Čína vyhlásila úředníkům "stanné právo" a začala bojovat proti Trumpovi jako s COVIDem

16. 4. 2025

Zaměstnanci ministerstev zahraničních věcí a obchodu byli v podstatě "postaveni pod stanné právo" tím, že jim bylo nařízeno, aby zrušili dovolené a nechali mobilní telefony zapnuté nepřetržitě, řekli dva lidé obeznámení s touto záležitostí. Podle nich byla také posílena oddělení v úřadech zabývajících se otázkami souvisejícími s USA, včetně úředníků, kteří tam pracovali během Trumpova prvního funkčního období. Propaganda hraje hlavní roli v rychlé přípravě reakce na americká cla: Zástupci ministerstev zveřejňují na sociálních sítích klipy se slovy Mao Ce-tunga "nikdy se nevzdáme", která řekl v roce 1953, kdy se vojska Číny a Spojených států střetla v korejské válce.

Čína také poslala oficiální dopisy dalším zemím, na které se Washington zaměřil, v nichž nastínila svůj postoj, kritizovala americkou politiku a vyzvala k soudržnosti, řekli agentuře Reuters čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí. Peking požádal vlády některých zemí G20, aby připravily společné prohlášení na podporu mnohostranného obchodního systému, řekl agentuře diplomat EU.

Podle něj se však tento návrh nesetkal s výrazným ohlasem, protože se dotýká otázek čínské politiky, které jsou kritizovány mnoha zeměmi, nejen Spojenými státy. Čínské úřady po mnoho let dotovaly průmysl, čínský vůdce Si Ťin-pching trval na potřebě urychlit rozvoj výroby, a to i v posledních letech, kdy se země, která se již dávno stala "světovou továrnou", potřebovala zaměřit na rozvoj domácí spotřeby, služeb a špičkových technologií.

V důsledku toho mnoho průmyslových odvětví, včetně automobilového průmyslu, hutnictví železa, solárních panelů atd., vytvořilo významnou nadbytečnou kapacitu. Zpomalující čínská ekonomika, neschopná "strávit" množství vyrobených produktů, začala zaplavovat další země levným vývozem a ty obviňovaly Čínu z nekalé konkurence. V důsledku toho dosáhl čínský přebytek v obchodu se zbytkem světa téměř 1 bilionu dolarů, což v roce 2024 činilo 992,2 miliardy dolarů, včetně rekordních 295,4 miliardy dolarů v obchodu se Spojenými státy.

Trump uvalil na Čínu bezprecedentní cla v několika fázích. Počátečních 10 % bylo rychle zdvojnásobeno. Poté, 2. dubna, když oznámil celková cla na veškerý dovoz, stanovil dodatečnou sazbu na 34 %, poté ji zvýšil na 84 %, 125 % a 145 %, protože Čína rychle odpověděla svými cly. Peking je nakonec zvýšil na 125 % a oznámil, že pokud budou Spojené státy pokračovat ve zvyšování sazeb, Čína tomu již nebude "věnovat pozornost".

Na základě zkušeností získaných při jednání s Trumpem během jeho prvního funkčního období Čína vyvinula odvetný plán, který zahrnuje cla, omezení na přibližně 60 amerických společností a prodej vzácných zemin do USA.

Toto úsilí bylo výsledkem týdnů výcviku úředníků, kteří měli za úkol studovat Trumpovu politiku a navrhovat protiopatření, která by mohla být postupně rozšiřována, řekli agentuře Reuters dva lidé obeznámení se situací. Si si vybral možnost silné opozice a připravil komplexní cla předtím, než cla oznámená Trumpem vstoupí v platnost. Si Ťin-pching učinil své oznámení krátce před otevřením Wall Street 4. dubna, kdy byl v Číně státní svátek. To dále přispělo ke kolapsu na americkém akciovém trhu, který začal den předtím.

Čínský představitel přirovnal nezvykle rychlou reakci k rozhodovacímu procesu v době pandemie COVIDu-19, kdy byla opatření přijímána bez obvyklé zdlouhavé koordinace s příslušnými resorty.

Zdroj v angličtině: ZDE