Jak pomoci společensko kritickému dokumentu v České televizi?

24. 1. 2023

Je třeba, aby vedení České televize jasně definovalo, jakou roli má hrát společensko kritický dokument v obsahovém profilu ČT. Zároveň je třeba oddělit dokument od žánru life style.

Navrhujeme, aby okna pro společensko kritický dokument byla jasně vyprofilovaná a měla pevný a lukrativní vysílací čas.

Okna společensko kritického dokumentu by měla být jasně vykomunikovaná směrem k autorům (dlouhodobá vize, podmínky výroby atd.) i k divákům (co a kdy mají čekat)

Při výběru témat a forem by neměla být hlavním kritériem atraktivita, nýbrž společenská závažnost, aktuálnost, originalita.

Kvalita těchto snímků by měla být posuzována také jejich dopadem na společenskou debatu, která se dá “měřit” například reakcemi v médiích, odborném tisku, akademické obci, filmových festivalech či sociálních sítích.

Navrhujeme, aby v rámci dokumentárních oken vznikaly také koprodukční “středoevropské” snímky, které by následně byly vysílány v zemích, které se na vzniku podílely (například tři takovéto koprodukce v jednom roce).

Navrhuje zřídit pozici commissioning editora/ky, který/rá by v úzké spolupráci s Programem měl/a za úkol zkoordinovat výběr dokumentů a zajistil jasnou profilaci jednotlivých oken a dále regionální a tematickou různorodost.

Navrhujeme, aby v ČT probíhal pravidelný panel nových zahraničních formátů a přístupů otevřený jak pro pracovnice/níky z ČT, tak i filmovou obec.

Posílení propagace dokumentárních filmů v ČT

Navrhujeme, aby se zvýšilo a zkvalitnilo PR dokumentárních snímků. Dokumentární snímky by měly mít v PR stejný prostor jako fikční tvorba.

Navrhujeme, aby Česká televize spolupracovala se školami, místními spolky, obecně s veřejným prostorem. Aby organizovala komunitní projekce, besedy s tvůrci, protagonisty, odborníky.

Příklad a inspiraci lze brát od festivalů (MFDF Jihlava, Jeden svět) či institucí jako IDF či KineDok. Něco jako mobilní televizní klub a to jak v reálu, tak na sociálních sítích. Přiblížení světa televize a dokumentu různým regionům a sociálním třídám.

Posílení práce s novými talenty a začínajícími autorkami/ry

Navrhujeme, aby jednotlivé TPS měly alokovány určité konkrétní prostředky na vývoj a výrobu pouze pro začínající autorky/ry na filmových školách či těsně po absolvování.

Druhou variantou by mohlo být vytvoření okna pro každoroční cyklus režírovaný studenty a studentkami uměleckých škol. Zde je zdařilým příkladem cyklus Televizní oslava (2013).

Posílení autonomie TPS a kreativních producentek/tů

Jsme přesvědčeni, že vzniku společensko kritických dokumentů by pomohlo, kdyby měli kreativní producentky/ti větší míru autonomie. Návrhy, jak toho docílit:

lnavrhujeme navýšení vývojových/realizačních rozpočtů v kompetenci kreativních producentů na 3 000 000. Z těchto peněz by mohly vznikat solitéry nebo piloty dílů bez schválení programovou radou, jen na základě rozvahy KP

lNebo: vytvoření speciálního dokumentárního fondu. Alokovaný budget otevřený do vyčerpání pro KP. Oběma variantám by mělo být přiděleno okno v programové skladbě. V obou případech by byla nutná koordinace KP, což by mohl/a zajistit commissioning editor/ka.

Zkvalitnění podmínek pro autorky/ry

- Navrhujeme odstupňovat a pevně definovat počet natáčecích dní a počet dní střihu pro jednotlivé formy dokumentárního filmu. Jedná-li se o rutinní magazín o délce 26 minut složený z mluvících hlav a podkresů, lze natáčení stihnout za tři až čtyři dny a střih rovněž za tři až čtyři dny. Pro dokument o stejné délce, ale s vyšší předpokládanou formální kvalitou, je třeba počítat s pěti natáčecími dny a pěti dny střihu. Pokud scénář 26 minutového dokumentu pracuje alespoň částečně s metodou observace či hledáním živých situací a má ambici na vysokou formální kvalitu nelze jej natočit ani postříhat za méně než šest dní. V případě 52 minutového dokumentárního filmu automaticky předpokládáme vysoké formální ambice a počet natáčecích dní ani dní střihu by tudíž neměl klesnout pod dvanáct.

Navrhujeme navýšení honorářů za scénář a režii v dokumentárním filmu. Současné celkové ohodnocení těchto dvou profesí se pohybuje okolo 50 000 za film o stopáži 26 minut. Přičemž autor průměrně tráví 5 dní rešeršemi, obhlídkami, tvorbou
námětu, komunikací s dramaturgem a psaním scénáře. Dalších pět dní zabere natáčení a pět dní střih. Minimálně den pak tráví na zvukovém mixu, onlinu a odbavováním formalit. To je 16 dní za 50 000, čili režisérův denní plat vychází na 3 125 Kč za den. Režisér je však vedoucí pracovník štábu a jeho ohodnocení by mělo být vyšší než honoráře ostatních v týmu. Navrhujeme denní výdělek 4 500 Kč, což vychází na 72 000 Kč za scénář a režii 26 minutového filmu. Je třeba brát v úvahu, že režisérky a režiséři pracují jako externisté, platí si sociální a zdravotní pojištění, nemají nárok na žádnou dovolenou nebo nemocenskou. Nemají jistotu kontinuity své práce. Povolání dokumentárního režiséra nebo režisérky patří mezi ty nejvíce vyčerpávající.

Byly bychom rádi, kdyby tento text a následná debata přispěly k lepší pozici společensko kritického dokumentu v České televizi. Veřejnoprávní médium je unikátní a nenahraditelnou platformou pro tento žánr a naopak společensko kritický dokument je jedním ze základních kamenů legitimity existence veřejnoprávního média. Potřebujeme se navzájem.

Tomáš Kratochvíl a Jaroslav Kratochvíl

Toto je zprava z emailove konference "doku-lide" ktera slouzi ke sdileni
informaci ceskym (a slovenskym) dokumentarnim tvurcum.

Cokoliv, co by mohlo ostatni zajimat, posilejte na adresu:
l-doku-lide@eldar.cz

Pokud nejste prihlasni k odberu zprav a chcete, poslete mail na adresu:
l-doku-lide-subscribe@eldar.cz a po automatickem overeni budete prihlaseni.