Lula a levicový fetiš pro Kubu

19. 9. 2023 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty
 
Luiz Inácio da Silva, známý jako Lula, neodolal a zastavil se na Kubě, kde den před svou plánovanou schůzkou se svým americkým protějškem Joe Bidenem prohlásil, že embargo proti ostrovu je zločin.


 

Fidel Castro si hluboce pohrál s emocemi levičáků po celé planetě. Pomohlo mu, že byl dobře vypadající „macho“, bílý latino, typ, kterým by chtělo být mnoho mužů a a ke kterému ženy pociťovaly přitažlivost. 

Poskytl také placebo vítězství pro antiamerický imperialismus, protože byl trnem v oku strýčka Sama jen pár kilometrů od Floridy. 

Nicméně bez ohledu na to, jak nezbytné je zpochybnit vměšování Bílého domu do jiných zemí, Kuba není demokracií. Není to ani levicová vláda. Je to prostě diktatura malé skupiny starých lidí. Jejich věk jim brání podporovat velmi potřebné obnovy.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel se narodil v roce 1960, ale zbytek ostrovních mocenských struktur je v rukou lidí starších 80 let. Snažili se prosadit určitou modernizaci systému, trochu více otevřít přístup k internetu, bylo povoleno několik velmi omezených malých podniků, ale režim je zkrachovalý, zkorumpovaný, z čehož má prospěch jen pár lidí, kteří jsou napojeni na skupinu u moci. Příběh, který si Češi dobře pamatují.

Posledních pár let přineslo také brutální útok na disidenty všeho druhu. Zveřejnění kritického komentáře na internetu či vyžádání dalšího litru mléka týdně pro kojence se stalo zločiny trestanými vězením a mučením. Rapper Maykel Osorbo nemohl získat cenu Grammy, protože od té doby, co se odvážil zazpívat něco, co se režimu nelíbilo, hnije ve vězení. Neexistuje absolutně žádná omluva pro jakoukoli vládu, která cítí potřebu někoho uvěznit za slova, která zpívá. Je to naprostý důkaz toho, že režim je nelegitimní.

Oslavovat nebo bránit takový režim, který uvěznil, mučil a zabil tisíce lidí, kteří se jen chtěli rozhodnout, jaký způsob života chtějí vést nebo jaký názor chtějí mít, je stejně nemorální a nepřijatelné jako oslavovat Saúdskou Arábii, Severní Koreu, Myanmar, Írán, Afghánistán... Zdá se ale, že mnoho levičáků zavírá oči před nerespektováním lidských práv a demokratických hodnot, kdykoli se nějaký režim prohlásí za socialistický. Viz Venezuela a Nikaragua, kde vládnou podobné zločinecké diktatury.

Kdykoli je Kuba kritizována, její obránci obviňují embargo ze Spojených států z největší bídy, kterou většina jejích obyvatel snáší. A uvádějí klamný fantazijní argument, že Kubánci mají nejlepší bezplatný vzdělávací systém a zdravotní služby na kontinentu. Něco, co bývalo pravdou v 70. letech, ale od té doby se to stalo jen mýtem. 

Osobní přátelé z Kuby mi vždy říkají, že pro obyvatelstvo obecně jsou dostupné jen velmi základní zdravotní služby a školství je velmi zastaralé a ideologicky znečištěné. A lidé prostě chtějí toaletní papír a více než jeden litr mléka týdně!

Moje matka má ve zvyku adoptovat toulavé kočky. Ale pak je zamkne ve svém domě a nikdy – absolutně nikdy – je nepustí ven. Bojí se, že se nevrátí, zabije je auto, chytí nemoci, pokousají je psi... Výměnou za 3 jídla denně a veterináře se její kočky stávají vězni. Vidím jejich zoufalství ve snaze najít způsoby, jak uniknout, kdykoli se otevřou dveře nebo okno. Připomíná mi to Kubu.

1
Vytisknout
3373

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2023