Je spor o katarské mistrovství světa ve fotbale jen dalším orientalismem a islamofobií?

24. 11. 2022

čas čtení 8 minut

Celý arabský svět je nadšený, protože jedna z největších světových sportovních událostí, mistrovství světa ve fotbale, se poprvé koná v arabské muslimské zemi. Důvodem tohoto vzrušení je po desetiletí trvající kolektivní pocit frustrace z toho, že jej západní média vykreslují jako zaostalý a necivilizovaný, píše Mohammed Samaana.

Pro ilustraci mi jeden přítel v 90. letech vyprávěl, že lékař žijící na Západě, kterého doprovázel při návštěvě Západního břehu Jordánu, mu řekl, že muslimské ženy, které potkali, nevypadají jako muslimky, protože jsou vzdělané a krásné. Jiný muž ze Západu mi řekl, že jeho oblíbeným palestinským městem je Nábulus, ale nechce tam jezdit, protože jeho obyvatelé jsou téměř výhradně muslimové, a raději navštěvuje Betlém a Ramalláh, protože tam žije více křesťanů. Na základě toho jsem jedné západní turistce poradil, aby při návštěvě Jeruzaléma navštívila Ramalláh. Řekla mi, že v kostele, který navštívila, jí doporučili, aby se vyhýbala Arabům a muslimům a že cesta na Západní břeh je nebezpečná.

Není proto divu, že existuje kampaň, která má fotbalové fanoušky odradit od cesty do arabské země. Je třeba přiznat, že někteří kritici tamního mistrovství světa ve fotbale v Kataru jsou upřímní lidé, kteří mají skutečné obavy o lidská práva, které Katar porušuje.

Podívejme se však na otázky, které vznesl tisk. Pravicové britské noviny The Sun, patřící bílému nacionalistovi Rupertu Murdochovi, zveřejnily článek s názvem "Pouze šest procent Britů věří, že by Katar měl hostit mistrovství světa ve fotbale 2022". Upozornil v něm na problémy, jako jsou vysoké ceny alkoholu a ubytování. Noviny navrhly přesunout turnaj do Anglie. Všimněte si, že v Itálii a Francii se na mistrovství světa objevily zákazy prodeje alkoholu.

Deník Times předložil otázky týkající se práv LGBTQ a úmrtí migrujících dělníků, kteří pomáhali stavět tamní stadion. Mistrovství světa v Rusku však nebylo kritizováno navzdory tamnímu tvrdému zacházení s LGBTQ osobami a řada mistrovství světa se konala v západních zemích v době, kdy tam práva LGBTQ osob neexistovala. Migrující pracovníci v Kataru mají nižší míru úmrtnosti než ve svých domovských zemích, i když je třeba přiznat, že tato statistika nezahrnuje dětskou úmrtnost doma. Zdá se pravděpodobné, že úmrtnost hostujících pracovníků je podobná jako v zemích jejich původu. Oficiální katarské údaje uvádějí, že při stavbě stadionu zemřelo 37 dělníků, ale vzhledem k milionům hostujících dělníků v Kataru to není v rozporu s očekávanou úmrtností. Deník Guardian otiskl na toto téma článek s velmi zavádějícím titulkem, který naznačoval, že takových úmrtí bylo 6500, což článek pod titulkem ale netvrdil. Nepravdivé číslo se nicméně stalo virálním. To však neznamená, že v Kataru není prostor pro zlepšení zacházení s migrujícími pracovníky. Šíření falešných čísel je však nezodpovědné.

Migrující pracovníci v Kataru obvykle vydělávají desetinásobek toho, co ve své domovské zemi. Světová banka tvrdí, že větší migrace pracovních sil do bohatých zemí by mohla do rozvojového světa přinést 1,7 bilionu dolarů. Ekonomové Světové banky také odhadli, že ekonomičtí migranti z nízkopříjmových zemí, kteří pracují v některém z ropných států Perského zálivu tři roky a žijí zde během této doby skromně, mohou trvale nashromáždit dostatek bohatství, aby se doma posunuli o půl třídy výš. To znamená, že příslušníci dělnické třídy se mohou stát nižší střední třídou a lidé z nižší střední třídy se mohou stát třídou střední. Vracející se dělníci si často ve své domovině otevírají nějaký podnik.

Profesionální žurnalistika předpokládá informování o obou stranách příběhu. Pořad Al-Džazíry v arabštině věnoval této problematice jeden díl. Bývalý profesor a lektor na Oxfordu Farhang Jahanpour v pořadu uvedl, že důvody výzvy k bojkotu jsou ekonomické a politické, protože některá západní média přijdou o peníze kvůli vysílacím právům. V pořadu bylo zdůrazněno, že Rupert Murdoch, který vlastní deník The Sun a televizní stanici FOX News, si stěžoval FIFA, že ho načasování akce bude stát peníze.

Generální tajemník Mezinárodního odborového svazu Sharan Burrow navíc v pořadu uvedl, že údaj publikovaný v Guardianu je chybný, protože zahrnuje všechna úmrtí ze všech příčin od začátku výstavby, nejen úmrtí související se stavebními pracemi. Ke stejnému tématu ředitel kampaně FIFA Ethics and Regulations Watch v Londýně Alistair Thompson sdělil, že západní média nevěnovala příliš pozornosti zprávě Amnesty International, která upozornila na zlepšení pracovních předpisů a práv v Kataru.

Expert na blízkovýchodní studia Marc Owen Jones poukázal na to, že západní média mají tendenci informovat negativně o méně mocných a méně viditelných zemích, když hostí velké sportovní akce. Navíc, pokud jde o arabské a muslimské země, západní média mají tendenci je prezentovat negativně. Ve srovnání s posledním mistrovstvím světa v Rusku byl britský tisk k Rusku shovívavější a oddělil své zpravodajství o mistrovství světa od ruské brutality.

Ve Francii, další zemi s koloniální historií na Blízkém východě, se některá města rozhodla na veřejných místech místo zápasů mistrovství světa promítat černé obrazovky. Na rozdíl od britského tisku se však francouzský tisk nesnaží svou islamofobii skrývat. Jeden francouzský deník vylíčil katarský fotbalový tým jako teroristy. V rozhovoru pro pořad Al Džazíry vystoupil zakladatel a ředitel Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti Pascal Bonifac, který prohlásil, že některým lidem prostě vadí, že mistrovství světa hostí muslimská země. Bývalý brazilský ministr sportu také zdůraznil, že západní tisk nemá rád, když se velké akce konají na jižní polokouli - a Brazílii a Jihoafrické republice dělal problémy, když hostily mistrovství světa.

Pokrytectví je zřejmé, když si uvědomíme, že málokdo v Evropě se zajímal o lidská práva, když se soutěž Eurovision Song Contest 2019 konala v Izraeli, který vojensky okupuje pět milionů Palestinců zbavených základních práv, nebo že předstíral zájem o imigrační politiku EU, která ve Středozemním moři způsobuje smrt tisíců přistěhovalců. Někteří kritici, kterých je menšina, se skutečně zajímají o lidská práva, ale je zřejmé, že hlavním důvodem výzvy k bojkotu tohoto mistrovství světa je to, že se koná v arabské muslimské zemi. Západní média, která dlouhodobě démonizují Araby a muslimy, nechtějí, aby svět viděl cokoli pozitivního, co se tam děje. Pro mnoho lidí žijících mimo západní svět jde o případ, který znovu posílil rasistickou myšlenku střetu civilizací a iluzi nadřazenosti Západu.

Nikdo to však nevyjádřil lépe než evropský prezident FIFA Gianni Infantino: "Říká se nám, abychom si vzali ponaučení od některých Evropanů, od západního světa. Já jsem Evropan. Myslím si, že za to, co jsme my Evropané dělali tři tisíce let po celém světě, bychom se měli omlouvat dalších tři tisíce let, než začneme dávat lidem morální lekce."

Kolik evropských společností, které v Kataru nebo jiných zemích blízkovýchodního regionu vydělávají velké sumy, řešilo práva migrantů-pracovníků? Mám pro ně odpověď: žádná, protože pokud se změní legislativa, znamená to menší zisky.

 

 

Celý článek v anglickém originále ZDE

 

 

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
1714

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2022