Daniel Prokop: Co způsobil experiment zdaňovat v krizích ty nejchudší občany co nejvíce
24. 9. 2024
Český experiment zvýšit v krizích daně nízkopříjmovým a naopak snížit zejména vysokopříjmovým přináší “nečekané” výsledky. Spodních 40 % redukuje spotřebu a táhnou dolů domácí poptávku. U zbytku to jde do úspor. Výpadek daňových příjmů se šetří ve i vzdělávání apod. /1 https://t.co/wi5DT03dMQ
— Daniel Prokop (@dan_prokop) September 22, 2024
Další podrobnosti:
https://x.com/dan_prokop/status/1837760149672357928
Nízkopříjmovým (skoro) nepomohl způsob “zrušení superhrubé mzdy” - po konsolidačním balíčku už byly změny DPFO pro velkou část negativní (IDEA) a dále to posiluje stagnace základních slev. BTW, pokud bychom valorizovali slevy od 2009 s růstem mezd, je to 45k na poplatníka. /2
K tomu se ale přidává i nevhodné zvýšení odvodů OSVČ - přes růst minim SP, nikoli racionalizaci paušálů a paušální daně, a zvýšení daně z nemovitosti bez úpravy její degresivní struktury. V obou oblastech jde příjem zvyšovat, ale zcela jinak.
Výrrazně pomohl způsob “zrušení superhrubé mzdy”, paušální da a posun limitu DPH pro vysokopřîjmové OSVČ atd.
Nízkopřijmoví mají největší propensity ke spotřebě a v datech je vidět, že s poklesem realných příjmů víc šetří. Spotreba domácností je sotva na úrovni 2019, což je evropsky dost ojedinělé (Eurostat).
Většina z horní příjmové poloviny domácností naopak i během inflace byla schopna generovat měsíčně takové úspory, že tím rozšiřovala reálnou hodnotu úspor (vyrovnává redukci jejich hodnoty inflací).
Když hledáme příčiny voleb, nemůžeme vynechat ani tuto failed daňovou politiku posledních 5 let poškozující domácnosti nejzranitelnějši inflací, regiony s nižšími přijmy a přes pokles poptávky i celou ekonomiku.
Diskuse