Súdán se po dvou letech občanské války ocitl v největší humanitární krizi na světě
15. 4. 2025
Nevládní organizace a OSN sdělují, že země je na tom
„hůře než kdykoli předtím“ kvůli rozsáhlému vysídlování, hladu a útokům
na uprchlické tábory
Súdán trpí největší humanitární
krizí na světě a jeho civilisté nadále doplácejí na nečinnost
mezinárodního společenství, uvedly nevládní organizace a OSN v době, kdy
občanská válka v zemi vstoupila do třetího roku.
Velká Británie v úterý v Londýně hostí ministry z 20 zemí ve snaze obnovit zablokované mírové rozhovory. Diplomatické snahy však byly často odsunuty na vedlejší kolej jinými krizemi, včetně válek na Ukrajině a v Gaze.
Přesně na den dva roky od vypuknutí bojů v Chartúmu mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami Rychlé podpůrné síly zahynuly stovky lidí při útocích RSF na uprchlické tábory v západní části Dárfúru, což je poslední zjevné zvěrstvo války, která se vyznačuje brutalitou a rozsáhlými humanitárními dopady.
Důsledky pro 51 milionů obyvatel Súdánu jsou zničující. Desítky tisíc lidí zemřely. Statisíce lidí čelí hladomoru. Téměř 13 milionů lidí bylo vysídleno, z toho 4 miliony do sousedních zemí.
„Súdán je na tom nyní hůře než kdykoli předtím,“ řekla Elise Nalbandianová, regionální manažerka Oxfamu pro advokacii. „Největší humanitární krize, největší krize vysídlení, největší hladová krize... Láme to všechny možné špatné rekordy.“
V konfliktu dochází k „masivnímu“ porušování mezinárodního humanitárního práva, řekl Daniel O'Malley, vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Súdánu. „Veškeré civilní obyvatelstvo, bez ohledu na to, kde se v zemi nachází, bylo v podstatě uvězněno mezi jednou, dvěma nebo více stranami. A nesou hlavní tíhu všeho. Samotná čísla jsou prostě ohromující.“
Minulý měsíc súdánská armáda znovu dobyla vysoce symbolický prezidentský palác v Chartúmu a znovu obsadila většinu hlavního města. Ve velké části země však konflikt pokračuje. Zdroje citované OSN uvádějí, že při nedávných útocích RSF v Dárfúru, kde se skupina snaží dobýt El Fasher, poslední hlavní město státu v regionu, které nemá pod kontrolou, bylo zabito více než 400 lidí.
Od konce minulého týdne podnikly RSF pozemní a letecké útoky na samotný El Fasher a nedaleké vysídlenecké tábory Zamzam a Abu Shouk. Mluvčí OSN sdělil agentuře Agence France-Presse, že úřad OSN pro lidská práva ověřil 148 zabití a obdržel zprávy z „důvěryhodných zdrojů“, podle nichž celkový počet mrtvých přesáhl 400 osob.
Agentura Reuters uvedla, že podle údajů Mezinárodní organizace OSN pro migraci bylo jen z tábora Zamzam od víkendu vysídleno až 400 000 lidí.
Šéf OSN pro práva Volker Türk ve svém prohlášení uvedl, že „rozsáhlé útoky ... jasně ukázaly cenu nečinnosti mezinárodního společenství, a to navzdory mým opakovaným varováním o zvýšeném riziku pro civilisty v oblasti“.
Dodal: „Útoky zhoršily již tak hrozivou ochrannou a humanitární krizi ve městě, které od května loňského roku prochází ničivým obléháním ze strany RSF.“
El Fasher je jednou z několika oblastí Dárfúru, kde byl vyhlášen hladomor, který postihl asi 637 000 lidí. Téměř polovina z 50milionové súdánské populace - 24,6 milionu lidí - nemá dostatek potravin.
Leni Kinzliová, vedoucí komunikace Světového potravinového programu pro Súdán, uvedla, že ostatní konflikty, stejně jako nedostatečný přístup novinářů a relativní mezinárodní izolace Súdánu od dob režimu svrženého diktátora Umara al-Bašíra způsobují, že Súdánu není věnována potřebná pozornost.
„Nevidíme, že by se Súdánu věnovala taková mezinárodní pozornost jako jiným krizím,“ řekla. „Mezi krizemi by neměla existovat konkurence. Ale bohužel vidíme, že vzhledem ke všemu, co se ve světě děje, k jiným konfliktům, jiným humanitárním krizím a dalším věcem, které se dostávají na titulní stránky novin, je Súdán bohužel - ani bych neřekla, že je zapomenut - je ignorován.“
Počátky války lze vysledovat do konce roku 2018, kdy vypukly lidové protesty proti súdánskému diktátorovi Bašírovi. Vůdce súdánské armády, generál Abdel Fattah al-Burhan, se spojil s šéfem RSF, generálem Mohamedem Hamdanem Dagalem, bývalým válečníkem známým jako Hemedti, aby v dubnu 2019 Bašíra pučem sesadil.
V roce 2021 se pak znovu spojili, aby sesadili civilní vládu, která měla Súdán přetvořit na demokracii. Hemedti však již dlouho toužil po konečné moci pro sebe a třenice mezi nimi se o necelé dva roky později zvrhly v plnou válku.
RSF, polovojenské jednotky, které vznikly z arabských milicí Džandžavíd obviněných z páchání genocidy v oblasti Dárfúru v polovině roku 2000, dosáhly v prvních týdnech a měsících rychlých úspěchů, když se boje rozšířily i mimo Chartúm.
V Dárfúru zahynuly v prvním roce války tisíce lidí při dobře zdokumentovaných útocích RSF a spřátelených milicí na nearabské Masality a další etnické skupiny. Masalitští uprchlíci, kteří uprchli na západ do Čadu, vyprávěli, že ženy a dívky se stávaly terčem hromadných znásilnění a chlapci byli stříleni na ulici. Bojovníci milicí prohlásili, že budou ženy nutit rodit „arabské děti“, podle zprávy OSN vydané v listopadu 2024.
V lednu letošního roku USA oficiálně prohlásily, že se RSF dopustily genocidy, což bylo podruhé za méně než 30 let, kdy byla v Súdánu spáchána genocida.
Spojené arabské emiráty byly obviněny z toho, že konflikt podněcují vyzbrojováním RSF. Emirátské pasy údajně nalezené v loňském roce na bojišti poukazují na možné skryté boty v terénu. Spojené arabské emiráty jakoukoli účast ve válce popřely.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse