Stephen A. Smith je muž bez politické minulosti, bez politického programu a - co je horší - bez upřímného zájmu o politiku. On to dokonce říká sám. Nechce být politikem. Nenávidí tu myšlenku. A přesto, jak prohlašuje, byl osloven „lidmi z Kapitolu“ a prý by mohl - když bude Amerika v roce 2026 stále „v nepořádku“ - vážně zvážit kandidaturu.  'Leaving all doors open': Stephen A. Smith is reconsidering 2028 bid

Hlasitost nad obsahem. To, co dnes politika vyžaduje, nejsou myšlenky, nýbrž efekty. Ne důkazy, ale výkřiky. Čím vášnivější, tím lépe. Smith je archetypem tohoto trendu. Vysílá emoci a Američané, znavení i zmatení, na ni reagují. Už dávno totiž nejde o to, kdo co říká. Jde o to, jak to říká. Veřejnost dnes nevěří v programy. Nevěří v dlouhodobé cíle. Věří v charismatické projevy, v silné hlasy a v to, že někdo „konečně řekne, jak to je“. Lhostejno, co to vlastně „je“.

To není demokracie. To je demagogie v přímém přenosu. A horší než samotný Smith je to, co jeho úvahy o kandidatuře odhalují: zoufalství moderní společnosti, která už neumí hledat kvalitu, ale jen výraznost. Kam zmizel rozumný člověk? Hlučnost ho/ji přehlušila. Kdyby dnes přišel nový Masaryk - mluvící tiše, rozvážně, s úctou k faktům - lidé by ho vypnuli po třiceti vteřinách. „Nudný!“ zněl by verdikt internetu.

A tak máme, co si zasloužíme. Kandidáty bez hlubších znalostí, bez étosu služby, zato se značkou. Politika se nám proměnila v casting. Kdo má víc sledujících, víc výbuchů emocí, víc televizního času - má šanci. Už ne „nejlepší z nás“, ale „nejviditelnější z nás“. Populismus není nový. Ale co je nové, to je jeho forma. Kdysi populista burcoval davy jménem spravedlnosti, dnes jménem algoritmu. Dříve to byli tribuni lidu - dnes influenceři davu.

A Americe už nestačí právníci a státníci. Amerika chce showmany. A když se showman strefí do správné nálady, zvolí si ho. Smith je dítě této nálady. Lidé si říkají: „Možná právě takového potřebujeme - outsidera! Hlas, který to rozčísne!“

Jenže takto uvažuje společnost, která ztratila důvěru v systém. Nechce ho opravovat - chce ho zbořit. A zbořit systém je snadné. Ale co místo něj?