Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Testosteron vám výrazně zkracuje život, pánové. Kastráti žijí o 14 let déle

23. 12. 2023

čas čtení 6 minut

Moderátorka, Channel 4 News, sobota 23. prosince 2023: Nyní vyhoďte z hlavy vše, co jste se kdy naučili o biologii a historii lidstva, a začněte znovu. Badatelka a spisovatelka Cat Bohannonová napsala knihu o ženách a jejich tělu s názvem Eve. Je převratnější než evoluční gynekologie. Argumentuje, že právě díky ní jsme jako druh dokázali uspět, a tvrdí, že patriarchát je rozjetý vlak, který může ohrozit přežití lidstva. Začala jsem otázkou, proč měla pocit, že musí napsat tuto knihu.

Cat Bohannon: Morální imperativ svědčit o rozdílech mezi pohlavími je velmi, velmi jasný. Ovlivňuje to léky, které užíváme, ovlivňuje to způsob, jakým žijeme v těchto tělech, ale také je to prostě tím, že ženy byly tak zatraceně dlouho vedlejší postavou v příběhu evoluce, kam jsme se sakra ztratily? Byly jsme někde vzadu a mlátily do nějakých hlíz? Ne, ne, ne. Ve skutečnosti jsme byly těly, která vytvářejí těla, tak funguje evoluce. Takže ten příběh bylo nutno zformulovat.

Moderátorka: V knize se mluví o tom, jak ženské tělo, o kterém jste právě mluvila, řídilo 200 milionů let evoluce. Víte, to je něco, co je dost složité. Uveďte nám nějaké příklady, jak přesně to fungovalo.

Cat Bohannon: No, náš příběh začíná už hodně, hodně dávno, když začínají savci. Malá veverkovitá zvířátka pod nohama dinosaurů. Tehdy začínáme kojit. Ještě jsme neměly bradavky. Zvláštní věc, ale jde o věc, která byla vlastně více imunologická než výživná. Nešlo ani tak o jídlo. Bylo to o imunitním systému, na kterém vlastně záleží i teď. Tolik mluvíme například o kojení a o tom, jestli kojíte dost, ale nemluvíme zdaleka dost o naprostém zázraku, kterým je lidské tělo, které pochází z té hluboké savčí historie. Existuje například taková věc, jako je zpětné sání. Kojenecké sliny se přes prsa nasávají zpět do těla matky a do všech těch kanálků, kde je jako nějaký prastarý kód armáda imunitních látek a senzorů, které mění mléko podle potřeby. Pokud je dítě nemocné, mléko se změní. To je evoluce v praxi.

Moderátorka: V knize jsou další mimořádná zjištění. Ženy přežívají muže, protože ženská těla jsou prostě lepší v tom, že dokáží daleko déle žít. Muži, kteří jsou vykastrovaní, žijí déle než muži, kteří vykastrovaní nejsou.

Cat Bohannon: Ano, to je skutečně pravda. V televizi před dětmi bychom o tom asi neměli mluvit. Ale je pravda, že z nějakého důvodu jim prostě to, že mají dole ty křehké věci, to jim doslova zkracuje život. Muži, kteří byli v minulosti vykastrováni, žili v průměru o 14 let déle. Teď neříkám, abyste to dělali doma, ale řekla bych, že bychom měli zjistit, proč to je. Co je na testosteronu tak škodlivého pro kardiovaskulární systém? Když to neřešíme, tak opravdu neléčíme mužské stáří tak, jak bychom měli. Ano, tato kniha je o ženském těle. Ale když se začneme skutečně zabývat rozdíly mezi mužským a ženským tělem, pak skutečně zlepšíme zdraví pro všechny.

Jiná věc: Fyziologie mužů jim umožňuje udržet v plicích více vzduchu, což jim umožňuje mluvit hlasitěji a v delších větách.

Moderátorka: Asi chodíte na naše dopolední schůze.

Cat Bohannon: Ono to nevysvětluje, čím to je, že některým mužům tak málo záleží na tom, když mluví žena. Vysvětlí to však, že muži mají problém nás slyšet, částečně proto, že jsme zvukové prostory navrhli tak, aby vyhovovaly mužským uším a mužským mluvícím hlasům, a že existují věci, které můžeme udělat, abychom to změnili a zlepšili.

Moderátorka: A to se týká spíše společnosti než vědy.

Cat Bohannon: Řekla bych, že je to o obojím, že ano, protože muži ztrácejí horní pásmo sluchu už od 25 let svého věku, A v době, kdy mnozí muži dospějí do středního věku, už neslyší celý rozsah ženského hlasu. A to je tedy o jejich fyziologii. To, proč jim nevadí, že oni ženy neslyší tak dobře, to je o společnosti.

Moderátorka: Na začátku jste se toho dotkla jako jedné z hnacích sil své knihy, té myšlenky, že ženy jsou nedostatečně studovány, to má opravdu praktické, důležité důsledky, že ano.

Cat Bohannon: Ano, rozhodně. Většina léků, které užíváme, nebyla nikdy řádně zkoumána na ženských tělech, na tělech samiček, ať už jde o krysy nebo opice, nebo dokonce i o lidské bytosti. Tak tohle zní jako sexismus, že? Zní to jako stará historka, ale ve skutečnosti je to problém vědy. Jde o to, jak ve vědě zvládáme nepořádek menstruačního cyklu. Dříve to bylo tak, že jsme prostě studovali jen muže, abychom se tomuto problému vyhnuli. Ale samozřejmě se stává, že vy i já a mnoho dalších lidí s dělohou máme cyklické hormony, a bylo by hezké vědět, jak to ovlivňuje dopad mnoha léků, které užíváme,

Moderátorka: Vaše kniha vychází v opravdu zajímavé a pro mnohé obtížné době, kdy jsou reprodukční práva v podstatě ohrožena, zejména ve Spojených státech. Jak k tomu došlo, myslíte si, že se to děje právě teď?

Cat Bohannon: Proč je sexismus sexismem? Nevím, jestli to dokážu vyřešit tady ve vašem vysílání, ale můžu vám přinejmenším říct, že přinejmenším v naší zemi, v USA, jsme nedávno přišli o ústavní dodatek o Roe V Wade. To jsou reprodukční práva. To jsou práva na potrat ve Spojených státech. Jsou ohrožena, samozřejmě i ve Spojeném království, nikdy bychom neměli být klidní. Je to těžká práce.

Myslím, že se to děje, protože v postupu vpřed jsou vždycky mírné občasné zvraty. Ale když vrátíte kameru zpět, lidé to ne vždy chápou, mám naději. Když vrátíte kameru zpět o 100, 400, 1000 let, trajektorie je jasná. V mnoha lidských společnostech směřujeme k sexuálnímu rovnostářství. Dojdeme tam nakonec, ale musíme bojovat, abychom cestou snížili utrpení.

Zdroj ZDE

Genderová nerovnost ve společnosti