1. 5. 2025 / Matěj Metelec
Pesimistická odpověď by zněla, že celkem dlouho, pokud neumdlí v uplatňování nástrojů, v jejichž užívání patří k mistrům. Udržovat iluzi oblečeného krále lze řadou způsobů – například vysvětlovat všechny zásadní problémy jako drobná škobrtnutí na dobré cestě, prohlubováním už tak dost velké polarizace, v jejímž rámci představuje sebemenší ústupek směrem k faktům kapitulaci před nesmiřitelným ideologickým protivníkem a když to všechno selže, je tu vždy donucování silou. V takovém případě ovšem dochází ke zlomu od populismu k autoritářství.
Na tuto hranici Trump zatím nedospěl, v neposlední řadě proto, že nemusel. Semknutá podpora nejen klaky fámulů a skalních voličů, pro něž se MAGA stala předmětem víry a jedinou cestou k vykoupení z establishmentového očistce, ale rovněž velké části establishmentem rozhořčených Američanů, dokázala udržet iluzi síly, schopností a šťavnatých plodů, které přijdou každou chvíli. Jak ale ukazuje klesající důvěra amerických voličů, původní impetus „léčby Trumpem“ se pro mnohé z nich vyčerpal, a ani všechna silácká rétorika nedokáže udržet opar prvotního okouzlení bez hmatatelných výsledků. A když přijde na výsledky, není tak jasné, čím se může vlastně Trump vykázat – mír mezi Ruskem a Ukrajinou, který dojednává, těžko hodnotit jinak, než jako známku americké slabosti dojednat pro své spojence lepší podmínky. Lavírování kolem cel zase připomíná popleteného krále z Pyšné princezny, který odvolává, co odvolal a slibuje, co slíbil. Téměř všichni komentátoři se navíc shodují na tom, že údajný Trumpův plán donutit svou celní politikou firmy přesunout výrobu do Spojených států je vzhledem k tamní ceně pracovní sílu absurdní. A anexní choutky zatím vedly hlavně k tomu, že v Kanadě vyhráli liberálové, k čemuž by bez Trumpovy „podpory“ nejspíš nedošlo. Hodně jedovaté zhodnocení Trumpových prvních sto dní by znělo, že Homer Simpson měl být karikatura, nikoli návod.
Právě pochybnost Trumpových úspěchů však může nakonec zvyšovat riziko, že jeho administrativa se začne uchylovat k autoritářským řešením. Je obtížné spekulovat o tom, jak může být takové riziko ve skutečnosti vysoké, přesto lze skoro s jistotou říct, že je v tomto případě opravud nejvyšší v dějinách Spojených států. Protože poprvé je v Bílém domě zasedl člověk, který už jednou odmítl uznat výsledky voleb a pokusil se udržet u moci pomocí povstání. Vzhledem k tomu, že příběhu o „ukradených volbách“ se Donald Trump drží dodnes, není moc důvodů myslet si, že kdyby měl na výběr mezi změnou své politické linie a posunem k autoritářství, volil by to první.
Diskuse