Bude trvat nejméně 10 let, než EU nahradí americké vojáky v Evropě

30. 4. 2025

Podle zprávy Německého ekonomického institutu by Evropě mohlo trvat 10 až 12 let, než nahradí americké konvenční jednotky v klíčových oblastech, kde nyní zajišťují evropskou bezpečnost. K tomu je nutné pokračovat v úzké spolupráci se Spojenými státy, domnívají se autoři.

Americké jednotky v Evropě poskytují "jaderné odstrašení, vzdušnou a námořní sílu," řekl generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Je přesvědčen, že dojde k určitému snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě, ale poznamenává, že evropské pozemní armády mají větší sílu než americký kontingent. Evropané se přitom nyní při ochraně svého vzdušného prostoru spoléhají na americkou protivzdušnou obranu, zejména na systémy obrany proti balistickým raketám umístěné v Rumunsku a Polsku.

V Evropě je podle různých odhadů trvale rozmístěno 70 až 90 tisíc amerických vojáků. Největší kontingent, více než 38 000 vojáků, je umístěn v Německu, více než 14 000 v Polsku, 12 000 v Itálii a 10 000 ve Velké Británii, podle Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Některé země se chtějí začít připravovat na odchod USA, ale jiné doufají v to nejlepší, řekli tři evropští představitelé serveru Politico.

Friedrich Merz, který se připravuje na nástup do úřadu, vyzval k vytvoření alternativy k NATO v Evropě. Už slíbil, že jeho "absolutní prioritou" bude co nejdříve posílit Evropu, aby mohla postupně "skutečně dosáhnout nezávislosti na Spojených státech". Některé další evropské vlády však stále doufají, že volby do Kongresu USA v roce 2026 a příští prezidentské volby v roce 2028 zastaví oslabování vojenských vazeb mezi Starým a Novým světem. Obávají se také, že zahájení příprav na stažení amerických vojsk by se mohlo změnit v sebenaplňující se proroctví a pouze urychlit proces, kterému se stále doufají vyhnout, říkají zdroje Politico.

Pokud dojde k částečnému stažení, dojde k tomu s největší pravděpodobností u těch amerických jednotek, které byly nasazeny v rámci programu NATO po únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, domnívá se Ben Harris, člen Rady pro zahraniční vztahy pro Evropu a americkou zahraniční politiku. Z tohoto důvodu podle něj Polsko a pobaltské země "budou trpět jako první" a bezpečnost Evropy jako celku bude oslabena. NBC News informovaly právě o takových plánech na začátku dubna: podle amerických a evropských představitelů Pentagon zvažuje stažení 10 000 vojáků - polovinu kontingentu, který administrativa Joea Bidena vyslala do Polska a Rumunska v roce 2022 k odstrašení Ruska.

Američtí vojáci zároveň oznámili stažení z polské letecké základny Jasionka, přes kterou je na Ukrajinu posíláno 95 % západních zbraní. Ačkoliv tyto jednotky zůstanou v Polsku, velitel americké armády v Evropě a Africe Christopher Donahue vysvětlil tento krok potřebou "optimalizovat naši přítomnost a ušetřit americkým daňovým poplatníkům desítky milionů dolarů ročně".

Stažení vojsk je však také nákladnou operací, vzhledem k velkému počtu techniky rozmístěné v Evropě a složité logistice. Ve svém prvním prezidentském období, v roce 2020, Trump oznámil plán na stažení asi 12 000 vojáků z Německa, částečně do jiných evropských zemí, částečně do Spojených států. Realizace tohoto plánu se však zastavila kvůli nákladům s ním spojeným a Biden ji nakonec zrušil, říká Harris.

Velitel amerických ozbrojených sil v Evropě, generál Christopher Cavoli, se postavil proti stažení vojsk určených k zadržování Ruska z Evropy. Na začátku dubna řekl Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, že "důsledně doporučoval", aby se velikost jednotky neměnila: "Doporučuji udržovat stejný počet vojáků jako nyní."

Cavoli však v létě rezignuje a Washington zvažuje možnost vzdát se velení nad jednotkami NATO, ačkoli Spojené státy měly velení nepřetržitě od založení aliance v roce 1949.

Zdroj v němčině: ZDE