Mračna saharského prachu představují rostoucí riziko pro stabilitu solární energie v celé Evropě

7. 5. 2025

čas čtení 2 minuty
Vzhledem k tomu, že Evropa je stále více závislá na solární energii, aby dosáhla cílů v oblasti klimatu a energetické nezávislosti, nejistotu do rovnice přidává přetrvávající atmosférický problém: saharský prach. Výzkum prezentovaný na Valném shromáždění Evropské geovědní unie (EGU25) zdůrazňuje, jak minerální prach ze severní Afriky přenášený větrem významně ovlivňuje výrobu fotovoltaické energie a komplikuje předpovědní modely.

Dr. György Varga a tým výzkumníků z maďarských a dalších evropských institucí zkoumali údaje z více než 46 saharských prachových událostí zaznamenaných v letech 2019 až 2023. Jejich zjištění pokrývají jak střední Evropu, včetně Maďarska, tak jihoevropské národy, jako je Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko. Výzkumníci zjistili, že pronikání prachu narušuje přesnost konvenčních předpovědí fotovoltaického výkonu, které se často spoléhají na pevné předpoklady aerosolů a nereagují dynamicky na atmosférické změny v reálném čase.

Každý rok Sahara vypustí do ovzduší miliardy tun jemného prachu, přičemž desítky milionů tun se dostanou do Evropy. Tyto částice snižují povrchové sluneční záření rozptylem a absorpcí slunečního světla a zvýšením tvorby mraků, čímž snižují účinnost fotovoltaiky. Podle studie současné předpovědní systémy postrádají citlivost, aby zvládly tyto přechodné události.

Aby se zlepšila prediktivní spolehlivost, výzkumníci prosazují začlenění měření prachu v reálném čase a dat o interakci aerosolů s mraky do modelů předpovědi. "Roste potřeba dynamických předpovědních metod, které zohledňují jak meteorologické, tak mineralogické faktory," říká Varga. "Bez nich bude riziko nedostatečného výkonu a nestability sítě jen růst, protože solární energie se stane větší součástí našeho energetického mixu."

Studie také upozorňuje na problémy s fyzickou degradací způsobenou prachem, jako je kontaminace a eroze povrchu solárních panelů. Tyto efekty mohou snížit dlouhodobou efektivitu a zvýšit nároky na údržbu. Výzkum je součástí širších evropských a maďarských iniciativ zaměřených na zvýšení adaptability na klima a optimalizaci systémů obnovitelných zdrojů energie, a to s podporou Národního úřadu pro výzkum, vývoj a inovace (FK138692), Maďarské akademie věd a Národní multidisciplinární laboratoře pro změnu klimatu financované EU.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
250

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2025