Klíčem k pochopení hrůzy znásilnění je pochopení penetrace

11. 4. 2024 / Fabiano Golgo

čas čtení 9 minut
 

Český parlament konečně schválil nový zákon o znásilnění, který zahrnuje řadu nových aspektů, jež tvoří definici znásilnění, a uvádí tak tuto problematiku do souladu s moderním chápáním toho, co znamená nerespektování sexuálních hranic druhého člověka. Důvody, proč mnozí muži stále neakceptují, že určité chování patří neoddělitelně k mužskému flirtu, k loveckému instinktu, jsou různé a zahrnují tradiční kulturu, kterou muži formovali po mnoho generací, ale je tu jeden aspekt, který se nikdy nedotkne: nedostatek chápání nebo zkušeností s tím, že by do nich někdo pronikl neboli penetroval. 


 
Častým rozchodem v chápání znásilnění ze strany mužů je myšlenka, že pokud se žena vzdá pokračování již započatého styku, chová se nerozumně, proč nepočká ještě chvíli, než on vyvrcholí? Nebo jak může žena, která projevila známky zájmu, jednoduše změnit názor poté, co muže vzrušila? Jak se může žena, která přijala pozvání na soukromé místo, ať už je to auto, ložnice nebo temný kout, rozhodnout, že vše ukončí v polovině aktu? Není to jen ženský rozmar? 

Heterosexuální muži, kteří nikdy nebyli penetrování, si nedokážou dostatečně představit míru nepohodlí a bolesti, kterou může nucený (i nenucený) sex způsobit. V představách většiny mužů při sexuálním styku, bez ohledu na to, jak intenzivní a agresivní může být, neexistuje nic, co by v jejich penisu vyvolávalo takový bolest a invazi jako u osob přijímající penis nebo jakoukoli jinou část těla či předmět v pochvě nebo konečníku. Pochopení intenzity toho, co je pociťováno při invazi do vnitřních sliznic těchto oblastí, je jedním ze základních bodů, aby si muži dokázali racionálně vysvětlit, čeho se dopouštějí. 

Může se stát, že jste uprostřed styku a průnik začne způsobovat takovou míru nepohodlí nebo bolesti, že je nutné ten pohlavní styk přerušit. Pro penis takový druh nepohodlí neexistuje. Ale křehké a hypernervované vnitřní sliznice, stejně jako křehké vnitřní kanálky, zažívají pocity, které jsou mnohonásobně silnější. Takže pohlavní styk musí v tu chvíli skončit, jinak se každá následující vteřina, každý příraz penisu, rovná úderu, kopanci, mučení. 

Může se také stát, že žena s mužem flirtuje, a přestože ji do té chvíle zajímal, může přijít něco, co její přitažlivost změní, ať už je to směšná věta, zarostlý nehet, špatný dech, fašistický výrok, čin, který v ní vyvolá prostě odpor jakéhokoli druhu. A teď si představte, že do vás pronikne osoba, která vás nepřitahuje. Jde o to, že mnoho mužů nechápe, že pro nás je sex něco vnějšího, praktikovaného údem zvenčí, který nemá citlivost vagíny, která je vnitřní a křehká. Po pohlavním styku si penis umyjeme a to je vše. Ženy přijímají tekutiny, které zůstávají uvnitř a mohou způsobit onemocnění nebo těhotenství. Proto je příroda nutí dávat si větší pozor na to, co si do sebe dávají, zatímco muži riskují méně. Už jen proto jsou ženy obecně vybíravější. 

Další zásadní rozdíl mezi prožíváním sexu u muže a u ženy spočívá v tom, že muž chápe, že když začíná sexuální akt, je to proto, že už existuje přitažlivost, koneckonců penis musí být ztopořený nebo s úmyslem ztopořit se, jinak žádný styk neexistuje. (Samozřejmě, že sexuální vztah může probíhat i bez erekce a penetrace, ale mluvím o souloži). To znamená, že muži chápou sexuální situace přímočařeji a definitivněji než ženy, které mohou začít sex (a dokonce ho celý prožít), aniž by byly vzrušené. Proto v naprosté většině případů, kdy muž začíná sexuální akt, je to proto, že má na to náladu, což signalizuje jeho erekce, zatímco žena může být a často je postavena do sexuální situace, která jí začne být příjemná až po nějaké době. 

A tento bod je důležité, aby si muži lépe zvnitřnili, aby si dokázali představit, jaké nepříjemné pocity mohou způsobit - a proč se žena, i když už jsou v procesu pohlavního styku, někdy rozhodne, že nechce pokračovat. Pro muže, který je u toho proto, že jeho ztopořený penis dává najevo, že se mu to líbí, to může být pro ženu oběť, kterou podstupuje v očekávání, že jí to nakonec začne být příjemné, ale po nějaké době už nemůže snášet nepříjemnou stránku toho, že do ní někdo proniká nebo se jí jakkoli dotýká, dosáhne svého limitu, a proto chce přestat. 

Pro mnoho mužů je to nepochopitelné, protože nechápou, že penetrace je bolestivá, pokud není provedena správně, a že sexuální dotyk s někým, kdo už z nějakého důvodu není atraktivní, je martyrium, kterým by nikdo neměl procházet. 

O této otázce se nikdy nemluví, protože v debatách o znásilnění se klade důraz na to, aby se muži naučili ovládat své instinkty, které jsou jiné než u žen. Apeluje se na zdvořilost, což je vlastnost, kterou mnozí opouštějí v soukromých situacích a při pocitu beztrestnosti. Zdvořilost je vnější kulturní charakteristikou, která se používá ve společenských kruzích, ale v intimních vztazích se stává pružnější. A když hormony vřou, málokdo je dokáže ovládnout. A strach ze zákonného trestu zločinnost nikdy nezastavil. Skoro každý, kdo spáchá zločin, například znásilnění, věří, že nebude dopaden.

Proč se tedy snahy omezit výskyt sexuálního zneužívání novým zákonem snažit mužům poradit, že je třeba respektovat přání žen ukončit jakoukoli sexuální interakci, i když už projevily přání mít ji nebo jsou již uprostřed ní, nestačí? Jsou lidé, kteří se snaží vědět, jaké jsou hranice v jejich společenských a kulturních interakcích, a respektují je, ale naprostá většina lidí přizpůsobuje očekávání druhých svým touhám a sama by se nezastavila navzdory zákonům nebo společenskému odsouzení. 

Lidé se však obecně řídí pravidly, s nimiž souhlasí. Empatie je složkou, která určité činy zastavuje. A není těžké ji naučit. Stačí půl tuctu vět a každé chlapec může dospět k zamyšlení nad tímto aspektem, o kterém se nikdy nemluví: pochopení toho, o kolik intenzivnější jsou pocity, které prožívá penetrovaná osoba, ve srovnání se všemi možnými pocity, které může mít penis. Kdyby si chlapci zkusili vložit do řitního otvoru nikoli prst, který je tenký a ve skutečnosti by nepředstavoval penis, ale předmět podobné velikosti, a zažili, jaké to je, když se tento předmět začne pohybovat...  

Dokonce i zavedení něčeho malého a nehybného do konečníku způsobuje těm, kteří na to nejsou zvyklí, obrovské nepohodlí a bolest. Při pohybu se pocit může stát nesnesitelným mučením. Vagina zažívá něco podobného. 

Být penetrován se z hlediska míry prožitku velmi liší od penetrovat. Obrovský rozdíl. Každý, kdo prošel kovidovým testem se zaváděním té dlouhé vatové tyčinky do nosu, si může zkusit představit, jaké by to bylo, kdyby zavádění proběhlo bez jeho souhlasu a pokračovalo se neustále vnikáním. Doslova mučení. A ani zdaleka se to nepřibližuje pocitu, když do vás někdo proniká penis. 

Vím to dobře, protože když mi bylo 24 let, jeden DJ mě na večírku opil a pokusil se mě znásilnit. Nekonečné minuty jsem se bránil, skutálel jsem se ze schodů, rozbil mu o hlavu skleničku, ale stejně se mu podařilo zasunout svůj penis půltucetkrát. Hrůza a hnus, které to všechno vyvolalo, mě na několik dalších dní připravily téměř o energie, byl jsem trochu katatonický, a ze studu a vyčerpání nikdy nešel jsem to nahlásit na policii. 

Potkal jsem ho o dvacet let později a on si ani nepamatoval, že to udělal. Pro něj to byl pokus o sex s někým, o kom se domníval, že o něj projevil zájem. Pro mě to byly nekonečné minuty hrůzy a bolesti, které se nedají srovnat s ničím, co jsem kdy cítil. A bylo to takové ponížení z toho, že někdo nerespektoval hranice mého těla i duše. 


4
Vytisknout
1949

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2024