Ugandský prezident Yoweri Museveni má zájem o další roky v prezidentském úřadu

26. 9. 2025

čas čtení 6 minut
Yoweri Museveni, který doufá, že ke svým téměř 40 letům u moci přidá další, je hlavním kandidátem Ugandy ve volbách v roce 2026. Přestože země zažívá hospodářský růst, vláda se stále více zaměřuje na disidenty, píší Isaac Kaledzi a Frank Yiga.

Pro miliony Uganďanů mladších 40 let je Yoweri Museveni jediným prezidentem, kterého kdy poznali. A to se pravděpodobně brzy nezmění, protože se připravuje na další kampaň poté, co ugandská volební komise potvrdila konečný seznam kandidátů pro únorové prezidentské volby.

Jednaosmdesátiletý Museveni se dostal k moci v roce 1986 po ozbrojeném povstání, které svrhlo Miltona Oboteho, a stal se jedním z nejdéle sloužících lídrů na světě.

Jeho funkční období bylo poznamenáno chválou i kritikou. Příznivci tvrdí, že přinesl stabilitu a rozvoj, zatímco kritici tvrdí, že Uganda stále více zažívá úpadek demokracie, porušování lidských práv a zakořeněnou korupci.

Odkaz stability

"Museveni udělal v naší zemi pozoruhodnou změnu a především skutečný mír a stabilitu," řekla Agnes Atim Apea, sociální podnikatelka a politička.

Dodala, že tato stabilita podnítila hospodářský růst.

"Tato stabilita je skutečně jednou z oblastí, do kterých prezident evidentně investoval. Vyvolalo to všechny rozvojové změny, které v zemi vidíte, protože bez míru a stability nemůžete dělat silnice, nemůžete dělat elektřinu," řekla.

Robert Onyango, který se narodil po Museveniho nástupu do úřadu, se těší na hlasování v nadcházejících volbách. Vidí prezidentův odkaz v pozitivním světle a řekl DW: "Vyrostli jsme s touto vládou. Mluvili bychom pouze o pozitivní stránce toho, co jsme viděli."

Ekonomické změny a ropné vyhlídky Ugandy

Ugandská ekonomika zaznamenala za Museveniho smíšený růst, přičemž klíčovým pilířem zůstalo zemědělství.

"Zaznamenali jsme diverzifikaci zemědělského sektoru. Viděli jsme, že přicházejí další plodiny, už ne jen káva. Káva sama o sobě se stala komerční a bylo do ní hodně investováno," řekla Apea.

Je také optimistická ohledně zisků dosažených v jiných oblastech ugandské ekonomiky.

"Náš export, zejména ve Východoafrickém společenství, zaznamenal přebytek, stejně jako v cestovním ruchu a dopravě," řekla.

Uganda má také odhadem 6 miliard barelů zásob ropy poblíž hranic s Demokratickou republikou Kongo. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že jakmile začne těžba, růst v Ugandě by mohl dosáhnout dvouciferných čísel.

Nicméně, stejně jako mnoho afrických národů, Uganda stále silně spoléhá na zahraniční pomoc. Světová banka nedávno obnovila financování po dvouletém pozastavení kvůli kontroverznímu ugandskému zákonu proti LGBTQ+.

Trhliny v demokratickém kreditu

Navzdory ekonomickým pokrokům zůstává korupce hlavním problémem. Uganda údajně ztrácí téměř 10 bilionů ugandských šilinků (asi 2,4 miliardy eur) ročně kvůli korupci, tvrdí ugandský generální inspektor vlády.

Sarah Bireete, výkonná ředitelka ugandského Centra pro ústavní správu (CCG), řekla DW, že ve vládě je "vyšší úroveň korupce".

"Vybíráme 32 bilionů šilinků a asi 10 bilionů [šilinků] je ztraceno kvůli korupci. Ukazuje vám to stav demokracie v Ugandě," řekla.

Uganda se umístila na 126. místě ze 140 zemí v indexu právního státu Světového projektu spravedlnosti, přičemž má špatné výsledky v oblasti ochrany práv, institucionální nezávislosti a odpovědnosti.

Bireete také kritizovala volební proces v Ugandě.

"Naše volby se jedny za druhými zhoršují, když politické scéně dominuje zneužívání peněz a bezpečnostní agentury," řekla Bireete.

Neobviňuje z toho zcela Museveniho, ale spíše celou politickou třídu.

Bireete dodala, že rostoucí volební násilí odrazuje voliče od účasti, z čehož často těží úřadující prezident.

"Nedávná data ukazují, že od roku 2001 došlo k nárůstu volebního násilí a každé volby jsou horší než ty předchozí," řekla.

Ugandská opozice pod tlakem

Museveniho kritici často čelili obtěžování, zatýkání a dokonce i únosům. Prominentní opoziční postavy jako Kizza Besigye a Bobi Wine byly opakovaně zadrženy a stíhány za zpochybňování vlády.

Dlouhodobé zadržování Besigyeho přitáhlo mezinárodní pozornost k porušování lidských práv v Ugandě.

Wine, hlasitý kritik a bývalý prezidentský kandidát, řekl DW: "Je nešťastné, že v Ugandě je beztrestnost na vzestupu, bezpráví je na vzestupu. Ani policie, ani soudy, ani parlament je nemohou omezit, nebo dokonce volat k odpovědnosti."

Volič Onyango uznává, že Museveni nebyl tolerantní k disentu, ale tvrdí, že je to oprávněné. "Za Museveniho nevidíme v zemi maximální politickou svobodu, ale samozřejmě, že jako úřadující prezident musíte alespoň omezit to, jak budou ostatní politické strany hrát své hry v souladu s opozicí vůči jeho vládě," řekl.

Wine věří, že mezinárodní tlak je klíčem k dosažení změny.

"Vyzýváme mezinárodní společenství, díky kterému tento režim přežívá z financování dárců, aby se distancovalo," řekl.

Lidská práva a svoboda tisku v Ugandě

Adolf Mbaine, profesor na Divine International University se sídlem v Ugandě, uznává pokrok v oblasti lidských práv od doby, kdy Museveni nastoupil do úřadu, ale varuje před nedávnými nezdary.

"Myslím, že jako země jsme udělali kroky směrem k dodržování a ochraně lidských práv, zejména poté, co se v roce 1986 dostal k moci prezident Yoweri Museveni," řekl Mbaine.

Je znepokojen tím, co nazývá státními agenty, kteří zneužívají své pravomoci k potlačování práv a svobod občanů.

"To vyvolává vzpomínky na minulost, pokud jde o porušování lidských práv. Je to proti duchu ústavy z roku 1995, pokud jde o ochranu, podporu a dodržování lidských práv," řekl.

Pod drobnohled se dostala také svoboda médií. Uganda je na 143. místě ze 180 zemí v indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic.

Robert Ssempala z Human Rights Network for Journalists Uganda řekl DW: "Většina novinářů, na které se nyní zaměřují a kteří jsou neustále pronásledováni, jsou ti, kteří informují o opozici a nezávislých mediálních domech."

Museveni nevykazuje žádné známky toho, že by chtěl odstoupit. Jeho sevření moci zůstává pevné a volby v příštím roce budou lakmusovým papírkem toho, zda Uganďané skutečně touží po změně – nebo zda status quo přetrvá.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
193

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2025