docházejí. Otázka zní: Proč?, ptá se Sabine Kinkartzová.

V lékárně Arcaden v Berlíně je to jako obvykle. Zákazníci přicházejí a odcházejí – mnozí z nich jsou rodiče, kteří se chtějí zásobit léky používanými k boji proti horečce a bolesti, což může být problém také u infekcí COVIDu-19.

Pro mladší děti, které nemohou polykat pilulky, je tu sladce chutnající šťáva s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Běžně se ročně prodá více než 10 milionů malých lahviček tohoto léku. Nyní však police začínají vypadat prázdné.

"Paracetamolový džus začal být trochu vzácnější už na začátku roku," říká jedna chemička, která si nepřála uvést své jméno. "Mezitím nemáme zásoby ibuprofenového džusu, stejně jako nosního spreje. A zásoby čípků na horečku jsou malé."

A co víc, dodává, není vidět žádné zlepšení: "Dělali jsme zásoby na zimu, což znamená koordinovat dodávky už teď. A vidíme, že všechny smlouvy na léky proti bolesti a horečce pro děti byly zrušeny."

Nedostatek nabídky, vysoká poptávka

Berlínská lékárna není výjimkou: Nedostatek zásob má dopad po celé zemi. Stále více zoufalých rodičů používá sociální média ke sdílení svých starostí, když se jim nedaří snížit horečku svých dětí nebo bojovat s bolestivými křečemi.

Farmaceutickým společnostem se nedaří realizovat plánované dodávky z důvodu rostoucí poptávky spojené s nedostatkem surovin.

Po uvolnění antiCOVIDových omezení, jako je povinné nošení roušek, zaznamenali němečtí pediatři spoustu dětí s respiračními chorobami a rýmou. A lékárny byly svědky toho, že zákazníci nakupovali zásoby po zprávách médií o vážných problémech v dodavatelských řetězcích a zpožděních v harmonogramech dodávek.

Farmaceutický průmysl se v současnosti potýká s problémy s dodavatelskými řetězci a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Ale už roky nevydělává na výrobě léků proti bolesti pro děti. Zdravotní pojišťovny platí za láhev paracetamolového džusu 1,36 eura. Stejnou částku jako před deseti lety.

"Rychle rostoucí cena účinné látky a výrobní ceny udělaly z výroby léků, jako jsou paracetamolové džusy, ztrátový byznys," stěžuje si Andreas Burkhardt, generální ředitel farmaceutické společnosti Teva. "Žádná společnost to nemůže dlouhodobě udržet."

Farmaceutický gigant Ratiopharm takové léky stále vyrábí. Nyní ale zrušil i objednávky na zimní naskladnění. Kvůli "neočekávané a masivně rostoucí poptávce na trhu" a "zvýšenému zpoždění dodávek mezi našimi výrobci účinných látek".

Kam to vede, když důležité léky již nejsou dostupné, se ukázalo na začátku roku s lékem na rakovinu prsu Tamoxifen – lékem, který nelze nahradit a který naléhavě potřebuje mnoho chronicky nemocných pacientů.

I zde došlo k vážným překážkám, které částečně způsobili výrobci, kteří stáhli výrobu z důvodu tlaku na náklady.

V únoru se zasáhl německý Spolkový institut pro léčiva a zdravotnické prostředky (BfArM) a nařídil, aby se s ohledem na nouzovou situaci mohly léky na bázi tamoxifenu nově dovážet také ze zahraničí. To neřeší problém se zásobováním; další nedostatek se očekává ve druhé polovině roku 2022.

Chemici si zase míchají vlastní lektvary

Německý BfArM v současnosti uvádí více než 260 léků, které v současné době nejsou v Německu dostupné. Patří mezi ně běžná antibiotika, léky na štítnou žlázu, léky na snížení krevního tlaku a také léky, které jsou naléhavě vyžadovány v nemocnicích. V některých případech chemici nahrazují dodávky výrobou vlastních léků. K tomu ale ještě potřebují patřičné suroviny.

"Se základními materiály se obchoduje globálně a často je jen několik výrobců jedné účinné látky, většinou v Asii. Pokud je například problém v továrně v Číně nebo jedna země uvalí obchodní embargo, pak je řada výrobců následně postižených," říká Ursula Selleringová z Německé federace lékárníků.

Také paracetamol je v současnosti na světovém trhu obtížně dostupný. "Pokud však má lékárna ještě zásoby, může si vyrobit i vlastní léky proti horečce," říká Selleringová.

Tak to pravděpodobně zůstane, varuje. "Výroba léků je časově náročná a v lékárnách a dalších odvětvích chybí personál." O nákladech ani nemluvě.

Andreas Burkhardt z farmaceutické společnosti Teva požaduje, aby se zmírnil "systematický finanční tlak", zejména u kritických léků, které vyrábí jen několik výrobců. Smlouvy, podle kterých zdravotní pojišťovny platí pevné částky, by podle něj měly být pozastaveny, dokud do nabídky opět nevstoupí další konkurenti.

To ale není v dohledu, alespoň ne podle současných představ spolkového ministerstva zdravotnictví. Zdá se, že plánem je prodloužit status quo – do roku 2026.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
4992

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2022