Ruské vraždění v Sýrii

16. 11. 2022

čas čtení 3 minuty
 
Včera večer jsem v kavárně jedl syrské rychlé občerstvení a mluvil (anglicky) o ruském barbarství na Ukrajině a o tom, jak se Západ opožděně probudil k tomuto problému. Přistoupil ke mně kuchař a začal mluvit arabsky. "Viděl jsem ruské divošství v Sýrii. Byl jsem v Haraště." (Městská oblast ve východní Ghútě na předměstí Damašku), píše syrský autor Robin Yassin-Kassab:


 "Použili tam všechny typy zbraní, na které si vzpomenete. Použili odminovací výbušniny, hadici plnou výbušniny, která proměnila celou čtvrť v oheň. Použili bílý fosfor a vakuové bomby. Na bojišti byste takovému násilí nevěřili, ale tohle bylo městské prostředí, kde byl každý dům plný žen a dětí. Teď už tam nezbylo nic. Je to zničené. Každý, kdo v Sýrii zůstal, se zoufale modlí, aby našel cestu ven."

 


Řekl jsem mu, že jednou budeme slavit na hrobech Rusů, ale nepřesvědčil jsem ho.

Sýrie je zničená a neexistuje způsob, jak dosáhnout šťastného konce. Shodli jsme se ale na tom, že do jisté míry uklidňuje duši, když vidí, jak Ukrajinci porážejí Rusy, to v každém případě.


A pokud se chcete dozvědět víc, přečtěte si naši knihu (nominovanou na cenu Folio) Hořící země: Syřané v revoluci a válce. Uvádí souvislosti a (na rozdíl od většiny západních pojetí) upřednostňuje hlasy Syřanů, kteří tyto události prožili.

Co se týče Harašty, jeden z mých bratranců tam měl vedle rodinného domu i zubní kliniku - obojí je nyní zničeno Asadovými, íránskými a ruskými silami. Můj bratranec byl asadovci zatčen a krutě mučen.

Nyní žije v jednom evropském státě v právním vakuu, bez povolení k pobytu, ale známý úřadům. Jeho pozůstalí příbuzní jsou roztroušeni po celém světě a kvůli vízovému režimu se nemohou setkat.

Každá syrská rodina je na tom nyní podobně - nebo hůř než moje rodina, protože pokud vím, nikdo z mé širší rodiny neuvízl v táboře na syrské hranici.

To jsou ta nejhorší místa ze všech... samozřejmě kromě věznic/táborů smrti režimu, kde mezi životem a smrtí živoří nejméně sto tisíc mužů, žen a dětí. 

Vybudovat si domov, práci a komunitu trvá celý život. Svou rodinu, své lidi. Ale vždy to může být v okamžiku zničeno bezohlednými zrůdami. Pomsta je pak už jen popel v ústech.  

1
Vytisknout
7847

Diskuse

Obsah vydání | 18. 11. 2022