Čínští ministři a top manažeři kvůli sankcím odmítli schůzku s ruským premiérem

26. 5. 2023

Podle zpravodajského webu Vědomosti se vrcholní představitelé čínské vlády a vrcholoví manažeři největších čínských společností odmítli setkat s ruskými představiteli a šéfy státních společností, z nichž téměř všichni se vyskytují na západních sankčních seznamech.

Z Moskvy do Šanghaje odletěla delegace ve špičkovém složení: Čtyři místopředsedové vlády (Dmitrij Grigorenko, Dmitrij Černyšenko, Denis Manturov, Alexander Novak), několik ministrů, včetně Dmitrije Patruševa (ministerstvo zemědělství) a Vitalije Saveljeva (ministerstvo dopravy). Doprovázeli je šéfové Sberbank a VTB German Gref a Andrej Kostin, miliardáři Alexej Mordašov (Severstal) a Andrej Gurjev (Phosagro). Ale neexistovala žádná vzájemná čínská zdvořilost.

Mišustinův protějšek, předseda Státní rady Li Čchiang, se odmítl zúčastnit rusko-čínského fóra a místo toho poslal uvítací zprávu vicepremiérovi Che Li-fengovi, aby ji přečetl.

"Číňané jsou vřelí, ale velmi se bojí sankcí," vysvětluje zdroj z listu Vědomosti blízký organizátorům fóra. "Dokonce i těm velkopodnikatelům, kteří chtěli a byli připraveni na veřejný projev, oficiální orgány nedovolily setkání - nechtějí podstoupit ani minimální rizika."

Podle dalšího partnera publikace dosáhla opatrnost kvůli sankcím na straně Číňanů takových rozměrů, že jednomu z Rusů odmítli v místní směnárně vyměnit 100 dolarů za jüany. Byl jmenovcem sankcionovaného podnikatele.

Na povrchu vypadala Mišustinova návštěva slavnostně. Na červeném koberci na letišti v Šanghaji se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, kterému "tlumočil pozdravy" od Vladimira Putina a vyhlásil "jednotu" přístupů Moskvy a Pekingu "ve všech klíčových otázkách".

Vztahy mezi Moskvou a Pekingem jsou na bezprecedentně vysoké úrovni, řekl Mišustin: téměř 70 % přeshraničních plateb mezi Ruskem a Čínou se odehrává v jüanech a rublech a do konce roku obchodní obrat přesáhne 200 miliard dolarů.

Si reagoval na ruského premiéra zdrženlivěji. "Čína je připravena pokračovat v pevné vzájemné podpoře spolu s Ruskem v otázkách týkajících se základních zájmů obou stran," řekl.

Od začátku války na Ukrajině Čína téměř zdvojnásobila své nákupy ruské ropy na 2 miliony barelů denně; zvýšila dovoz uhlí o 127 %; hliníku o 200 %. Problém však nastal s obilím: Ačkoli celkový dovoz pšenice do Číny vyskočil o 60 %, podíl ruských výrobků byl ubohých 0,5% - stodvacetkrát nižší než australský a šestatřicetkrát nižší než kanadský.

"Ruští zemědělci jsou připraveni výrazně zvýšit vývoz svých výrobků na čínský trh a rozšířit sortiment dodávaného zboží," naznačil Mišustin. Ze strany Si Ťin-pchinga však nepřišla žádná veřejná odezva.

Je extrémně obtížné vyjednávat s Číňany, stěžoval si zdroj blízký velkému ruskému byznysu v rozhovoru pro Vědomosti. "Číňané jsou tradičně choulostiví, ale jednání zjevně nejsou vedena ve formátu peer-to-peer. Zatím se Rusko bohužel chová spíše jako mladší partner," připustil.

Zdroj v ruštině: ZDE