22. 11. 2022 / Pavel Veleman
„Oproti většiny planety si žijeme jako prasata v žitě. Když je někdo líný lempl, měl by si to přiznat. Je těžké si přiznat, že za svou neutěšenou životní situaci si mohu sám.“
(Miroslav Kalousek, Prostor X, 21. 11. 2022)
Přiznávám se, že jsem typologicky ta tragická postava vracejcí tlačenku do tomboly, která je nakonec jediný viditelný zloděj na Formanově plese hasičů (Hoří má panenko). Nejsem žádný „dobroušek“, jen takový český blbec, který nepozná, kdy je zhasnuto a kdy rozsvíceno. Ano, pane Kalousku: Jsem líný lempl, který si to nechce přiznat. Stejně, jako miliony nás ostatních, kteří nemáme ten mimořádný talent na „vydělávání peněz“ jako Vy, zejména když se v sále setmí.
"Umlátime Vás prachama, to je největší majetkový přesun od Bílé hory," hřímal v parlamentu na své "nepraktické" kolegy z Občanského hnutí tehdejší ministr vnitra Petr Čermák z ODS. A pan Kalousek již byl tehdy na té správné straně sálu (vždy blízko k ODS, prezidentský volič Václava Klause). V těchto věcech měl vždy jasno a já opravdu oceňuji, že dnes otevřeně, bez skrupulí říká pravdu všech neoliberálních politiků: „Vybral jste si zbytečnou a nepotřebnou profesi pro tento oligarchistický stát (sociální pracovník). Být třeba finanční spekulant s cenami energie na burze, budete státu a hlavně sobě a své rodině prospěšnější."
Většina mých článku v BL věnovaných sociální práci, je neustálé volání o pomoc při vytvoření funkčních nástrojů pro sociální práci pomocí sociální politiky. Většinou pracuji se skupinou seniorů - 80 let a více, mladší klienti jsou v ID všech stupňů, dlouhodobě nezaměstnaní, často velmi zdravotně postižení (psychiatrické diagnózy, závislosti, hraniční poruchy osobnosti…), případně jinak sociálně a zdravotně znevýhodněné osoby. Často je zde patologické sociální okolí, většinou není žádné, zbývá totální samota jednotlivce. Terénní sociální služby moc rády pracují s "motivovanými klienty", což většina těchto lidí opravdu není a já velmi často - stojím ve dveřích sám, sám, sám…Jako na plese hasičů.
Teď však svitla naděje a bude všem starostem konec:
MPSV totiž vytvořilo praktický manuál a já mám konečně jasný nástroj pomoci. Je to opravdu „výživné čtení“ a pan Marian Jurečka se svým týmem se musel opravdu při zpracování těchto nástrojů sociální práce, kterými mne vybavil do terénu a který budu svým klientům předčítat a společně realizovat nácvik, nadřít.
Pochopitelně využiji tuto metodiku jako vtipné čtení na uvolnění atmosféry zejména při složitých, apatických a velmi depresivních klientech a klientkách…Ten úlevný smích z neuvěřitelných rad pro tento typ klientů, kterou pracovníci MPSV jsou schopni sepsat a rozeslat, bych jim přál slyšet. Je to jako číst klientům úryvky ze Švejka (i nezamyšlený záměr se počítá).
Takže již úvodní slovo pana Jurečky k sociálním pracovníkům vzbuzuje velká očekávání:
„Dostáváte do rukou praktický manuál, který je určen zaměstnancům Úřadů práce a sociálním pracovníkům. Právě Vy jste ve styku s koncovými klienty. Jste v první linii (tedy i já, ach Bože, děkuji pane ministře za projevenou důvěru línému lemplovi), která může být neocenitelným zdrojem informací a know-how. Potřebujeme bezodkladně posílit energetickou gramotnost ohrožených skupin domácností," uzavírá úvodní slovo ministr Jurečka.
Já již vlastním celou řadu manuálů, které MPSV vždy vypracuje, tento je však jednoznačně nejlepší:
Manuál finanční gramotnosti (předčítám z neho již léta, zejména klientkám, které jedí týden hrnec polévky), manuál bytové gramotnosti (předčítám zejména klientům na ubytovnách mezi štěnicemi), manuál počítačové gramotnosti (většina mých klientů nemá počítač a tak alespoň předčítám, kdyby nějaký našli u popelnice), manuál informační gramotnosti, začnu předčítat a klienti mne zarazí. A já se většinou od nich dozvím více z opravdové reality života, o které pan ministr Jurečka a jeho tým sepisovačů manuálů prakticky na všechno – nemá ani ponětí.
A zde jsou ta „ohlášená moudra“, které mám sdělovat generaci, která na rozdíl od těch, co vypracovávali manuál, je celoživotně zvyklá šetřit, vyjít s málem a teď stojí fronty na Úřadech práce na nevyplacené příspěvky na bydlení:
1. Snižte teplotu v domácnosti, ušetříte tisíce:
Klientka A (věk 84 let) již prakticky netopí. Ačkoli jsem ji upozorňoval na nesmysl být ve stálé zimě. Tyto skupiny obyvatel jsou děsivě vystrašeny toxickým pořadem „Drahé Česko“. Tito lidé to jako jediní pořád poslouchají a neustále je to stresuje. Paní A byla neustále nachlazená, poté horečka a následně oboustranný zápal plic. Pakliže přežije, mám ji předčítat tyto rady?
2. Větrejte krátce, ale o to intenzivněji:
Klientka B (věk 79 let) mi říká: „ Pane sociální, to již dělám od mládí, již maminka mne to učila“ – mám ji předčítat tyto rady? Pro zasmání ano, to není možné, pane Velemane, čím se politici živí…
3. Pomůže sprcha a špunt do dřezu:
Klient C (věk 80 let) – zajištěn přístup do vany za co nejmenší náklady (i tak zde musela být využita Mimořádná okamžitá pomoc od Úřadu práce ČR na úpravu vany a pomocných madel). Stále zde hrozí pád klienta. Další možnosti úpravy koupelny jsou zcela mimo realitu starobního důchodu pana C a úpravy v bytě, úklid apod. již tento pán nechce podstupovat. Sprchuje se, když jsem přítomen a držím ho za ruku – pečovatelské služby nejdou zajistit. Příspěvek na péči bez poskytovatele sociální pomoci (právnická nebo fyzická osoba), zde není možné zajistit. V starém, rozpadlém dřezu pochopitelně má špunt (na ten ještě má peníze) – budu mu předčítat rady pana ministra, jen se bojím, že po mně za tyto skvělé rady hodí talíř, který vsedě umývá.
4. Nepoužívané zařízení vypněte, nezapomínejte na zhasnutá světla:
Opět pro pana Kalouska pro pana C rada k nezaplacení. Již od dětských let (podle vlastních slov) dostával pohlavky od otce, že nezhasíná a nešetří proudem. Nemusím ho, pane ministře, pohlavkovat, když náhodou usne zimou pod třemi dekami a zapomene vypnout lampičku a má puštěnou televizi, která je jeho jediný sociální kontakt mimo mé osoby?
5. Správné množství vody, poklička, rychlovarná konvice:
U paní D jsem často – řešíme neustále nějaké dluhy, paní
má velmi nízký důchod, majitel bytu nespolupracuje u příspěvku na
bydlení, který se stále opožďuje, paní D nikdy nebyla zvyklá
na tuto bídu, kterou teď zažívá, o to větší vztek má na celý
systém…Je to vyučená kuchařka, dlouhá léta pracovala
v restauracích, kde stát desítky let toleruje a
nechává naprosto na pospas tisíce pracovníků v pohostinství,
kteří nejsou schopni si sami zajistit řádný příjem přes
výplatní pásku. Osobně jsem to zažil a je to opravdu nemožné.
Důchod je potom žalostný. Předčítat ji, jak má používat
pokličku na vaření, je skutečně o můj pracovní úraz (škoda,
že sám ministr Jurečka se nezúčastní tohoto školení) a
vyměřovat ji, kolik vody má mít v konvici, když si vaří
svoji tureckou kávu - ani na to nemám odvahu…
Další rady v metodice jsou již o velkých, finančních investicích - třeba investice do elektrického čerpadla 294 tisíc Kč (návratnost 9 let) nebo zateplení střechy zhruba půl milionu. To jsou skvělé rady pro mé klienty a klientky, kterým dělá problém zaplatit a vzít si ranní prášky.
Poslední klient, kterého dnes navštívím (pan E) je trochu mladší a má klasická kamna. Dokázal si na zimu naštípat dříví (motivovaný klient) a tak mu všechny manuály nechám na zátop.
Děkuje a já jdu řešit jeho nevyplacené dávky příspěvku na bydlení – v jaké bedně asi leží? A hlavně v jakém městě?
Pane ministře, opravdu děkuji za skvělé nástroje sociální politiky a čekám na další manuály. Co kdyby panu E došlo dřevo?
Diskuse