Jak se konkláve zrodilo z poslušnosti a oddanosti
7. 5. 2025 / Boris Cvek
Když už máme to konkláve, můžeme se podívat na pár věcí z dějin církve. Především římský biskup, tedy papež, byl do 11. století volen aklamací místními kněžími a lidem. Pojďme se podívat do těch krásných dob víry a zbožnosti, kdy se zrodilo konkláve. Vycházím z hesel na anglické wikipedii.
Papež Štěpán IX. je na jaře roku 1058 otráven Římany, kteří se bojí císařských nároků jeho bratra Godfreye. Po Štěpánově smrti římská šlechta instalovala na papežský trůn jednoho ze svého středu, který se prohlásil papežem Benediktem X.
Proběhlo to bez konzultace s císařem Jindřichem IV. a kardinál Petr Damián, biskup v Ostii, který měl nového papeže konsekrovat, to odmítl udělat. Kardinálové se sešli ve Florencii, kde papež Štěpán zemřel, a hledali řešení. Po svolení císaře Jindřicha (Jindřich ve skutečnosti 7. června 1058 nového papeže „jmenoval“ do jeho funkce) zvolili papežem v prosinci 1058 místního, tedy florentského, biskupa Gerarda.
Nový papež, Mikuláš II., nechal vyhnat Benedikta z Říma a zorganizoval synodu za účelem posílit postavení kardinálů. Jeho bula z roku 13. dubna In nomine Domini (Ve jménu Páně) poprvé stanovuje, že právo volit papeže mají kardinálové a nikdo jiný. Tedy to, co začalo jako projev císařské moci, možná dokonce jako projev poslušnosti a oddanosti císaři, skončilo jejím výrazným oslabením. Papež Mikuláš by jistě uvítal poslušnost a oddanost vůči sobě, méně už vůči císaři. Jenže to ještě není konkláve.
Po smrti papeže Klementa IV. v roce 1268 se kardinálové sešli k volbě nového papeže v městě Viterbo a ukázalo se, že jednotlivé zájmové, politické frakce se nedokážou shodnout. Dělící linie vedla zřejmě mezi příznivci Karla z Anjou, krále sicilského (pars Caroli) a příznivci císaře (pars Imperii). Komu vlastně být poslušen a oddán, že?
Vedení města tedy na konci roku 1269 rozhodlo, že kardinály donutí k volbě tím, že je uzamkne na místě. To byl jistě projev velké poslušnosti a oddanosti. Jenže komu? Došlo prý dokonce i na to, že kardinálové přišli o jídlo a o vodu. Cílem bylo donutit je k dohodě. Pod tlakem Filipa III., krále Francie, a dalších vládců nakonec kardinálové zvolili papeže, který si vzal jméno Řehoř X.
Tak vzniklo konkláve. Až vám někdo bude vyprávět, jak křesťanství vede k oddanosti a poslušnosti, zkuste nahlédnout do reálných dějin chování kněží, kardinálů, papežů a také nejkřesťanštějších veličenstev, tedy z Boží moci králů a císařů.
O pár desítek let později, 7. září 1303, poslal francouzský král Filip IV. Sličný svá vojska do papežské rezidence v Anagni a nechal zatknout tehdejšího papeže Bonifáce VIII. (tohoto papeže vášnivě nenáviděl i Dante Alighieri). Samá poslušnost a oddanost. Papež po měsíci v zajetí zemřel a Filip nechal přesunout papežství pod svou kontrolu do Avignonu, kde tlačil nového papeže, Klementa V., k tomu, aby Bonifác byl posmrtně odsouzen. Skončilo to pouze u obvinění Bonifáce z hereze a sodomie. Zvláště jemné projevy poslušnosti a oddanosti, to se musí nechat.
Diskuse