Trump sestupuje po zlatém eskalátoru za řevu „Y.M.C.A.“; Farage vyjede na pódium ve stavební mašině, pravděpodobně proto, že jediný dostupný kůň už točil reklamu na pivko. Článek zmiňuje „stovky prázdných sedadel“ v Birminghamu - což je markantní rozdíl oproti Trumpovým mořím červených čepic. Pokud tedy nepočítáme zoufalé pohledy Britů, kteří si kladou otázku, proč zaplatili 10 liber za to, aby poslouchali chlapa řvát o imigrantech vedle graffiti posprejované zastávky.  

Farageho rétorika? Mistrovská třída britského understatementu, pokud tím myslíte „řvaní ‚Chceme zpět naši zemi!‘ na hromadě odpadků“. Jeho sliby o deportaci nelegálních migrantů sklidily „jásot“, což v Británii znamená zdvořilý potlesk a jednoho chlápka, který bručí „Souhlasím!“ do svého půllitru. Pro srovnání: Na Trumpových mítincích je dav tak vybičovaný, že by mohl zásobovat elektřinou menší město. Farageho verze je spíš „mírné podráždění proti zvýšení poplatků za komunální odpad“.  

I bývalý - neúspěšný šéf labouristů Neil Kinnock - muž, který ví, jak dopadá propadák na pódiu - shrnul Farageho výstupy jako „kecání u baru s mikrofonem“. Překlad: Je to politický ekvivalent toho, když váš strejda v hospodě o půlnoci mluví o brexitu, ale s pyrotechnikou a hlasitou skupinou  Eminem. Farageho image „mesiáše prostého lidu“ možná zabere v zapadlém přístavním městečku, ale nezapomínejme: Tento muž považuje za vrchol dramaturgie hromadu odpadkových pytlů. 

Kulturní skromnost, tvé jméno není Nigel. Zatímco Trumpův nedostatek studu je americký jako kobliha smažená v oleji, Farageho snaha přenést tu aroganci do britské zdrženlivosti je jako sázet palmu v Krkonoších. Britové preferují politiky, kteří jsou trapní umírněně - ne jako hvězda rockového turné. Raději uvidí trapnou fotku, jak politik konzumuje koláč  z Cornwallu, než vjezd na bagru. Tedy pokud ten koláč nepřipomíná popelnici po stávce.  

A ta mašina? Farageho bagr je buď metafora pro „vyhrabávání Británie z krize“, nebo náznak, že jeho politika má stejnou jemnost jako buldozer. Každopádně je to nejvzrušivější okamžik britské politiky od doby, kdy Boris Johnson uvízl na lanové dráze.  

Nakonec Farageho mítinky nejsou hrozbou pro establishment, ale spíš tragikomedií. Když zrovna si nehraje na Trumpa pro chudé, slibuje „zachránit Británii“ s energií instalatéra, který přijde o tři dny později a vinu svalí na EU. Ale aspoň se drží své role. Říká se, žena svém dalším shromáždění bude mít autobus uvízlý v zácpě - jako symbol brexitových zpoždění - s Faragem za volantem, jak řve o imigrantech, zatímco dav vzdychá a kontroluje spojení v aplikaci IDOS.