Dlouhý COVID a sebevraždy: Vědci varují před skrytou krizí

21. 9. 2022

čas čtení 10 minut
Dlouhý COVID je komplexní zdravotní stav, který může být obtížné diagnostikovat, protože má více než 200 příznaků od vyčerpání a kognitivních poruch po bolest, horečku a bušení srdce, upozorňují Julie Steenhuysenová a Jennifer Rigbyová.

Scott Taylor se z COVIDu-19 nikdy nevzpamatoval.

Šestapadesátiletý muž, který onemocněl na jaře 2020, se ještě asi o 18 měsíců později nezotavil, když se zabil ve svém domě poblíž Dallasu, poté co přišel o zdraví, paměť a peníze.

"Nikoho nezajímám. Nikdo si nechce udělat čas na to, aby naslouchal,“ napsal Taylor v závěrečném textu příteli, v němž mluvil o utrpení milionů lidí trpících dlouhodobým onemocněním COVID, invalidizujícím stavem, který může trvat měsíce a roky po počáteční infekci.

"Stěží mohu prát prádlo bez úplného vyčerpání, bolesti, únavy, bolestí po celé páteři. Svět se točí, závratě, nevolnost, zvracení, průjem. Zdá se, že říkám věci a nemám ponětí o tom, co říkám," dodal Taylor.

Dlouhý COVID je komplexní zdravotní stav, který může být obtížné diagnostikovat, protože má více než 200 příznaků – z nichž některé mohou připomínat jiné nemoci – od vyčerpání a kognitivních poruch po bolest, horečku a bušení srdce, uvádí Světová zdravotnická organizace.

Neexistují žádné směrodatné údaje o frekvenci sebevražd mezi postiženými. Několik vědců z organizací včetně amerického Národního institutu zdraví a britské agentury pro shromažďování dat začíná studovat potenciální souvislost po důkazech o zvýšeném počtu případů deprese a sebevražedných myšlenek u lidí s dlouhodobým onemocněním COVID a také o rostoucím počtu známých úmrtí.

"Jsem si jist, že COVID je dlouho spojován se sebevražednými myšlenkami, pokusy o sebevraždu, sebevražednými plány a rizikem sebevražedné smrti. Jen nemáme epidemiologická data," řekl Leo Sher, psychiatr z Mount Sinai Health System v New Yorku, který studuje poruchy nálady a sebevražedné chování.

Mezi klíčové otázky, které nyní výzkumníci zkoumají, patří: Vzrůstá mezi pacienty potenciálně riziko sebevraždy, protože virus mění biologii mozku? Nebo ztráta jejich schopnosti fungovat jako kdysi tlačí lidi na hranu, jak se to může stát u jiných dlouhodobých zdravotních stavů?

"Měli bychom to brát vážně," dodal Sher.

Analýza pro agenturu Reuters, kterou provedla společnost Truveta se sídlem v Seattlu, ukázala, že pacienti s dlouhodobým onemocněním COVID měli téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že dostanou první předpis na antidepresiva do 90 dnů od počáteční diagnózy, ve srovnání s lidmi, kterým byl diagnostikován samotný COVID.

Analýza byla založena na údajích z 20 hlavních amerických nemocničních systémů, včetně více než 1,3 milionu dospělých s diagnózou COVID a 19 000 s dlouhou diagnózou COVID mezi květnem 2020 a červencem 2022.

"Neznáme rozsah"

Potenciální dlouhodobé účinky COVIDu-19 jsou špatně pochopeny, vlády a vědci teprve nyní začínají systematicky studovat oblast, protože se vynořují z pandemie.

Zatímco mnoho dlouhodobých pacientů s COVIDem se časem uzdraví, asi 15 % stále pociťuje příznaky i po 12 měsících, podle Institutu pro metriky a hodnocení zdraví (IHME) Washingtonské univerzity. Neexistuje žádná osvědčená léčba a vysilující příznaky mohou u postižených způsobit, že nebudou moci pracovat.

Důsledky dlouhodobého COVIDu potenciálně spojeného se zvýšeným rizikem duševních chorob a sebevražd jsou vážné. Jen ve Spojených státech tento stav zasáhl až 23 milionů lidí, odhadl v březnu úřad Government Accountability Office.

Dlouhý COVID také vytlačil zhruba 4,5 milionu lidí z trhu práce, což se rovná asi 2,4 % americké pracovní síly, uvedla v červenci v Kongresu expertka na zaměstnanost Katie Bachová z Brookings Institution.

Podle IHME se na celém světě odhaduje, že během prvních dvou let pandemie onemocnělo dlouhým onemocněním COVID téměř 150 milionů lidí.

V mnoha rozvojových zemích je kvůli nedostatku dohledu nad dlouhým COVIDem obraz ještě nejasnější, řekl Murad Khan, profesor psychiatrie na Aga Khan University v Karáčí v Pákistánu, který je součástí mezinárodní skupiny odborníků zkoumajících riziko sebevražd spojené s COVIDem-19.

"Máme obrovský problém, ale neznáme rozsah problému," řekl.

Dosažení bodu zlomu

Podle rozhovorů agentury Reuters s několika desítkami pacientů, rodinných příslušníků a odborníků na nemoci je čas nedostatkovým zbožím pro rostoucí počet dlouhodobě nemocných COVIDem, kteří říkají, že jim dochází naděje a peníze.

Pro Taylora, který v létě roku 2020 přišel o práci při prodeji genomických testů lékařům, nastal bod zlomu, když jeho pojistné krytí u jeho bývalého zaměstnavatele mělo vypršet a jeho žádost o dávky sociálního zabezpečení byla zamítnuta, řekla rodina.

"Byla to slámka, která zlomila velbloudovi hřbet," řekl jeho starší bratr Mark Taylor.

Heidi Ferrerová, padesátiletá televizní scenáristka původem z Kansasu, se zabila v květnu 2021 ve snaze uniknout otřesům a nesnesitelné bolesti, které ji způsobily, že nemohla chodit ani spát poté, co se před více než rokem nakazila COVIDem, řekl její manžel Nick Guthe.

Guthe, filmař, který se od smrti své manželky stal obhájcem dlouhodobě nemocných COVIDem, řekl, že až do letošní zimy neslyšel o jiných sebevraždách v síti dlouhodobých pacientů s COVIDem.

"Nyní přicházejí každý týden," dodal.

Survivor Corps, skupina prosazující dlouhodobé pacienty s COVIDem, uvedla, že v květnu provedla průzkum svého členství a zjistila, že 44 % z téměř 200 respondentů uvedlo, že uvažovalo o sebevraždě.

Lauren Nicholsová, členka představenstva dlouhodobé podpůrné skupiny COVID Body Politic, uvedla, že prostřednictvím kontaktu s rodinnými příslušníky na sociálních sítích věděla o více než 50 lidech s dlouhodobým onemocněním COVID, kteří se zabili, ačkoli agentura Reuters nedokázala nezávisle potvrdit případy.

Čtyřiatřicetiletá Nicholsová, logistická expertka z amerického ministerstva dopravy v Bostonu, říká, že sama několikrát uvažovala o sebevraždě kvůli dlouhému COVIDu, kterým trpěla více než dva roky.

Exit International radí anglicky mluvícím, jak vyhledat pomoc s asistovaným umíráním ve Švýcarsku, kde je eutanazie legální s určitými kontrolami. Ředitelka Fiona Stewart uvedla, že organizace, která nesleduje výsledky poté, co poskytla rady, obdržela během pandemie několik desítek dotazů od dlouhodobých pacientů s COVIDem a nyní dostává přibližně jeden týdně.

Dlouhý COVID a omikron

Americký Národní institut zdraví sleduje dopady na duševní zdraví v rámci své studie RECOVER za 470 milionů dolarů. První výsledky týkající se míry úzkosti a deprese se očekávají začátkem září, ale informace o sebevraždách budou trvat déle, řekl Dr. Stuart Katz, vedoucí výzkumník.

"Co víme je, že osoby s chronickými nemocemi jsou náchylné k sebevražedným myšlenkám, pokusům o sebevraždu a sebevraždě," řekl Richard Gallagher, docent dětské psychiatrie na NYU Langone Health, který je součástí RECOVER.

Na otázku, zda virus mění mozek, Gallagher řekl, že existují určité důkazy, že COVID může způsobit zánět mozku – který je spojován se sebevraždou a depresí – i u lidí, kteří měli relativně mírné onemocnění.

"Mohou existovat přímé, v některých ohledech, toxické účinky viru a část z toho bude zánět," řekl.

Dlouhý COVID v průměru snižuje celkové zdraví o 21 % – podobně jako úplná hluchota nebo traumatické poranění mozku, zjistil IHME Washingtonské univerzity.

Ačkoli někteří odborníci očekávali, že varianta omikron bude méně pravděpodobně způsobovat dlouhotrvající COVID, oficiální britská data zveřejněná tento měsíc zjistila, že u 34 % z 2 milionů pacientů s dlouhým COVIDem v zemi se rozvinuly příznaky právě po infekci omikronem.

Britská vládní poradní skupina studuje riziko sebevraždy u pacientů s dlouhodobou nemocí COVID ve srovnání s širší populací, zatímco státní úřad pro národní statistiku (ONS) zjišťuje, zda může předem vyhodnotit riziko sebevraždy pacientů s dlouhodobým onemocněním COVID, jako to dělá u lidí s jinými onemocněními, jako je rakovina.

"Zdravotní stavy, které dlouhodobě vyřazují z provozu, mohou zvýšit riziko sebevraždy, a proto obavy z dlouhodobého onemocnění COVID," řekl Louis Appleby, profesor psychiatrie na univerzitě v Manchesteru a vládní poradce britské vlády.

Výzkum v Británii a Španělsku skutečně zjistil šestinásobně zvýšené riziko sebevraždy u pacientů s myalgickou encefalomyelitidou/chronickým únavovým syndromem (ME/CFS), což je další postvirové onemocnění s podobnými příznaky jako dlouhotrvající COVID, ve srovnání s běžnou populací.

Britská síť center pro léčbu dlouhého COVIDu je také drasticky přetížena, což u některých přispívá k pocitu beznaděje; v červnu, posledním zaznamenaném měsíci, byla pouze třetina pacientů objednána do šesti týdnů od doporučení místním lékařem a další třetina musela čekat déle než 15 týdnů.

Ruth Oshikanluová, bývalá porodní asistentka a zdravotní asistentka v Londýně, která se stala těhotenskou trenérkou, uvedla, že její dlouhodobé zdravotní problémy s COVIDem ji přivedly až na okraj. Když se její podnikání dočasně zhroutilo kvůli problémům s dluhy poté, co se snažila pracovat, cítila, že její život skončil.

"Plakala jsem před účetním a ten chlap mě držel na nohou - myslím, že nechtěl být poslední, kdo se mnou mluví," vzpomíná osmačtyřicetiletá žena.

"Co vám COVID dává, je hodně času na přemýšlení," řekla. "Naštěstí mě nenapadlo to ukončit, kvůli synovi. Ale znám tolik lidí, kteří měli sebevražedné myšlenky."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5597

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2022