Bundeswehr: Armáda východoněmecké nižší třídy? Ani náhodou

26. 5. 2023

čas čtení 7 minut
Když byla branná povinnost trvale pozastavena, objevily se obavy, že se Bundeswehr vyvine ve "zkostnatělou armádu nižších tříd". Studie nyní dochází ke zcela odlišným závěrům. A zmiňuje věci, které zadavatele děsí, píše Thorsten Jungholt.

Když spolková vláda v roce 2011 pozastavila všeobecnou brannou povinnost, a tím ji fakticky zrušila, Michael Wolffsohn předložil alarmující tezi. Široká střední třída německé společnosti už v dobrovolnické armádě nebude nosit uniformu, tvrdil historik Bundeswehru v Mnichově, který je nyní v důchodu, ale nižší třída ano.

Z "občanů v uniformě" se stane "prekérní muž v uniformě". A protože jsou vyhlídky na trhu práce ve východním Německu horší než na západě, stává se Bundeswehr armádou východoněmecké nižší třídy, volně vycházející z vyhroceného hesla: "Protože jsi chudý, musíš zemřít dřív."

Nedávná studie Centra pro vojenskou historii a společenské vědy Bundeswehru, napsaná vojenským sociologem Martinem Elbem, dospívá k závěru, že "Wolffsohnovy teze o osifikace a armádě nižší třídy nelze potvrdit". Ve výzkumné zprávě zveřejněné ve středu s názvem "Studie uchazečů 2022 – od počátečního zájmu k dokončené přihlášce" byly od května do července 2022 zjišťovány motivy, hodnocení a zázemí uchazečů o Bundeswehr.

Údaje byly shromážděny prostřednictvím online průzkumu mezi všemi osobami, které v tomto období podaly žádost o službu v Bundeswehru nebo pro které v tomto období proces podávání žádostí skončil. V elektronickém náborovém systému Bundeswehru bylo zapsáno 4 163 uchazečů, online dotazník vyplnilo 1 311 uchazečů.

Výsledek: Do ozbrojených sil se hlásí především mladí lidé do 30 let, jejichž úroveň vzdělání je výrazně vyšší než u německé populace jako celku. "Žadatelé představují idealistické prostředí vyšší střední třídy a střední třídy," uvádí list. "Pokud jde o úroveň vzdělání, žadatelé jsou výrazně nad německým obyvatelstvem jako celkem."

Regionálně jsou nadměrně zastoupeny Severní Porýní-Vestfálsko, zatímco jih (Bavorsko a Bádensko-Württembersko s mnoha konkurenčními zaměstnavateli v soukromém sektoru) je zastoupen nedostatečně. Severoněmecké a východoněmecké spolkové země odpovídají příslušným podílům obyvatel. Pouze 14 % žádostí pochází od žen, což je mnohem nižší podíl než u běžné populace.

"Touha sloužit státu"

Celkově se Bundeswehr může podle zprávy opřít o kvalitní skupinu žadatelů, kteří jsou dobře informovaní a vysoce motivovaní. Pro přihlášku je důležitý vlastní základní zájem o armádu a informace od rodiny či známých, které by měly pozitivní vliv na ochotu přihlásit se. "Dalšími důležitými aspekty byla touha sloužit státu, přizpůsobovat se hodnotám a zažívat výzvy ve službě u Bundeswehru."

Z kariérního hlediska je důraz kladen na kariérní vyhlídky, vzdělávací příležitosti, osobní rozvoj a touhu vykonávat konkrétní práci v jednotce. Hlavními motivy uchazečů jsou zájem o zaměstnavatele, kamarádství, týmová práce a možnosti osobního rozvoje – nikoli však plat, pracovní doba či mobilita. Tyto informace o motivaci jsou však v rozporu se zkušenostmi mnoha kariérových poradců v Bundeswehru, že především nezbytná ochota stěhovat se celostátně a plat jsou rozhodně rozhodujícími kritérii pro kariérní rozhodování - a to faktory, které zájemce odrazují.

Úskalí Pistoriovy historické konverze Bundeswehru

Studie také dochází k závěru, že proces podávání žádostí nabízí "potenciál pro zvýšení efektivity" z hlediska délky trvání a transparentnosti, ale celkově je "v drtivé většině hodnocen kladně". Hlavním problémem není ani počet žádostí. Od roku 2010 se pohybuje kolem průměrné hodnoty 41 500 ročně. Míra náboru z žádostí se pohybuje kolem 30 % a 70 % uchazečů je odmítnuto.

"Zdá se tedy, že problém mobilizace potenciálu žadatelů v populaci je menší než problém míry využití v průběhu procesu podávání žádostí," píše Elbe, autor studie. "V tomto kontextu se zaměření pouze na nábor zdá být nedostatečné."

Jeho rada: Přísliby náboru se musí zvýšit a výpovědi minimalizovat. "Zlepšení udržení zaměstnanců by mohlo v budoucnu významně přispět k pokrytí personálních potřeb," říká Elbe. Jak toho lze dosáhnout, je "předmětem praktické práce v oblasti řízení lidských zdrojů" a uniká vědě.

Vyslání do zahraničí může mít "odstrašující" účinek

Ve skutečnosti je míra předčasného ukončení školní docházky ústředním problémem jak v procesu podávání žádostí, tak i později u rekrutů, kteří již byli přijati. Studie nabízí jen málo toho, co by to osvětlilo. Elbe připouští, že dílčí proces mezi "podáním žádosti" a "vyřízením žádosti" dosud nebyly dostatečně analyzovány. Jeho studie nedokázala najít žádné důvody, proč by kandidáti měli stáhnout přihlášku, "protože v závěrečném průzkumu bylo příliš málo odpovědí z této podskupiny". Zúčastnili se tedy především ti žadatelé, kteří zůstali.

Studie pouze spekuluje o "možných důvodech rozhodnutí stáhnout přihlášku do Bundeswehru". Je možné, že "zamýšlené použití nebo kariéra neodpovídají zbožnému přání, že se místo práce nezdá atraktivní (např. absence blízkosti domova)".

"Odstrašující" efekt může mít i vyhlídka na nutnost účastnit se zahraničních misí. Je také možné, že se alternativní pracovní nabídky jeví jako atraktivnější, že o práci nebyl vážný zájem, testovala se pouze tržní hodnota; nebo že "zájemce učinil zkušenosti s komunikací a procesem podávání žádostí, které vedly k tomu, že se již nechtěl ucházet o Bundeswehr".

Závěrem studie uvádí, že nábor zaměstnanců zůstává "trvajícím úkolem". Stejně jako civilní zaměstnavatelé i Bundeswehr trpí "obecným demografickým vývojem" a "výzvou nutnosti pokrýt personální požadavky navzdory klesajícímu náborovému potenciálu".

Vyjádření ohledně vývoje budoucího počtu uchazečů "není prostřednictvím průzkumu možné vydat".

Jedna věc je jasná: Snahy spolkové vlády o imigraci kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí Bundeswehru nepomáhají. "Požadavek občanství zužuje náborovou základnu na německé občany a znemožňuje nábor lidí bez německého občanství," uvádí studie.

Rovněž osobní leasing vojáků není možný. Přes kvalitativně pozitivní výsledky studie zůstává analýza vojenské komisařky Evy Höglové kvantitativně platná. Politička SPD nedávno označila cíl ministerstva obrany zvýšit počet vojáků ze současných 183 000 na 203 000 v roce 2031 za "nedosažitelný".

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
4762

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2023